1. 1. 2018

Catalunya 2018

Katalánsko má za sebou bouřlivý rok, zejména pak jeho druhou polovinu. Obvyklý klid parného léta narušily teroristické útoky v Barceloně a Cambrils, které si vyžádaly 16 obětí a více než stovku zraněných. Jelikož v Barceloně šlo o útok v oblasti turisty oblíbené ulice La Rambla, změnil 17. srpen život lidem z více než 35 států světa - řada z nich si katalánskou metropoli vybrala za cíl své letní dovolené. Někteří z nich už se z ní nevrátili. Islámský teror nám tak znovu připomněl, že právě Katalánsko je poměrně známou základnou džihádistů a že do oné chvíle k žádnému jinému útoku nedošlo zejména díky precizní práci místních policejních složek v odhalování lokálních teroristických buněk. Teroristická hrozba samozřejmě trvá i nadále, islámský radikalismus se z Katalánska vymýtit nepodařilo, a tak i dnes platí, že kupříkladu při procházce uličkami barcelonského Ravalu nevědomky potkáte i nějakého toho spolupracovníka Islámského státu. Snad jich časem ubude a podobný útok se už v Katalánsku nikdy neodehraje.

Barcelona se na titulních stranách světových médií držela i na podzim. Minimálně v západním civilizačním okruhu je dnes už jen málo lidí, kteří neslyšeli o násilném průběhu jednostranného referenda o nezávislosti (1. října), stejně jako o pozdějším vyhlášení Katalánské republiky (27. října) a vrcholem krize v podobě španělského zásahu do autonomie regionu. Katalánci však ve svém boji za nezávislost sázejí výhradně na mírové a co nejdemokratičtější postupy, proto se nakonec celá záležitost trochu uklidnila a po předčasných regionálních volbách (21. prosince) se může zdát, že (staro)nová katalánská vláda (složená ze stran hájících nezávislost) se nyní bude chystat na klidný průběh čtyřletého mandátu. 

Pokud tedy tato vláda vznikne. V nejbližších týdnech totiž do celé záležitosti opět promluví španělské soudy, které doposud drží ve vazbě čtyři a v exilu dalších pět lídrů katalánské nezávislosti. V průběhu ledna k nim klidně může přibýt někdo další, navíc osm z výše zmíněných bylo v prosincových volbách zvoleno poslanci a nyní budou mít problém se řádně zhostit svého mandátu. Boj se v katalánském parlamentu nejspíš svede o změny jednacího řádu tak, aby bylo těmto poslancům umožněno delegovat svůj hlas podobně, jako kdyby byli dlouhodobě nemocní či na rodičovské dovolené, a aby se Carles Puigdemont mohl účastnit volby premiéra online, aniž by musel fyzicky stanout v budově parlamentu, neboť jediný krůček na španělské teritorium ho pošle do vazby. V záloze už ostatně čeká španělský ústavní soud, který by se jistě rád vyjádřil i k tak interním záležitostem, jakou je změna jednacího řádu regionálního parlamentu. Ve španělsko-katalánském konfliktu tak nejspíš můžeme čekat poměrně bouřlivý počátek roku 2018. Pokud ale přes výše zmíněné překážky opravdu dojde k sestavení vlády stranami hájícími nezávislost, dá se čekat přeci jen určité uklidnění. Lídři těchto stran jsou si totiž vědomi, že pro jednostranné kroky nemají dostatečnou podporu voličů. Hlavními cíli pro nadcházející čtyři roky tak pro ně bude snaha o napravení škod, které v regionu napáchala aplikace článku 155 španělské ústavy, a následně potřeba rozšířit řady svých zastánců doma i v zahraničí.

Jedno je ale jisté. Rok 2017 bude v katalánské historii rozhodně významným milníkem, a tak můžeme cítit určité uspokojení, že jsme mohli být součástí opravdu památných okamžiků. Zde na blogu i na našem facebookovém profilu Catalunya 2011 každopádně jedeme dál, a tak se těšte na spousty dalších článků a zajímavostí z Barcelony i celého Katalánska. A jako obvykle se pokusíme o nějaké ty novinky, ale raději nic neslibujeme, neboť rozhodující a klíčový je čas, kterého se nám příliš nedostává. A to je vlastně i naše největší přání do roku 2018 - ať najdete dostatek času na uskutečnění svých plánů, předsevzetí a především svých snů! Mějte krásný a úspěšný rok 2018! 
Visca Catalunya 2018! :-) @>-->--


Žádné komentáře:

Okomentovat