V našich článcích o Gaudím se takřka stejně často jako se jménem architekta samotného setkáváme i s jiným: EUSEBI GÜELL. Protože peníze jsou vždy až na prvním místě, jak se říká, Eusebi Güell hrál v Gaudího tvorbě lehce opomíjenou, leč prakticky tu nejdůležitější roli. Antoni Gaudí měl bezesporu geniální talent, ovšem kdyby se nespřátelil právě s Güellem, je velkou otázkou, kolik prostoru a volnosti by jeho talent dostal. Nejde jen o stavby, kterými ho sám Güell pověřil (a které jsou takové, jaké jsou, díky bezedným finančním zásobám hraběte Güella), mnoho slavných zakázek Gaudí získal díky doporučení či přímluvě svého bohatého přítele-podnikatele. Proto si bezesporu Eusebi Güell a jeho život zaslouží naši pozornost...
EUSEBI GÜELL I BACIGALUPI (1846-1918)
Eusebi Güell měl podnikání v genech. Už jeho dědeček Pau Güell i Roig (1769-1818) vyrazil do světa za obchodem, jeho dobrodružství v Karibiku však skončilo krachem. Po stopách svého otce se vydal Joan Güell i Ferrer (1800-1872) a ten již za velkou louží slavil velké obchodní úspěchy. Jeho kubánská společnost se zaměřovala na import a export, i když někteří historici tvrdí, že občas oním importovaným/exportovaným zbožím byli i otroci. Ať už to bylo jakkoliv, Joan Güell na Kubě pohádkově zbohatl a v roce 1835 se vrátil do Barcelony, kde ihned rozjel řadu dalších obchodů, přičemž nejvíce z nich vynášel textilní průmysl.
K Joanu Güellovi se taktéž váže až podivně tragická životní zkušenost. V roce 1845 se oženil s Franceskou Bacigalupi i Dolcet, matkou Eusebiho Güella. Francesca zemřela při porodu, Eusebi Güell tak svou matku nikdy nepoznal. Jeho otec se pak v roce 1850 oženil se sestrou Francesky, Camilou, nicméně i ta o rok později zemřela...při porodu dcery Josefiny...
.jpg) |
| Eusebi Güell (1915) (Foto: wikipedia.org) |
Eusebi Güell se díky rodinnému bohatství mohl plně soustředit na studia práv a ekonomie. Zároveň se však mohl dostatečně věnovat i umění a také cestování. Právě na jedné ze svých mnoha cest poznal Gaudího. Respektive jeho práci. Stalo se tak na Světové výstavě v Paříži v roce 1878. Güell byl přímo fascinován vitrínou, kterou mladý architekt vyhotovil pro jednu z expozic. Po návratu do Barcelony se chtěl s oním talentovaným mladíkem setkat. Tak se zrodilo jedno z nejdůležitějších přátelství v historii katalánské kultury, které svět obohatilo o mnoho významných a geniálních staveb.
Güell se celý život věnoval rozvíjení otcova podnikání, avšak zakládal i vlastní firmy. Zkrátka obchodní všeuměl. Kromě toho ale horlivě podporoval všemožné umění v čele s architekturou, byl velikým kulturním ambasadorem a jedním z hybatelů (i když v pozadí) katalánského národního a kulturního obrození známého pod názvem La Renaixença. Katalánský podnikatel a velký patriot působil také v politice. V roce 1908 mu byl španělským králem Alfonsem XIII. udělen šlechtický titul "Hrabě Güell". Se svou ženou, Isabel López Bru, měl celkem 10 dětí, z nichž mnoho se dalo na uměleckou dráhu (malířství, literatura, hudba). Eusebi Güell zemřel 8. července 1918 ve své rezidenci v Parku Güell ve věku 72 let. Jeho pohřbu se zúčastnily ty nejvýznačnější osobnosti katalánského kulturního i politického života. Právě díky svému přátelství a spolupráci s Antonim Gaudím se však jeho jméno stalo nesmrtelným.
S postavou katalánského podnikatele jsou též neodmyslitelně spjaty dva důležité průmyslové areály, které formovaly tvář okolí Barcelony. Jsou jimi: fabrika Vapor Vell a dělnická kolonie Colònia Güell.
VAPOR VELL
V roce 1844 se v tehdy ještě samostatném městečku Sants začal stavět jeden z prvních velkých moderních textilních závodů - Vapor Vell. Fabrika patřila společnosti Güell, Ramis i Companyia a jejím největším investorem byl již zmiňovaný Joan Güell i Ferrer. Závod byl zprovozněn v roce 1846. Barcelonu v té době ještě stále svíraly středověké hradby, proto se tyto industriální komplexy stavěly v okolních obcích a dnes tedy patří do okrajových čtvrtí katalánské metropole. I když si tento textilní závod prošel svými krizemi a stávkami, výroba zde fungovala až do roku 1890, kdy se Eusebi Güell rozhodl fabriku zavřít a veškerou produkci přestěhovat do nově budovaného areálu Colònia Güell. Doba největší slávy Vapor Vell pominula. V roce 1897 si ale ještě užila přesně jednu minuty slávy. Tak dlouhý je totiž vůbec první nedokumentární španělský film (Riña en un café), který v areálu Vapor Vell natočil v roce 1897 katalánský režisér Fructuós Gelabert. Do dnešní doby se zachovaly již jen zbytky kdysi poměrně velkého industriálního areálu - v jediné dochované budově dnes sídlí knihovna (carrer de Joan Güell poblíž Plaça de Sants).
COLÒNIA GÜELL
 |
| Colònia Güell (2011) |
Güellova kolonie se měla stát úplným dělnickým městečkem, avšak skutečně na úrovni. Güellovou snahou bylo vytvořit skutečně fungující sídliště, jehož součástí by kromě továren a dělnických domečků bylo i další kulturní a sociální vybavení (nemocnice, kostel, apod.) tak, aby mohli jeho zaměstnanci žít ve spokojenosti a neměli tak myšlenky na ošklivé věci jako třeba stávky. Kromě Gaudího na tomto areálu pracovali i další významní architekti jako Francesc Berenguer nebo Joan Rubió. Jak již jsme ale předeslali v jednom z minulých článků, po smrti Eusebiho Güella v roce 1918 se jeho potomci rozhodli od projektu upustit, a tak celý areál zůstal daleko od původního plánu. Textilní výroba tu fungovala až do roku 1973, kdy byla fabrika nadobro zavřena a později byl celý komplex rozprodán po jednotlivých částech. Samotné fabriky se dnes přeměnily na obchodní parky, v nichž sídlí mnoho různých společností se stovkami zaměstnanců. V obytné části areálu dnes žije okolo 750 obyvatel.
 |
| Colònia Güell (2011) |
Colònia Güell je skutečně zajímavé místo s velice originální a specifickou atmosférou. I když turisty sem láká jen a pouze Gaudím vytvořená krypta, za důkladnou procházku stojí i zbytek areálu plný krásných modernistických domečků či několika romantických zřícenin. I když je valná část areálu hezky udržovaná, panuje tu tak trochu bohémská atmosféra. Celý komplex je snadno dostupný vlaky FGC, stanice Colònia Güell.
Žádné komentáře:
Okomentovat