Sant Romà de Sau

O kouzelných zákoutích jedné z největších katalánských přehrad Pantà de Sau už jsme tu dříve mluvili v souvislosti s nedalekými obcemi Roda de Ter a Les Masies de Roda. Dnes se podíváme do východní části této velkolepé vodní plochy, konkrétně do míst, kde se dříve nacházela víska Sant Romà de Sau, která musela na počátku 60. let 20. stol. ustoupit plánům na vytvoření zmiňované přehrady. Ačkoliv už tedy tato ves dnes dost dobře neexistuje, v roce 2021 se stala dějištěm docela kuriózního světového rekordu.

Ruiny kostela ve vypuštěné přehradě Pantà de Sau (Foto: Flickr.com)

Název Sant Romà de Sau dnes označuje jen pozůstatky vesničky, jejíž původ sahá minimálně do 10. stol. Historicky byl její význam v rámci katalánských dějin nepatrný a od poloviny 19. století šlo o jednu z mnoha prakticky neobydlených a opuštěných vesnic na katalánském venkově. I přesto se až do samotného konce chlubil hned dvěma dominantami - jedním z nejvýraznějších mostů přes řeku Ter postavený na konci 14. stol. a malým vesnickým kostelem vysvěceným roku 1062. Právě tento kostel je tím jediným, co z vesničky přežilo až do současnosti. Zásadním historickým předělem bylo pro toto místo rozhodnutí z konce 40. let 20. stol. o tom, že místo se stane dnem nově chystané přehrady. Jelikož tu nežilo mnoho lidí a diktátorskému režimu se v prvních poválečných letech jen málokdo postavil, stavba přehrady se nesetkala s průtahy. Celá vesnice i s přilehlými samotami, románským mostem a několika textilními fabrikami byla zaplavena okolo roku 1962. Od té doby je věž kostela v Sant Romà de Sau zajímavou turistickou atrakcí. Historické fotografie vísky naleznete zde.

Spolu s hlubokými lesy horského masivu Guilleries, jenž přehradu obklopuje, věž románského kostelíku vytváří velmi romantické zákoutí, které se i v jinak románskými stavbami posetém katalánském vnitrozemí jen tak nevidí. Za normálních okolností nad hladinu přehrady vykukuje jen a pouze zmiňovaná věž, avšak pokud stav vody výrazně klesne, odhalí se výletníkům i dalším zvědavcům i ostatní pozůstatky zatopené vesničky, jak je vidět na fotografii výše. V létě 2021 navíc výzkumníci z Universitat de Barcelona (ve spolupráci s agenturou Official World Record) potvrdili, že kostelík v Sant Romà de Sau se může pochlubit hned dvěma kuriózními světovými rekordy. Podle všeho jde o vůbec nejstarší takto zatopený kostel na světě, který se pod vodou ještě nerozpadl, a zároveň jde i o kostel, který je ponořený v největší hloubce, konkrétně 23 metrů (ačkoliv jak jsme si před chvílí říkali, tento údaj je vcelku relativní vzhledem ke kolísající hladině). Tak či onak jde nepochybně o jedno z nejzajímavějších míst katalánského vnitrozemí a ačkoliv zrovna sem miliony turistů každý rok obvykle nemíří, přehrada spolu s vykukující věží už si našla i svou cestu do světa stříbrného plátna. V roce 1955 tu Ignacio F. Iquino natočil film Camino cortado, v roce 2007 se zde natáčely některé scény ze španělského filmu La habitación de Fermat.