GAUDÍ: Palau Güell

  

Palau Güell (2011)

Palau Güell je skutečným přelomem v Gaudího tvorbě. Právě tento dům koncipovaný jako hlavní rezidence Eusebiho Güella stál u zrodu Gaudího slávy. Na rozdíl od předchozích staveb totiž vznikl v samotném barcelonském centru, jen pár kroků ze slavné Rambly. Kromě mediální slávy byl tento palác přerodem také ve smyslu architektonickém - Gaudí zde poprvé používá některé typické prvky, které mu později zajistí nesmrtelnost u jeho nejslavnějších staveb (Casa Batlló, Casa Milà, Sagrada Familia).

Abychom správně pochopili základní charakteristiky této stavby, je potřeba Palau Güell správně situovat. Najdeme ho skutečně jen pár metrů od Rambly, když zabočíme do jedné z ravalských ulic - carrer Nou de la Rambla. Tato ulice je velice úzká, což znamená, že prohlédnout si dokonale čelní stranu domu je prakticky nemožné. O dojmu z velkoleposti paláce pak ani nemluvě. Navíc v tomto případě byl Gaudí opět poměrně střízlivý co se vnější výzdoby fasády týče. Güellova paláce si tak nejspíš asi všimnete, ale... palác?

  

Palau Güell - Galerie (2011)

Upřímně řečeno, na pozemku 18x22 metrů, navíc sevřeném z obou stran domy, je dost těžké postavit skutečný palác se vším všudy. Zvenčí zkrátka Palau Güell žádné body nenažene - nic naplat, když se řekne slovo "palác", představíte si nejspíš některý královský v Londýně či Madridu. Dokonce i poměrně malý Palau Reial v barcelonské čtvrti Pedralbes budí určitý "respekt". I přesto v sobě však Palau Güell ukrývá minimálně tři místa, o nichž lze tvrdit, že působí velkolepě a skutečně palácově. Prvním z nich je vstupní hala, jež prostřednictvím monumentálního schodiště dává pocítit sílu prostoru. Druhým takovým místem je suterén budovy, který byl určen pro ustájení koní a coby garáž pro drahé kočáry. Už jen skutečnost, že jde o místa konstruovaná k tomu, aby jimi takový kočár bez potíží projel, jsou zárukou prostornosti. Skutečnou chloubou Güellova paláce je pak Saló central, ústřední místnost celého domu. Jde vlastně o jakési vnitřní patio vysoké 17,5 metru a zakončené velkou kopulí, jež dovnitř propouští paprsky světla. Ačkoliv samotná místnost svou plochou nepatří mezi žádné velikány, právě ona výška dodává této hale patřičnou grandióznost. Gotikou inspirovaný a poměrně tmavě vyvedený interiér pak evokuje spíš kostelní atmosféru. Není se čemu divit, když součástí Saló central je i oltář! Jde zkrátka to tu nejzapamatovatelnější místnost v domě.

Speciální pozornost si zaslouží i střecha. Právě na Palau Güell Gaudí poprvé vytvořil zajímavou a barvami protkanou střechu. Veškeré komíny či větrací šachty skryl katalánský architekt pod plášť krásných mozaiek z úlomků barevných kachlíků. Tato barevná zakončení komínů a větracích šachet se společně s parabolickým obloukem (klenby + vjezd) také staly hlavní novinkou použitou při návrhu budovy. Novinkou, kterou pak Gaudí dovede k dokonalosti na svých dalších stavbách. Mimo jiné Gaudí pro Palau Güell navrhl taktéž mnoho kusů nábytku, z nichž některé se podařilo restaurovat, a tak dodnes tvoří inventář budovy.

Střecha Palau Güell (2011)

Střecha Palau Güell (2011)

Střecha Palau Güell (2011)

Střecha Palau Güell (2011)

Stavba Güellova paláce probíhala v letech 1886 - 1888, i když řada vnitřních dekorací byla dokončena až o dva roky později. O tom, že se díky Palau Güell Gaudího sláva rozkřikla, koneckonců svědčí i datum dokončení stavby. V roce 1888 totiž Barcelona pořádala Světovou výstavu a při této příležitosti město navštívila řada tehdejších předních světových osobností. S nadsázkou se dá říct, že Güellův palác se stal neoficiálním pavilonem výstavy, jelikož Eusebi Güell v něm přivítal například italského krále Umberta I., španělskou královnu Marii Kristinu či prezidenta USA Grovera Clevelanda. Ti všichni zatoužili po prohlídce Gaudím projektovaného městského paláce.

Samotný Eusebi Güell v domě žil pouze do roku 1906, pak se přestěhoval do jiného domu v tehdy budovaném Parku Güell. Dům po jeho smrti obývala jeho manželka Luisa Isabel López Bru a posléze jejich děti. Klíčový pro zachování budovy byl rok 1944, kdy si údajně jistý americký milionář chtěl palác koupit a doslova po jednotlivých kamenech a cihlách ho přesunout do Ameriky. K tomu naštěstí nedošlo, jelikož dům nakonec odkoupila Diputació de Barcelona, která se zavázala palác stavebně neupravovat a užívat ho pouze ke kulturním účelům (díky tomu je Palau Güell pravděpodobně nejlépe zachovanou Gaudího stavbou v původní podobě). Od té doby Palau Güell prošel několika rekonstrukcemi, z nichž ta poslední se po etapách táhla již od roku 1982. V letech 2004 - 2011 se budova před veřejností zcela uzavřela. Na konci května 2011 se kompletně opravený palác opět otevřel širokému publiku. Jak to v něm vypadalo bezprostředně po onom znovuotevření se můžete podívat v následujícím videu. Palác je od roku 1984 památkou UNESCO.

Palau Güell lze v současnosti navštívit takřka po celý rok s výjimkou pondělků a pár klasických vánočních dní. Na carrer Nou de la Rambla, číslo 3-5, se nejlépe dostanete z Rambly, konkrétně pak ze stanic metra L3 Liceu a Drassanes. Zatímco ihned po znovuotevření v roce 2011 se základní vstupenka prodávala za 10 €, nyní je to již 12 €... 8 € pro studenty a důchodce. Pokud však v Barceloně trávíte delší čas, lze využít i několika dnů v roce, kdy by měl být vstup zadarmo (23. dubna, 18. května, 24. září a také každou první neděli v měsíci)... v takovém případě však buďte připravení vystát si někdy i velice dlouhou frontu.

Palau Güell - Saló Central (2011)

Výhled ze střechy Palau Güell (2011)