Manuel d'Amat i de Junyent

Manuel d'Amat coby gubernátor Chile
(Foto: wikipedia.org)

Manuel d'Amat i de Junyent (1707-1782) se narodil v katalánské vesnici Vacarisses, nicméně jeho rodina se vždy pyšnila svým aristokratickým původem a věrností španělským Bourbonům, proto se katalánská historie této postavě příliš nevěnuje. Manuel d'Amat již od mládí nastoupil na vojenskou dráhu. Byl členem řádu Maltézských rytířů - několik let proto prožil přímo na Maltě a jako dvacetiletý se účastnil bojů v Africe a později v Neapoli. Celkově vzato stoupal velmi rychle po vojenském žebříčku, takže než byl roku 1755 dosazen do své první významné politické funkce, měl za sebou velmi úspěšnou vojenskou kariéru.

Coby úspěšný voják proto v letech 1755-1761 zastával funkci gubernátora v tehdy stále ještě problematické oblasti Chile. V této roli se osvědčil, a tak přišla zasloužená pocta v podobě postupu na pozici místokrále Peru. Amat se tak stal přímým zástupcem španělského krále ve značné části kolonizovaného území Jižní Ameriky se sídlem v Limě. Tuto funkci Amat zastával velmi dlouho (1761-1777), což mu umožnilo zanechal po sobě opravdu jasnou stopu. Mezi jeho největší úspěchy dějiny řadí zejména kvalitní vedení stříbrných a zlatých dolů v Potosí, vytvoření nových vojenských těles a především dohled nad rekonstrukcí Limy po předchozím zemětřesení. Jak je ale obvyklé, v této významné funkci si výrazně přilepšil, a tak se v roce 1777 vracel na stáří do Barcelony jako velmi bohatý muž. A s řadou soudních pří na krku.

Manuel d'Amat však mnohé historiky fascinuje i svým dlouholetým milostným románkem s peruánskou herečkou Micaelou Villegas, známou též jako Perricholi. Miquita, jak ji též často láskyplně oslovoval, patřila v té době mezi nejkrásnější a údajně i nejtalentovanější divadelní herečky na kontinentu. Románek trval s drobnými pauzami 14 let a byl plný skandálů, které plnily tehdejší bulvár. Legendární je ostatně už samotný začátek jejich vztahu - mladá herečka prý souhlasila, že bude místokrálovou milenkou v případě, že ten jí k nohám snese Měsíc. A tak dal místokrál vybudovat známý bulvár Paseo de Aguas zakončený fontánou, v níž se zračí nebe. Pak už jen stačilo počkat na noc, kdy se Měsíc dostane do úplňku, a pozvat svou milou na noční procházku k nově zbudované fontáně... Herečka podobným způsobem ovlivňovala řadu místokrálových rozhodnutí, takže o ní lze směle tvrdit, že se na dnešní podobě Limy podílela větší měrou než leckterý architekt. Manuel d'Amat měl s Micaelou Villegas syna Manuela, jehož sice před návratem do Španělska zaopatřil, nikdy ho ale neuznal za svého dědice.

Do Barcelony se Amat vrátil roku 1777, přičemž ještě předtím si za zisky utržené během své patnáctileté vlády na kusem Jižní Ameriky nechal vystavět dva luxusní paláce - jedním z nich je známý Palau de la Virreina na barcelonské Ramble, druhým bylo letní sídlo v Gràcii. To se do dnešních dnů nezachovalo, avšak na jeho místě se nachází jeden z nejmalebnějších koutů Katalánska - Plaça de la Virreina. Na stará kolena ještě stihl uzavřít sňatek s Franceskou Fiveller, mladou dívkou z jednoho barcelonského aristokratického rodu, která mu skutečně navenek vylepšila image pošramocenou právě podezřelými zisky z Ameriky. Jednalo se spíše o sňatek z rozumu, i tak ale neměl dlouhého trvání. Manuel d'Amat zemřel 14. února 1782. Jeho výstavní paláce posléze obývala právě mladá vdova, která si svou dobrotou získala srdce mnoha obyčejných lidí. Právě proto jsou dnes místa spjatá s místokrálem (virrey) svým názvem fakticky spojená spíše s jeho ženou-místokrálovnou (virreina).