Plaça de Masadas: Utajená oáza klidu

V Barceloně možná překvapivě nenajdete mnoho náměstí s podloubím. Vlastně je jich tu jen pět. Tři se nalézají přímo ve středu města a patří k vyhledávaným turistickým cílům (Plaça de Vicenç Martorell, Plaça de la Boqueria a Plaça Reial), zatímco hledání zbylých dvou náměstí nám zabere o trochu více času. Jedním z nich je Plaça del Mercadal v srdci barcelonské čtvrti Sant Andreu, druhým pak naprostá oáza klidu v dělnické čtvrti La Sagrera. Vítejte na náměstí Plaça de Masadas!

Plaça de Masadas se svým charakteristickým podloubím (Foto: Arxiu Jordi Phoenicks)

O Plaça de Masadas jsme se zde na blogu zmiňovali již v roce 2012. Paradoxně náš však nezaujala při pravidelných procházkách po katalánské metropoli, nýbrž díky blogu argentinské herečky, básnířky a bloggerky Susany Sosa Vilafañe, jíž toto místo učarovalo natolik, že se do jednoho z domů na náměstí nastěhovala a o svých myšlenkách při každodenním pohledu na něj se dělí na svém blogu Plaza Masadas-Plaza Mutante. Náměstí je dobře ukrytým tajemstvím čtvrti La Sagrera, které si většina obyvatel Barcelony spojí především s nekonečnými pracemi na novém železničním uzlu katalánské metropole. Vznikající nádraží tak už více než dekádu silně formuje budoucí podobu této malebné dělnické čtvrti. La Sagrera je vůbec jakousi čtvrtí uvízlou mezi dvěma mohutnými koridory. Kromě toho železničního na východě nesmíme zapomínat ani na silniční tepnu v podobě osmiproudé Avinguda Meridiana na západě.

Místo dnešního náměstí Plaça de Masadas bylo dlouhá staletí obyčejnou pastvinou. Urbanizováno bylo až v letech 1876-1878 a nese jméno významného katalánského advokáta a politika Pacià Masadase (18??-1873). Masadas ve své době proslul zejména jako advokát Blaie Durany, svého přítele ze studií a vraha mladé baronky De Senaller. Za tento zločin byl nakonec vojenský důstojník Durana odsouzen k trestu smrti, jenže když se dozvěděl, že bude místo zastřelení popraven garotou, raději si vzal pomocí jedu život sám. Lid si však žádal veřejnou popravu, proto byla na garotě nakonec popraveno již několik hodin studené tělo. Pacià Masadas tak byl nejspíše jediným advokátem v moderních dějinách, jenž zastupoval hned nadvakrát popraveného klienta. Rozsáhlé pozemky po Masadasově smrti zdědil jeho synovec Joan Enric Coll, jenž v nich vytušil skvělou obchodní příležitost, neboť terén vedl poblíž plánované železnice z Barcelony do Sant Andreu. V nedalekém městečku Sant Andreu se ostatně inspirovali i první stavitelé na Plaça de Masadas. Dnes neodmyslitelné neoklasicistní podloubí je totiž poměrně věrnou kopií o něco staršího náměstí Plaça del Mercadal v sousední obci.

Po takřka celé 20. století stálo uprostřed náměstí kryté tržiště, většinu plochy tedy zaujímali trhovci. Příjemnou oázou klidu a posezení se náměstíčko stalo až po stržení tržnice v 90. letech minulého století. Ještě předtím, konkrétně v 60. letech 20. stol., došlo k jinému významnému zásahu do tváře tohoto kouzelného prostoru. Severozápadní cíp náměstí musel ustoupit stavbě nové budovy, která svou růžovou barvou a absencí podloubí silně kontrastuje se zbytkem náměstí. Zajímavé je, že dva ze tří sloupů stržené části zůstaly trčet na svém místě coby připomínka hloupého urbanistického rozhodnutí, které by již nemělo být nikdy zopakováno. Dnes je každopádně toto náměstí považováno za jedno z nejkrásnějších v celém městě. Panuje tu takřka vesnická atmosféra, která vás z rušného světa nedaleké dopravní tepny přesune do minulosti nebo do zcela jiných zeměpisných šířek. Lehce koloniální styl arkád mnohým připomíná například hlavní město Kuby, místní stromky jsou během roku doslova obsypány šťavnatými mandarinkami či pomeranči. Místní kolorit dotváří květinářství v jihozápadním rohu i několik příjemných restaurací a kavárniček, mezi nimi i emblematický lokál La Font de la Sagrera či bistro L'Empanat, kde nabízejí řadu speciálních hamburgerů z pštrosího, klokaního či krokodýlího masa.

Klidnou a domáckou atmosféru náměstí dodává i skutečnost, že se tu po celé dekády usazovali zejména dělníci z nedalekých továren (Fabra i Coats, Pegaso). Na náměstí se dříve konal i bleších trh se starými hračkami, jenž se však přesunul na sousední Plaça de l'Assemblea de Catalunya. Dnes se Plaça de Masadas čím dál častěji stává místem, které znovuobjevují místní umělci, o čemž svědčí třeba hudební klipy Lligar no és lo teu zpěvačky Suu nebo T'estimo bastant skupiny Xiula. Toto utajené místečko se zatím daří chránit přes masovým turismem. Pokud tedy v Barceloně hledáte místo, kde se to místními jenom hemží, Plaça de Masadas je nepochybně skvělou volbou.