Casa Alhambra

Když se řekne Alhambra, snad každému z nás se vybaví slavný palácový komplex jihošpanělského města Granada, skutečná architektonická perla nacházející se od roku 1984 na seznamu památek UNESCO. Vězte však, že menší kopie Alhambry se nachází i v katalánské metropoli, ačkoliv jste na něj pravděpodobně ještě nenatrefili. Pokud tedy budete chtít navštívit barcelonskou Alhambru, musíte se vydat do čtvrti Sant Gervasi-Galvany, kde se nachází ulice carrer del Berlinès. Prakticky na rohu s rušnou dopravní tepnou Ronda del General Mitre se nachází dům s číslem popisným 5. Zdáli si ho možná hned nevšimnete, avšak při větším přiblížení vás nepochybně zaujmou zdobné prvky arabské provenience. Pro ty roztržitější je tu ještě nápis "Edificio Alhambra" těsně nad vstupními dveřmi. Pravá exotika maurského světa na vás však dýchne teprve zevnitř.

Hned za dveřmi vás totiž přivítá bohatě vyzdobené schodiště, za které by se nemuseli stydět ani v nejhonosnějších rezidencích na Passeig de Gràcia a z něhož se dostanete do přesného kopie slavného nádvoří Patio de los Leones (Lví dvůr), které tu v menším měřítku i v nejrůznějších detailech kopíruje svého staršího granadského brášku. Historie této barcelonské budovy sahá do druhé poloviny 19. století, kdy tehdejší majitel rozsáhlých pozemků pod kopcem Monterols, Josep Castelló Galvany, většinu půdy prodal, aby se na ní začalo mohutně stavět. V roce 1875 se zde zabydlel německý lékař Otto Streitberger, jenž se rozhodl vystavět nový domov pro svou životní lásku Rosario Pequeño. Žena pocházela právě z Granady, a tak se Otto rozhodl vybudovat jí alespoň kousek rodného města v daleké Barceloně, kde se dvojice rozhodla začít společný život. Netřeba dodávat, že Dr. Streitberger pocházel z Berlína, což vysvětluje dnešní název ulice. Dům byl ve své době poměrně otevřený návštěvám, neboť Streitberger si v něm zřídil ordinaci.

Ačkoliv dnes nedokážeme s jistotou říct, že výše zmíněný romantický příběh skutečně stál za vznikem této zvláštní budovy, barcelonští historici rádi poukazují na fakt, že dům byl postaven v období, kdy mezi barcelonskými architekty a staviteli silně rezonoval tzv. neomudéjarský styl. Důkazem toho mohou být i další krásné budovy s arabskými dekoračními prvky jako například Gaudího Casa Vicens (1888), neméně krásná Casa de les Altures (1890) - dnes sídlo radnice pro obvod Horta-Guinardó, býčí aréna - dnes obchodní centrum Les Arenes - na Plaça d'Espanya (1900) nebo Casa Marsans (1906) ve čtvrti Vallcarca. Mimochodem, nejde o jedinou kopii maurského umění z Andalusie v Katalánsku. Před několika lety jsme psali například o kopii slavné sevillské věže Giralda, která stojí v městečku L'Arboç. Za projektem Casa Alhambra stál dnes dávno zapomenutý stavební inženýr Domènec Balet i Nadal, jenž se později podílel i na stavbě několika modernistických budov v samotném centru Barcelony. Stavitel prý tehdy pracoval s autentickými materiály přivezenými až z Maroka. Takřka 150 let stará budova prošla nedávno rekonstrukcí. Slouží jako ryze bytový dům. Jak se v něm bydlí, se dozvíte například zde.

Vnitřek Edifico Alhambra (Foto: La Vanguardia)