Katalánské Vánoce

Všeobecně vzato se Vánoce v Katalánsku příliš neliší od těch v ostatních evropských zemích. Ve všech existuje určitá křesťanská tradice, jež v různých státech požívá větší či menší důležitost, a existují tu zvyky, které jsou originální a typické pro jednu konkrétní zemi. Ke katalánské verzi Vánoc tak patří relativně známé tradice jako tvorba živého Betlému nebo vánoční trhy (v Barceloně k těm nejznámějším patří tzv. Fira de Santa Llucía, konající se na náměstí před katedrálou již od roku 1786). A jinak zde platí i sympatický mix místní a globální tradice, takže v praxi se ve Španělsku i Katalánsku dárky rozdávají dvakrát - nejprve okolo Štedrého večera a následně na Tři krále. Pro děti to znamená ničím nerušené minimálně dvoutýdenní prázdniny. Samozřejmostí jsou též tříkrálové průvody. Katalánsko se od ostatních oblastí odlišuje zejména dvěma vánočními zvyky, které si stojí za to představit. A rozhodně jde o zvyky docela podivné...

Tió ve své klasické podobě na náměstí v Roses. Už jen přes něj přehodit deku a je to... (2017)

TIÓ DE NADAL

Co se týče slavení Vánoc, je Španělsko zemí vskutku unikátní. Takřka v každém regionu tu vánoční dárky nosí někdo jiný - v Galicii je to uhlíř Apalpador, v Baskicku pro změnu obtloustlý uhlíř nazývaný Olentzero, v Kantábrii zase postava jménem Esteru. Do toho všeho se pak míchá Papá Noel, tedy jakási španělská verze Santa Clause. K tomu můžeme taktéž připočítat ještě typicky španělskou tradici, podle níž nosí dárky až Los Reyes Magos (Tři králové). Vždy se však jedná o více či méně mysteriózní osoby. V Katalánsku (ale také v sousedním Aragonu a okcitánské části Francie) však dárky nenosí žádná lidská bytost, ale (ne)obyčejný kus dřeva. Přesněji řečeno pomalované poleno s usměvavým obličejem, jemuž se v Katalánsku říká Tió de Nadal a mimo katalánská území je znám ne zcela správně spíše jako Caga Tió (česky: Kakající poleno). Jak tento zvyk vlastně funguje?

Celý proces začíná kolem 8. a nejpozději 13. prosince, kdy se obstará nějaké pěkné dřevěné poleno. Pak se z něj udělá ten pravý Tió - namaluje či přilepí se mu veselý obličej a možno přidat ještě typickou katalánskou čapku zvanou barretina. Přes vyzdobené polínko se ještě přehodí deka, pod níž se pak v pravý čas objeví dárky. Poté se každý den až do Vánoc Tió krmí - děti mu vždy nechají nějaké jídlo, které do rána záhadně zmizí. Řádně nakrmené poleno by mělo být zárukou mnoha dárků. A pak přijde to nejdůležitější. 24. nebo 25. prosince (podle stupně nedočkavosti) se nad tímto kouzelným polenem sejdou všechna dítka v domácnosti, každé s pořádným klacíkem v ruce. Začnou do polena mlátit a u toho zpívají, ať jim Tió něco pěkného přinese. Pak musí na chvíli zavřít oči a to je moment pro šikovné dospělé, kteří pod deku propašují dárky. Potom již jen stačí zkontrolovat, co že to Tió "vykakal", a začít se radovat z dárků.

CAGANER

Klasický katalánský caganer

Kakající postava, symbolizující úrodnou půdu a mnoho štěstí do nového roku, hraje ještě jednu důležitou roli během katalánských Vánoc. Tak jako v celém Španělsku i v Katalánsku existuje velká tradice domácích betlémů. Přeci jen však je tu jedna zvláštnost - Katalánci totiž ten svůj betlém obohacují o jednu postavičku, která v tom obvyklém chybí. A tou je caganer. Historie caganera sahá až do konce 17. století, i když dodnes není přesně známo, proč se postavička konající svou potřebu objevila právě v poklidné betlémské scenérii, kterou tak náležitě narušuje. Jisté je jen to, že v každém katalánském betlému nějakou takovou figurku najdete, nejčastěji schovanou někde v rohu, a že má pravděpodobně představovat symbol hojnosti, kterou poskytuje dobře pohnojená půda. 

Faktem je, že z vánoční tradice se v dnešní době stal spíše reklamní artikl. Caganer je jedním z nejtypičtějších suvenýrů, které si z Katalánska můžete odvézt. Dnes už ani tak nejde o postavičku představující klasického katalánského venkovana s bílou košilí a červenou barretinou. Coby caganer jsou dnes totiž ztvárňovány i všemožné slavné osobnosti od sportovců přes herce až po politiky. Dokonce i papež má svého caganera. A velice populárním artiklem jsou i kakající postavičky hráčů FC Barcelona. Až tedy příště zavítáte do Katalánska a budete chtít skutečně originální a vpravdě katalánský suvenýr, caganer v podobě Messiho, Luise Suaréze, Carlese Puigdemonta, Pepa Guardioly, Donalda Trumpa, papeže či anglické královny bude tím pravým!

Pestrý výběr caganerů vždy před vánočními svátky, tradiční artikl katalánských vánočních trhů
(Foto: www.barcelonas.com)

HOME DELS NASSOS
Vánoční svátky tedy díky již zmíněným tříkrálovým průvodům trvají v Katalánsku celé dva týdny. Proto mezi zajímavé katalánské tradice můžeme zařadit i jednu spjatou s koncem roku. Legendární postavička známá jako Home dels nassos (Nosatý muž) je dodnes oslavována v Katalánsku i některých dalších částech Španělska (Aragonie, Rioja). Home dels nassos je postavičkou z katalánských legend a mýtů. Má prý tolik nosů, kolik má rok dní, avšak na ulicích ho lze zahlédnout jen jediný den v roce, a to 31. prosince.  Alespoň takto se legenda podává malým dětem, aby na konci roku hledaly onoho podivného chlapíka s 365 nosy. Nosatý mužík má však ještě jednu kouzelnou schopnost - vždy má jen tolik nosů, kolik dnů právě chybí do konce roku. Na Silvestra mu tak zbývá jediný... Především v Katalánsku a na Mallorce se tato tradice dodržuje dodnes, obvykle je spjatá s celou řadou kulturních událostí (průvody, silvestrovské běhy). Protože by této mytologické postavě bylo samotné jistě smutno, legendy mu stvořily partnerku v podobě dnes mnohem méně známé ženské verze této tradice. Tzv. Dona de les orelles (Ušatá žena) má tolik uší, kolik dnů zrovna chybí do konce roku. Je charakteristická tím, že ji lze zahlédnout pouze 30. prosince. Najít tak tuto podivnou dvojici během silvestrovského veselí nebude žádná legrace!

Home dels nassos (Foto: www.tarragonaturisme.cat)