Puigdàlber

Různé země bojují s koronavirem každá po svém. Na Pyrenejském poloostrově se tak například často setkáváme s omezením svobody pohybu na určité území. Vloni i letos tak někdy po dobu dlouhých týdnů obyvatelé často nemohou opustit hranice své obce, pokud nejde o nějaký vážný důvod (práce, návštěva lékaře či podobné vesměs esenciální aktivity). To ve své podstatě nemusí být problémem, pokud žijete v Barceloně nebo alespoň v nějakém okresním městě, avšak v Katalánsku existuje i několik velice malých obcí. A nemluvíme teď o těch s nejmenším počtem obyvatel, jimž jsme se tu blíže věnovali v prosinci 2020. Řeč bude tentokrát o vsi s nejmenší rozlohou v celém Katalánsku. Obyvatelé Puigdàlberu mají totiž v případě obecní karantény k dispozici jen 0,6 km².

Cedule připomínající titul nejmenší katalánské vísky dle rozlohy (Foto: RAC1)

Nutno dodat, že zmiňovaných 0,6 kilometrů čtverečních má Puigdàlber až od roku 2001, kdy do svého katastrálního území zařadil osadu El Gorner, jenž do té doby patřila sousední obci Pla del Penedès. Do té doby měl Puigdàlber rozlohu shodnou s Vatikánem. Tak či onak je i nadále vcelku suverénně nejmenší katalánskou obcí, co se rozlohy týče, a v celošpanělském žebříčku zabírá sympatické šesté místo. Aktuálně má Puigdàlber okolo 550 obyvatel, avšak přímo ve vsi je jen málo služeb (obchody, bary apod.) a část z nich svou existenci ukončila s příchodem koronaviru a první velkou karanténou na jaře 2020. Centrem dění se tak v posledních měsících stalo místní řeznictví, které dočasně supluje krom baru i potraviny a lékárnu. Pro místní obyvatele tak vlastně může jít o kvalitní výmluvu, jak onen slavný "confinament municipal" porušit. Většina z nich stejně musí do práce do nedalekého okresního města Vilafranca del Penedès, takže po cestě může obstarat i spoustu jiných záležitostí, kvůli nimž by teoreticky perimetr obce opouštět neměli (v obci například není banka ani bankomat). Co v obci naopak nechybí, je mateřská i první stupeň základní školy a kulturní dům s kapacitou prakticky pro celou ves.

S procházkami už je to horší. Celou vesnici totiž obejdete za půl hodinky a popravdě řečeno, nic moc tu k vidění není. První zmínky o Puigdàlberu (česky jméno obce znamená něco jako "Topolový vrch") pocházejí z 11. století a nikdy tu nedošlo k ničemu významnému. Podobně jako u spousty dalších vesniček v kraji Penedès představuje i zde hlavní ekonomické odvětví vinařství. Více než 60 % katastrálního území obce zabírají vinice. Pěstují se tu zejména odrůdy macabeu, xarel·lo a parellada. Přímo v Puigdàlberu sídlí i dva docela respektovaní producenti vína a cavy, Mas Codina a Giró del Gorner, oba s historií sahající až do 17. století. V obci sídlí také další větší zaměstnavatel, řemeslná pekárna Masdeu, produkující například zmrzlinové kornouty či dortové korpusy. Co se týče něčeho na způsob památek, mezi nejvýznamnější stavby v obci patří nejstarší místní dům Can Ferran, aktuálně též nabízející turistické ubytování (ačkoliv trochu levněji vás ubytování vyjde v nedalekém Cal Drac), nebo modernistický Casa Josep Parellada. Poměrně nezvykle může působit relativně "moderní" kostel Sant Andreu z roku 1942, jenž nahradil původní barokní stavbu.

Malebný katalánský venkov, to je okolí vesničky Puigdàlber (Foto: Diari ARA)