Barcelona jako jedno z nejvýznamnějších měst jihu Evropy turisty často láká, na rozdíl od severněji položených metropolí (Londýn, Paříž, Dublin), na krásné slunečné počasí. Zejména na jaře a v létě si tak člověk někdy zákonitě položí otázku, která se již stala i námětem jedné divadelní hry. Takže, prší (vůbec) v Barceloně?
 |
| Bouřlivé nebe nad katalánskou metropolí (Foto: Alfons Puertas) |
Pokud jste do katalánské metropole zavítali zejména ve druhé polovině letošního roku, pak bude vaše odpověď bezesporu kladná. Vše začalo několika nárazovými lijáky na počátku září, pokračovalo častými dešti v průběhu října a korunu tomu nasadil propršený víkend, který je právě za námi. Jak je to ale s barcelonským deštěm doopravdy? Může za všechno jen tolikrát diskutovaná změna klimatu? Netrápily katalánskou metropoli ještě nedávno pořádná sucha?
Pro odpovědi na všechny tyto otázky musíme sáhnout do velmi zajímavých statistik, které pro mnohé možná skýtají nejedno překvapení. Nutno dodat, že vzhledem ke své rozloze i různým geografickým podmínkám neprší v celém městě stejně, statistiky se tak mohou na jednotlivých měřících stanicích poněkud rozcházet. Zásadní data tak v Barceloně nejčastěji odvozujeme od měřící stanice na Fabrově observatoři, která se nachází pod vrcholkem hory Tibidabo. Barcelonu odsud máte jako na dlani. Na Fabrově observatoři měří srážkové úhrny již od roku 1914 a průměrná hodnota ročních srážek je pro Barcelonu přibližně 640 litrů na metr čtverečný. Nevíte, jak s touto cifrou naložit? Tak jen pro srovnání: Athény 365 l/m2, Berlín 570 l/m2, Bratislava 550 l/m2, Brusel 850 l/m2, Dublin 750 l/m2, Helsinki 680 l/m2, Londýn 560 l/m2, Lublaň 1300 l/m2, Oslo 760 l/m2, Praha 520 l/m2, Rejkjavík 790 l/m2, Stockholm 540 l/m2 a Vídeň 650 l/m2...
Statisticky tedy skutečně za rok naprší v Barceloně víc než ve známých pláštěnkových lokalitách (Londýn, Berlín či Stockholm), ale jak vidno z výše uvedených údajů, Barcelona strčí do kapsy i celou řadu metropolí z našeho věčně zamračeného středu Evropy. Váš pocit z upršeného Londýna je však správný, neboť zatímco v Barceloně obvykle prší jen 55 dní v roce, severněji to bývá dvoj až trojnásobek. Krátké ale intenzivní srážky - to je základní charakteristika barcelonského deště. Jak jsme se mohli přesvědčit v předchozích týdnech, klidně se může stát, že třetina všech ročních srážek spadne během jediného dne. Naopak pokud v Barceloně prší déle než dva dny po sobě, spatříte ve tvářích místních obyvatel jisté rozčarování.
I přesto je ale rok 2018 pro Barcelonu srážkově velmi netypický. Od srpna jsme prožili hned několik významných lijáků. Bezmála každé dva týdny nám katalánská média přinášela obrázky zaplavené barcelonské ulice Paral·lel a hotové průtrže mračen ve stanicích metra pod ní. Pokud do konce roku nad Barcelonu dorazí ještě alespoň jeden výraznější déšť, dostanou se i na Fabrově observatoři letos na kótu 1000 l/m2, což by byl druhý největší roční srážkový úhrn ve více než stoleté historii měření. Doposud rekordním byl rok 1971, kdy v Barceloně napršelo 1122 l/m2. Nutno dodat, že některé měřící stanice ve městě už magických 1000 litrů překonaly právě v minulých dnech (Les Corts, Sant Gervasi, Gràcia). Pro lepší představu letošní výjimečnosti ještě zmiňme, že v Barceloně v průběhu roku 2018 spadl dvojnásobek toho, co letos napršelo v mnoha jiných evropských metropolích (Londýn, Paříž, Lisabon, Dublin, Madrid). Podobné srážkové rekordy letos padaly i na dalších místech Katalánska. Není to přitom tak dávno, kdy katalánská metropole prožila zcela opačný extrém: 98 dní trvající vlnu sucha bez kapky deště mezi listopadem 2015 a únorem 2016, přičemž rok 2015 byl vůbec rekordní v minimálním počtu srážek - jen 346 l/m2 za celých 12 měsíců.
Pro odpovědi na všechny tyto otázky musíme sáhnout do velmi zajímavých statistik, které pro mnohé možná skýtají nejedno překvapení. Nutno dodat, že vzhledem ke své rozloze i různým geografickým podmínkám neprší v celém městě stejně, statistiky se tak mohou na jednotlivých měřících stanicích poněkud rozcházet. Zásadní data tak v Barceloně nejčastěji odvozujeme od měřící stanice na Fabrově observatoři, která se nachází pod vrcholkem hory Tibidabo. Barcelonu odsud máte jako na dlani. Na Fabrově observatoři měří srážkové úhrny již od roku 1914 a průměrná hodnota ročních srážek je pro Barcelonu přibližně 640 litrů na metr čtverečný. Nevíte, jak s touto cifrou naložit? Tak jen pro srovnání: Athény 365 l/m2, Berlín 570 l/m2, Bratislava 550 l/m2, Brusel 850 l/m2, Dublin 750 l/m2, Helsinki 680 l/m2, Londýn 560 l/m2, Lublaň 1300 l/m2, Oslo 760 l/m2, Praha 520 l/m2, Rejkjavík 790 l/m2, Stockholm 540 l/m2 a Vídeň 650 l/m2...
Statisticky tedy skutečně za rok naprší v Barceloně víc než ve známých pláštěnkových lokalitách (Londýn, Berlín či Stockholm), ale jak vidno z výše uvedených údajů, Barcelona strčí do kapsy i celou řadu metropolí z našeho věčně zamračeného středu Evropy. Váš pocit z upršeného Londýna je však správný, neboť zatímco v Barceloně obvykle prší jen 55 dní v roce, severněji to bývá dvoj až trojnásobek. Krátké ale intenzivní srážky - to je základní charakteristika barcelonského deště. Jak jsme se mohli přesvědčit v předchozích týdnech, klidně se může stát, že třetina všech ročních srážek spadne během jediného dne. Naopak pokud v Barceloně prší déle než dva dny po sobě, spatříte ve tvářích místních obyvatel jisté rozčarování.
 |
| Rekordní srážkové úhrny dle měření z Fabrovy observatoře, data k polovině listopadu 2018 (Foto: TV3) |
I přesto je ale rok 2018 pro Barcelonu srážkově velmi netypický. Od srpna jsme prožili hned několik významných lijáků. Bezmála každé dva týdny nám katalánská média přinášela obrázky zaplavené barcelonské ulice Paral·lel a hotové průtrže mračen ve stanicích metra pod ní. Pokud do konce roku nad Barcelonu dorazí ještě alespoň jeden výraznější déšť, dostanou se i na Fabrově observatoři letos na kótu 1000 l/m2, což by byl druhý největší roční srážkový úhrn ve více než stoleté historii měření. Doposud rekordním byl rok 1971, kdy v Barceloně napršelo 1122 l/m2. Nutno dodat, že některé měřící stanice ve městě už magických 1000 litrů překonaly právě v minulých dnech (Les Corts, Sant Gervasi, Gràcia). Pro lepší představu letošní výjimečnosti ještě zmiňme, že v Barceloně v průběhu roku 2018 spadl dvojnásobek toho, co letos napršelo v mnoha jiných evropských metropolích (Londýn, Paříž, Lisabon, Dublin, Madrid). Podobné srážkové rekordy letos padaly i na dalších místech Katalánska. Není to přitom tak dávno, kdy katalánská metropole prožila zcela opačný extrém: 98 dní trvající vlnu sucha bez kapky deště mezi listopadem 2015 a únorem 2016, přičemž rok 2015 byl vůbec rekordní v minimálním počtu srážek - jen 346 l/m2 za celých 12 měsíců.
Žádné komentáře:
Okomentovat