4. 3. 2023

Nepřátelská architektura v Barceloně

Pojem "nepřátelská architektura" už jste nejspíš zaslechli. V městském prostředí může mít spoustu podob, od různě ohýbaných či přepažených laviček přes bodáky na parapetech a římsách až po nejrůznější zkosení či ohlazení hran. Cíl je jediný - odradit potenciálního uživatele od delšího setrvání na daném místě. V některých případech jde o logickou a nepříliš diskutovanou motivaci (graffiti, holubí trus, alkoholové dýchánky), v jiných se takovým řešením dostává kritiky lidskoprávních organizací (znemožnení spánku bezdomovců). Podobná řešení přitom aplikují jak soukromí vlastníci, tak veřejné instituce.

Mříž od katalánského sochaře J. Plensy pro operní dům Liceu - umělecká podoba nepřátelské architektury? (Foto: www.timeout.com)

Právě nadace, která se zabývá lidmi bez domova (Arrels Fundació) nyní výrazně aktualizovala mapu, jež shromažďuje příklady takového urbanismu v katalánské metropoli. Nadace ve spolupráci se studenty architektury našla v Barceloně již více než 500 takto nepřátelsky laděných míst. Při bližším pohledu do mapy zjistíme, že prozatím se autoři mapy zaměřili povětšinou na turistické části metropole, nicméně některé extrémní případy nepřátelské architektury najdeme i v ryze rezidenčních čtvrtích. Jedním z typických řešení, jichž si v Barceloně všimne takřka každý, jsou individualistické židličky, které v mnoha místech nahradily klasické lavičky. Dalším, esteticky velmi nepovedeným řešením je instalace nejrůznějších bodců, sloupků či plůtků na římsy či volná prostranství poblíž vchodů do budov. Při důkladnějším prozkoumání mapy pod textem narazíte na často dosti bizarní řešení. Občas však lze takovou architekturu do městského prostředí zasadit o něco "vkusněji", takovým příkladem budiž nová mříž chránící hlavní vstup do budovy nejslavnější katalánské opery Liceu. Jejím autorem je slavný katalánský architekt Jaume Plensa a při zářijové inauguraci se nešetřilo slovy o tom, jak písmena na mříži symbolizují kulturní pestrost a různorodost lidí žijících na barcelonské Ramble, kde se operní dům nachází.

Jisté je, že podobná architektonická řešení obsahuje stále víc a víc návrhů moderních budov. Ty často patří přímo samotné barcelonské radnici. Inu, je to jeden ze způsobů řešení nepříjemné reality, totiž že v ulicích katalánské metropole se dnem a nocí pohybují stovky lidí bez střechy nad hlavou. Více o problematice najdete kupříkladu v následujícím videu z dílny betevé. A jaký je váš názor na nepřátelskou architekturu? Plní svůj účel i za cenu estetických ústupků nebo je třeba odstranit z měst veškeré bariéry a řešit sociální problematiku jinými způsoby?