Hned úvodem si jasně řekněme, že následující článek s Katalánskem opravdu mnoho společného nemá. Určitou roli v našem příběhu však hrají dva klíčové pojmy, které jste si doposud jistě spojovali výhradně s katalánskou metropolí: Gaudí a rozestavěný chrám. Možná vás proto překvapí, že podobnou kombinaci můžeme nalézt i na jednom madridském předměstí. Toto je příběh, jenž potěší všechny snílky. V případě madridské Sagrady Famílie totiž skutečně platí, že když si člověk něco usmyslí, dokáže velké věci...
Mejorada del Campo je ve své podstatě jedním z mnoha nezajímavých předměstí Madridu. Tím se však nesmíte nechat odradit a dát dvacetitisícovému městu šanci. A jelikož si tu rádi povídáme o věcech katalánských, možná vás nepřekvapí, že v daném městě stojí za návštěvu pouze ulice s výmluvným názvem: calle de Antonio Gaudí. No kde jinde byste také chtěli hledat "madridskou verzi" Sagrady Famílie? Nejedná se samozřejmě o žádnou kopii slavné barcelonské stavby, a jméno nejslavnějšího katalánského architekta je v obci spjato skutečně jen s výše zmiňovanou ulicí, nicméně rozestavěný chrám v Mejorada del Campo vám vyrazí dech. Tedy zejména poté, co se dozvíte, že jde o dílo jediného muže.
Justo Gallego Martínez se narodil 20. září 1925 do silně věřící rodiny v městečku Mejorada del Campo. V 27 letech se rozhodl vstoupit do kláštera Santa María de la Huerta v 200 km vzdálené Sorii. Tam strávil několik let, avšak roku 1961 onemocněl tuberkulózou a kvůli strachu z možnosti nákazy dalších členů řádu byl z kláštera vyloučen. Za následné vyléčení se rozhodl Bohu poděkovat tím, že pro něj vystaví katedrálu. Prostě jen tak.
Ihned poté si sehnal několik knih o nejvýznačnějších španělských i světových sakrálních stavbách, prodal několik rodinných pozemků, aby získal základní kapitál (v tomto ohledu měl štěstí, že pocházel z relativně movité rodiny), a 12. října 1961 zkrátka začal pracovat na svém životním díle. Bez oficiálního projektu, bez plánů, jen s představou v hlavě. Nutno dodat, že Justo nebyl architekt, dokonce ani obyčejný zedník. Kvůli občanské válce nedokončil ani základní školu. Jak sám říkal, byl jen prostým rolníkem, kterého poháněla nesmírně silná vůle a víra. Od onoho říjnového rána roku 1961 uplynulo již více než 60 let a Justo svou katedrálou žil až do samého konce. Až do roku 2019 na ní pracoval každý den kromě neděle, ačkoliv po oslavě svých 91. narozenin, dny klidu rozšířil i na sobotu. Během koronaviru Justo stavět přestal. 96letého snílka totiž na stará kolena přestalo poslouchat zdraví a v posledních měsících svého života už ani nevstával z postele. Zemřel 28. listopadu 2021.
 |
| Impozantní Katedrála Justa Gallega zvenku, 2016 (Foto: David Romero, RT.com) |
Justo stavěl katedrálu v Mejorada del Campo sám. Ve městě ho všichni znali a v podstatě odjakživa ho měli zaškatulkovaného jako podivína a blázna. Při pohledu na jeho vysokou a hubenou postavu se jen těžko ubráníte představě Justa jako Dona Quijota 21. století. Celá stavba je jeho dílem, jen občas mu se stavebními pracemi pomáhal někdo z místních nebo nějaký ten nadšenec ze vzdáleného koutu Španělska či světa. Stejně tak je to s materiálem. Větší část postavil Justo Gallego z peněz získaných prodejem rodinných pozemků (pozemek pod chrámem je též jeho), malou část má díky drobným sponzorům, nicméně jak je vidět při bližším pohledu, katedrálu tvoří spousta recyklovaných materiálů - rozbité cihly, prázdné láhve, vypuštěná kola, kanystry od benzínu... Vše se dá nějak využít.
Jako správný Don Quijote se ale v posledních 25 letech mohl opřít o svého Sancha Panzu, jímž je jeden z jeho sousedů a dost možná i jediný Justův skutečný přítel, Ángel López. Ángel Justovi začal pomáhat ještě před koncem milénia a jeho rodina starého pána přijala natolik za svého, že u ní posledních několik let bydlel. Ángel by měl být i logickým pokračovatelem Justova díla. Den po dni Justova katedrála roste a dostává rozměr skutečného církevního chrámu. Celá stavba je asi 50 metrů dlouhá, 20 metrů široká a vrcholek kupole se tyčí do více než 35metrové výšky. Chrám má navíc všechny součásti běžného svatostánku - hlavní kostelní loď, křížovou chodbu, kryptu, dokonce i freskovou výzdobu a na dva tisíce skleněných vitráží... Možná je opět načase si připomenout, že to všechno za uplynulé půlstoletí vybudoval takřka výhradně jen jediný člověk. Sám Justo stavbu vnímá především jako Bohu výsostně zasvěcené místo, proto jakmile si všiml, že se mu po staveništi prochází mladá dívka v nevhodně krátké sukni, okamžitě jí patřičně vynadal.
Tím se dostáváme k další drobné paralele s nedokončeným chrámem barcelonským. I zde totiž můžete navštívit staveniště a také zde je ono staveniště částečně financováno z darů. Nicméně do Justova svatostánku můžete nahlédnout zadarmo a dokonce si dopřát onoho luxusu, že sledujete stavitele přímo při práci. To vše ale na vlastní nebezpečí, což je docela zjevné. Pro mnohé je vlastně zázrak už to, že se stavba doposud nezřítila. Vzniká totiž absolutně bez jakéhokoliv stavebního povolení i bez jakéhokoliv skutečného a zaznamenaného plánu. To je ostatně i důvodem k tomu, že Justova katedrála vždy vznikala bez jakékoliv institucionální či jiné podpory ze strany města. I když jde o jediný skutečný monument, který lze v Mejoradě spatřit, žádné turistické značky či cedule k němu nikdy nevedly. Pro město byla Justova stavba neviditelná - to bylo totiž skutečné maximum, co úřady tomuto bláznivému staviteli mohly dopřát. Kdyby město připustilo existenci chrámu a aplikovalo příslušné zákony, Justovo celoživotní dílo by muselo okamžitě k zemi.
Nicméně tato situace se v posledních měsících změnila. Stavitel svou katedrálu původně odkázal biskupství v Alcalá de Henares, nicméně legalizovat stavbu tak jako tak nejspíš nepůjde - chybí totiž onen zmiňovaný projekt a žádný architekt se pod tuto stavbu nyní již nepodepíše, a nevezme tak na sebe zodpovědnost za to, že to pak jednoho krásného dne všechno spadne. Nicméně Justo stavěl dál i s vědomím, že svou katedrálu nikdy neuvidí hotovou. I Gaudí na té své dělal 43 let, aniž by kdy měl možnost svou slavnou Sagradu vidět dokončenou. Justo tu svou stavěl celých 60 let a přeje si jediné: být v ní i pochován a aby ji někdy někdo dokončil. Zdá se, že nyní svítá na lepší časy. Před pár měsíci totiž došlo k prolomení ledů mezi staviteli a městem, které chce stavbu nyní zachovat a poskytnout jí dokonce památkovou ochranu. Napomohl tomu i fakt, že Justův pokračovatel Ángel se na obhospodaření a dostavění katedrály dohodl i za účasti jím založené NGO Mensajeros de la Paz. Stavba navíc nedávno prošla architektonickou revizí, která velmi překvapeně konstatovala, že drtivá většina katedrály je postavená víc než bytelně. Zní to jako klišé, ale z pohledu profesionálů je Justova katedrála skutečným zázrakem.
Závěrem můžeme jen vřele doporučit zhlédnout například půlhodinovou reportáž televize RT, jež vás provede touto ohromující stavbou, kterou dokázal zbudovat jediný člověk. Zajímavá je i krátká reportáž Telemadrid z listopadu 2021, v níž už za katedrálu vystupuje pouze Ángel. Záběry z roku 2022 ukazují pokrok v pracích i po Justově smrti. A pokud budete mít někdy cestu do Madridu, zkuste se místo Escorialu na výlet vydat právě do zapadlého městečka Mejorada del Campo. Bude to stát za to.
 |
| Interiér chrámového komplexu Justa Gallega, 2016 (Foto: Z. Pospíchalová) |
 |
| Interiér chrámového komplexu Justa Gallega, 2016 (Foto: Z. Pospíchalová) |
Více informací:
- Dokumentární film The Madman and the Cathedral, režie J. Rogan, 2009 (anglicky + španělsky).
- El Español: El Gaudí de la Catedral de Mejorada: 55 años construyéndola (španělsky).
- Dlouhý a pozoruhodný rozhovor Justa Gallega pro televizi Intereconomía, 2016 (španělsky).
- Reportáž televize RT z roku 2016 (anglicky).
- Reportáž televize RT z roku 2016 (španělsky).
