Devítitisícové městečko Cervera je zajímavým tipem na výlet, pokud se nacházíte v katalánské provincii Lleida. Necelou hodinu vlakem od jejího hlavního města totiž naleznete místo s až překvapivě bohatou historií, tajuplné uličky klikatící se kolem monumentálních budov a jedno z aktuálně nejdůležitějších poutních míst pro fanoušky MotoGP.
Cervera za svůj název vděčí nejspíše latinskému výrazu cervaria neboli "zem jelenů". I přesto byla tato oblast v historii většinou civilizací opomíjena a v dobách temného středověku prakticky vylidněna, neboť šlo o nárazníkové pásmo neustálých střetů křesťanů a maurů. První Katalánci se v oblasti dnešního města usídlují v polovině 11. století, nicméně skutečný rozvoj město zažívá až od poloviny století dvanáctého, kdy celá oblast Lleidy definitivně přechází do sféry vlivu barcelonských hrabat. Díky své strategické pozici na kopci s přehledem nad okolní krajinou vzniká první městečko důsledně přilepené k významným městským hradbám. Již od časů vlády krále Jaume I. se pro sídlo cerverské radnice užívá termínu paeria, jenž v katalánském kontextu přísluší ještě radnici v 60 km vzdálené Lleidě. Do kategorie města však byla Cervera povýšena až roku 1702 španělským králem Felipem V. Právě válka o španělské dědictví, v jejímž kontextu se Felipe V. dostal k vládě, po sobě ve městě zanechala pořádnou spoušť. Nicméně místní obyvatelé po bojích přísahali naprostou věrnost španělskému králi a ten je za ni posléze patřičně odměnil tím, že ve městě nechal založit ve své době jedinou katalánskou univerzitu (viz níže).
Přítomnost univerzitních studií (1717-1842) zcela mění ekonomickou orientaci města. Většina z místních 2000 obyvatel se z nevýnosného sektoru zemědělství rychle přeorientuje na služby, kterých další dvě tisícovky studentů budou ve městě po desítky let používat. V průběhu semestru se tak populace Cervery rázem zdvojnásobuje. Po zrušení univerzity v roce 1842 Cervera ekonomicky upadá a situaci příliš nezachraňuje ani vlakové spojení s Lleidou a Barcelonou, které sem dorazí roku 1860. Místní se v té době opět plně orientují na zemědělství, nicméně mšičková kalamita ke konci století znamená další táhlou krizi. Zemědělský sektor ale město živí dodnes, i když v druhé polovině 20. století byla snaha povzbudit zde průmysl, zejména výrobu nábytku, avšak to už je dnes minulostí. Mnohem podrobnější informace o městě nabízí v rozsáhlém článku Enciclopèdia Catalana.
Ještě než se blíže podíváme na dvě nejcharakterističtější záležitosti spojené s tímto poklidným městečkem, musíme zmínit zajímavé a na památky bohaté historické centrum, jímž Cervera láká řadu turistů. Mezi spletitými a někdy velmi tajemně vyhlížejícími uličkami vyniká carrer Major, jež spojuje dvě nejdůležitější náměstí Plaça de Santa Anna a Plaça Major, kde se nachází barokní palác - sídlo místní radnice (Paeria de Cervera) a také gotický kostel Santa Maria de Cervera. Jak již bylo řečeno, největší slávy dosáhla Cervera až na počátku 18. století, nicméně ve městě lze dodnes najít několik připomínek slavných aragonských králů. Přístupná je kupříkladu velká část hradby, jejíž původ sahá do 14. století. Byla postavena na popud krále Pere Cerimonióse, jenž do Cervery v roce 1359 svolal zasedání Corts Catalanes, aby na nich došlo ke vzniku zárodku pozdější katalánské vládní instituce Generalitat. O 110 let později se Cervera taktéž stala místem, kde aragonský král Ferran II. přijal podmínky sňatku s kastilskou princeznou Isabel II., což znamenalo definitivní tečku za suverenitou Aragonské koruny. Paralelně s carrer Major se historickým centrem vine i skrytá ulička carreró de les Bruixes, kde se zrodil známý letní festival Aquelarre de Cervera, jenž vždy poslední srpnový víkend město naplní řadou představení plných magie a ezoteriky, mezi nimiž ale nechybí ani známé correfocs apod.
Z novějších památek stojí za zmínku modernistický komplex Farinera del Sindicat Agrícola, jehož autorem byl známý katalánský architekt Cèsar Martinell. V současnosti budova, které si při příjezdu na cerverské nádraží nelze nevšimnout, patří městu a čeká se na její komplexnější využití. Možná v souvislosti s pokračujícím boomem objevování modernistické architektury dokáže město tuto stavbu využít i pro posílení turismu.
Cervera za svůj název vděčí nejspíše latinskému výrazu cervaria neboli "zem jelenů". I přesto byla tato oblast v historii většinou civilizací opomíjena a v dobách temného středověku prakticky vylidněna, neboť šlo o nárazníkové pásmo neustálých střetů křesťanů a maurů. První Katalánci se v oblasti dnešního města usídlují v polovině 11. století, nicméně skutečný rozvoj město zažívá až od poloviny století dvanáctého, kdy celá oblast Lleidy definitivně přechází do sféry vlivu barcelonských hrabat. Díky své strategické pozici na kopci s přehledem nad okolní krajinou vzniká první městečko důsledně přilepené k významným městským hradbám. Již od časů vlády krále Jaume I. se pro sídlo cerverské radnice užívá termínu paeria, jenž v katalánském kontextu přísluší ještě radnici v 60 km vzdálené Lleidě. Do kategorie města však byla Cervera povýšena až roku 1702 španělským králem Felipem V. Právě válka o španělské dědictví, v jejímž kontextu se Felipe V. dostal k vládě, po sobě ve městě zanechala pořádnou spoušť. Nicméně místní obyvatelé po bojích přísahali naprostou věrnost španělskému králi a ten je za ni posléze patřičně odměnil tím, že ve městě nechal založit ve své době jedinou katalánskou univerzitu (viz níže).
Přítomnost univerzitních studií (1717-1842) zcela mění ekonomickou orientaci města. Většina z místních 2000 obyvatel se z nevýnosného sektoru zemědělství rychle přeorientuje na služby, kterých další dvě tisícovky studentů budou ve městě po desítky let používat. V průběhu semestru se tak populace Cervery rázem zdvojnásobuje. Po zrušení univerzity v roce 1842 Cervera ekonomicky upadá a situaci příliš nezachraňuje ani vlakové spojení s Lleidou a Barcelonou, které sem dorazí roku 1860. Místní se v té době opět plně orientují na zemědělství, nicméně mšičková kalamita ke konci století znamená další táhlou krizi. Zemědělský sektor ale město živí dodnes, i když v druhé polovině 20. století byla snaha povzbudit zde průmysl, zejména výrobu nábytku, avšak to už je dnes minulostí. Mnohem podrobnější informace o městě nabízí v rozsáhlém článku Enciclopèdia Catalana.
Ještě než se blíže podíváme na dvě nejcharakterističtější záležitosti spojené s tímto poklidným městečkem, musíme zmínit zajímavé a na památky bohaté historické centrum, jímž Cervera láká řadu turistů. Mezi spletitými a někdy velmi tajemně vyhlížejícími uličkami vyniká carrer Major, jež spojuje dvě nejdůležitější náměstí Plaça de Santa Anna a Plaça Major, kde se nachází barokní palác - sídlo místní radnice (Paeria de Cervera) a také gotický kostel Santa Maria de Cervera. Jak již bylo řečeno, největší slávy dosáhla Cervera až na počátku 18. století, nicméně ve městě lze dodnes najít několik připomínek slavných aragonských králů. Přístupná je kupříkladu velká část hradby, jejíž původ sahá do 14. století. Byla postavena na popud krále Pere Cerimonióse, jenž do Cervery v roce 1359 svolal zasedání Corts Catalanes, aby na nich došlo ke vzniku zárodku pozdější katalánské vládní instituce Generalitat. O 110 let později se Cervera taktéž stala místem, kde aragonský král Ferran II. přijal podmínky sňatku s kastilskou princeznou Isabel II., což znamenalo definitivní tečku za suverenitou Aragonské koruny. Paralelně s carrer Major se historickým centrem vine i skrytá ulička carreró de les Bruixes, kde se zrodil známý letní festival Aquelarre de Cervera, jenž vždy poslední srpnový víkend město naplní řadou představení plných magie a ezoteriky, mezi nimiž ale nechybí ani známé correfocs apod.
Z novějších památek stojí za zmínku modernistický komplex Farinera del Sindicat Agrícola, jehož autorem byl známý katalánský architekt Cèsar Martinell. V současnosti budova, které si při příjezdu na cerverské nádraží nelze nevšimnout, patří městu a čeká se na její komplexnější využití. Možná v souvislosti s pokračujícím boomem objevování modernistické architektury dokáže město tuto stavbu využít i pro posílení turismu.
 |
| Historické centrum nabízí překrásné výhledy do okolí (2017) |
UNIVERSITAT DE CERVERA
Ačkoliv je Cervera na první pohled docela historickým městem, její nejimpozantnější stavbou je až relativně nedávná budova univerzity, která vznikla v první polovině 18. století. Je to tak, toto ani ne desetitisícové město se totiž může chlubit zajímavou univerzitní tradicí. Když po definitivním obsazení Katalánska v září 1714 španělský král Felipe V. nechal zrušit veškeré katalánské instituce, jeho hněvu neunikly ani místní univerzity. Ty Bourboni považovali za jedno z ohnisek rebélie, a tak krátce po konci zmiňované války bylo všech sedm katalánských univerzit (Barcelona, Lleida, Tarragona, Girona, Tortosa, Vic, Solsona) zrušeno a nahrazeno jedinou centrální univerzitou právě v Cerveře. Město se tak dočkalo odměny za svou podporu panovníka z rodu Bourbonů v průběhu války o španělské dědictví; zároveň ale vedoucí garnitura sledovala jasně kastilský model, v němž byly prestižní vysoké školy poměrně vzdáleny ekonomickým a mocenským centrům (Salamanca, Alcalá de Henares). I proto padla volba na malinké město na cestě mezi Barcelonou a Lleidou. Přesun univerzitního vzdělání z tradičních míst do nové lokality provázela i kulturní tragédie v podobě přesunu velké části knihovního fondu sedmi zmiňovaných univerzit do Španělské národní knihovny.
Cervera první univerzitní studenty přivítala v improvizovaných podmínkách již v lednu 1715, nicméně oficiální vznik univerzity datujeme až do roku 1717. O rok později začala výstava oné obrovské školní budovy, která je dodnes jedním z nejvýraznějších monumentů Cervery. Stavba byla dokončena v roce 1740, stala se domovem pro šest různých fakult a mohla se chlubit mimo jiné významným privilegiem - možnost disponovat vlastní tiskařskou dílnou. Velký podíl na výuce měli zejména zpočátku jezuité, což se pozitivně odráželo na kvalitě výuky, nicméně po jejich vyhnání ze Španělska (1767) začala Universitat de Cervera postupně upadat. Ačkoliv šlo stále o jedinou oficiální univerzitu na katalánském území, v Barceloně v té době díky iniciativě místní smetánky fungoval pod hlavičkou obchodní instituce Junta de Comerç soukromý vzdělávací projekt, jenž v mnoha zejména technických a obchodních odvětvích nabízel kvalitnější vzdělání než většina španělských univerzit, tu v Cerveře samozřejmě nevyjímaje. V roce 1835 se část kateder přesunula do Barcelony, kde je roku 1842 definitivně obnovena Universitat de Barcelona. Tím končí více než stoletá univerzitní etapa malého městečka v katalánském vnitrozemí.
Universitat de Cervera byla několik dlouhých dekád skutečně jedinou katalánskou univerzitou, proto tu logicky studovala tehdejší katalánská elita. Mezi nejvýznamnější místní studenty patřili kupříkladu lékaři Jaume Ardèvol a Antoni Gimbernat, filosof Jaume Balmes, historik Pròsper de Bofarrull, filolog Manuel Milà i Fontanals či vynálezce Narcís Monturiol. Univerzitní časy ve městě dodnes připomíná už jen obrovská budova, která v průběhu 19. a 20. století sloužila také jako tržiště, kasárna či věznice. V současnosti má rozmanité využití - část komplexu funguje jako střední škola, část jako odloučené pracoviště barcelonské univerzity a část prostor zaplňuje lokální archiv.
 |
| Budova bývalé Universitat de Cervera (2017) |
MARC MÁRQUEZ
V posledních letech se Cervera taktéž stala poutním místem motocyklových fanoušků z celého světa. Důvod je jednoduchý - právě zde se totiž v únoru 1993 narodil profesionální motocyklový závodník, jezdec týmu Repsol Honda, a několikanásobný mistr světa Marc Márquez. Od chvíle, kdy se v roce 2010 stal mistrem světa ve třídě do 125 ccm, má jednoznačně našlápnuto k tomu stát se jednou z největších motocyklových legend historie. Aktuálně je šestinásobným mistrem světa (1x 125 ccm, 1x Moto2, 4x MotoGP) - a to vše stihl během posledních sedmi let. Ve svých 24 letech ustanovil též několik věkových rekordů coby nejmladší šampion. I přes tyto zářivé úspěchy však mladý Katalánec stále žije relativně poklidný život v rodném městečku. Jak ostatně nedávno svěřil deníku Segre: "Život v Cerveře miluju. Je tu úžasný klid a milí lidé. Každý se tu zná s každým. Je tu skvělé prostředí pro trénink na kole. Po domluvě se mnou místní radnice dokonce zveřejnila mou oblíbenou trasu, takže si ji každý může vyzkoušet. Mám to odsud blízko i na různé okruhy".
Na Márqueze v Cerveře narazíte skutečně na každém rohu, a to i když je zrovna na opačné straně planety na některém z mnoha závodů. V první řadě je Cervera sídlem jeho oficiálního fanklubu, jehož členové se každou závodní neděli scházejí v Marcově oblíbené restauraci Nobadis. V místním muzeu je zase stálá expozice věnovaná jeho motocyklovým úspěchům. A doslova na každém kroku si návštěvníci města všimnou vlajek s charakteristickým číslem 93, které zdobí velkou část balkonů v centru města, čímž mnohonásobně převyšují i nejrůznější vlajky a plakáty odkazující ke katalánské nezávislosti, jež jsou jinak neodmyslitelnou charakteristikou stovek podobných městeček v katalánském vnitrozemí. Aby toho nebylo málo, šampionův mladší bratr Àlex (*1996) už ve svých 20 letech též stihl získat jeden mistrovský titul (Moto3, rok 2014) a v poslední sezoně si v seriálu Moto2 dojel pro celkové třetí místo. Umění bratří Márquezů tak pravděpodobně přinese obyvatelům Cervery ještě nejedno radostné odpoledne a možná si časem vyslouží i vlastní muzeum.
Žádné komentáře:
Okomentovat