24. 9. 2021

Puigdemont zadržen na Sardinii

Ačkoliv jindy je datum 24. září v katalánském kalendáři obvykle rezervováno oslavám jedné z barcelonských patronek La Mercè, letos budou média plná informací o novém zadržení bývalého katalánského premiéra a současného europoslance Carlese Puigdemonta, jehož včera k večeru zatkla italská policie v sardinském městě Alguer.

Carles Puigdemont jako poslanec Evropského parlamentu (Foto: www.europarl.europa.eu)

Puigdemont na Sardinii letěl na pozvání předsedy tamní regionální vlády, mimo jiné též aby se zúčastnil tradičního setkání katalánského folkloru, jehož 33. ročník se koná dnes ve městě Alguer, které je známé zejména tím, že polovina místních obyvatel doposud hovoří velmi starým dialektem katalánštiny, neboť město patřilo až do počátku 18. století do sféry katalánského vlivu. Dodnes je tak považováno za jednu ze součástí katalánsky hovořícího území, politicky někdy označovaného jako Països Catalans. Puigdemont měl v rámci akce vystoupit spolu s předsedkyní katalánského parlamentu Laurou Borràs a katalánskou ministryní zahraničí Victòrií Alsinou.

Podle kusých zpráv potvrzených alespoň ze strany katalánských úřadů byl Puigdemont zadržen ihned po vystoupení z letadla na lince Brusel-Alguer, avšak bližší informace k události zatím nejsou známy, italské úřady věc komentovaly jen minimálně. K zadržení mělo každopádně dojít kvůli eurozatykači, který byl na Puigdemonta vydán v říjnu 2019 v souvislosti s rozsudkem nad členy Puigdemontovy bývalé vlády, kteří se rozhodli pro setrvání ve Španělsku. Už teď je však jasné, že půjde o další právnickou bitvu, která může mít nepěkné následky pro již tak dost pošramocenou pověst španělské justice. Ze strany španělského nejvyššího soudu zní, že onen eurozatykač je stále platný a nikdy nebyl pozastaven (je tedy s podivem, že v uplynulých měsících Puigdemont cestoval po celé Evropě zcela bez potíží), naproti tomu Puigdemontovi právníci oponují, že Soudní dvůr Evropské unie tento eurozatykač pozastavil (více zde), aby vyhověl kličkování španělského soudce Llareny. Podle nich je tedy jeho včerejší zadržení nesmírně závažným porušením práva EU.

Právní bitva bude nepochybně pokračovat dál, jen nyní opět nabere na intenzitě. O Puigdemontově dalším osudu by měl dnes rozhodnout příslušní místní soud v Sassari. Expremiérovi příznivci a právníci se kloní k tomu, že Puigdemont bude ještě dnes propuštěn a že prestiž španělského soudnictví naopak zůstane pošramocena už navěky. Puigdemont byl již podobně zadržen na jaře 2018 v Německu. Místní soudy tehdy poměrně rychle rozhodly, že katalánského expremiéra do Španělska vydají maximálně kvůli obvinění ze zpronevěry, nikoliv ze vzpoury, což španělská strana odmítla akceptovat.

1. 9. 2021

Sant Romà de Sau

O kouzelných zákoutích jedné z největších katalánských přehrad Pantà de Sau už jsme tu dříve mluvili v souvislosti s nedalekými obcemi Roda de Ter a Les Masies de Roda. Dnes se podíváme do východní části této velkolepé vodní plochy, konkrétně do míst, kde se dříve nacházela víska Sant Romà de Sau, která musela na počátku 60. let 20. stol. ustoupit plánům na vytvoření zmiňované přehrady. Ačkoliv už tedy tato ves dnes dost dobře neexistuje, v roce 2021 se stala dějištěm docela kuriózního světového rekordu.

Ruiny kostela ve vypuštěné přehradě Pantà de Sau (Foto: Flickr.com)

Název Sant Romà de Sau dnes označuje jen pozůstatky vesničky, jejíž původ sahá minimálně do 10. stol. Historicky byl její význam v rámci katalánských dějin nepatrný a od poloviny 19. století šlo o jednu z mnoha prakticky neobydlených a opuštěných vesnic na katalánském venkově. I přesto se až do samotného konce chlubil hned dvěma dominantami - jedním z nejvýraznějších mostů přes řeku Ter postavený na konci 14. stol. a malým vesnickým kostelem vysvěceným roku 1062. Právě tento kostel je tím jediným, co z vesničky přežilo až do současnosti. Zásadním historickým předělem bylo pro toto místo rozhodnutí z konce 40. let 20. stol. o tom, že místo se stane dnem nově chystané přehrady. Jelikož tu nežilo mnoho lidí a diktátorskému režimu se v prvních poválečných letech jen málokdo postavil, stavba přehrady se nesetkala s průtahy. Celá vesnice i s přilehlými samotami, románským mostem a několika textilními fabrikami byla zaplavena okolo roku 1962. Od té doby je věž kostela v Sant Romà de Sau zajímavou turistickou atrakcí. Historické fotografie vísky naleznete zde.

Spolu s hlubokými lesy horského masivu Guilleries, jenž přehradu obklopuje, věž románského kostelíku vytváří velmi romantické zákoutí, které se i v jinak románskými stavbami posetém katalánském vnitrozemí jen tak nevidí. Za normálních okolností nad hladinu přehrady vykukuje jen a pouze zmiňovaná věž, avšak pokud stav vody výrazně klesne, odhalí se výletníkům i dalším zvědavcům i ostatní pozůstatky zatopené vesničky, jak je vidět na fotografii výše. V létě 2021 navíc výzkumníci z Universitat de Barcelona (ve spolupráci s agenturou Official World Record) potvrdili, že kostelík v Sant Romà de Sau se může pochlubit hned dvěma kuriózními světovými rekordy. Podle všeho jde o vůbec nejstarší takto zatopený kostel na světě, který se pod vodou ještě nerozpadl, a zároveň jde i o kostel, který je ponořený v největší hloubce, konkrétně 23 metrů (ačkoliv jak jsme si před chvílí říkali, tento údaj je vcelku relativní vzhledem ke kolísající hladině). Tak či onak jde nepochybně o jedno z nejzajímavějších míst katalánského vnitrozemí a ačkoliv zrovna sem miliony turistů každý rok obvykle nemíří, přehrada spolu s vykukující věží už si našla i svou cestu do světa stříbrného plátna. V roce 1955 tu Ignacio F. Iquino natočil film Camino cortado, v roce 2007 se zde natáčely některé scény ze španělského filmu La habitación de Fermat.