Passeig de Sant Joan: Druhá nejlepší ulice světa

Známý mezinárodní časopis Time Out, jenž svým čtenářům poskytuje kulturní tipy ve více než 300 městech v takřka šesti desítkách zemí, vyhlásil nedávno anketu o nejvíce cool/trendy ulici světa. Konečný výběr obsahuje třicítku z nich a své zástupce v něm má kupříkladu Los Angeles (Sunset Boulevard), Lisabon (Rua Rodrigues de Faria), Miami (Calle Ocho) nebo Mexico City (Paseo de la Reforma). Na solidním 11. místě najdeme i českého zástupce - Křižíkovu ulici v pražském Karlíně. Prvenství patří Smith Street v australském Melbourne, která jen těsně porazila oblíbené barcelonské zákoutí, ulici Passeig de Sant Joan. A o jediném katalánském zástupci ve zmiňovaném žebříčku si něco málo povíme v následujícím článku. Třicítku nejvíce cool ulic světa podle magazínu Time Out najdete zde.

Pohled na zrekonstruovanou třídu Passeig de Sant Joan v Barceloně (Foto: www.breinco.com)

Zmiňované ankety se zúčastnilo celkem 27 000 hlasujících vybraných zejména napříč městy, v nichž magazín vychází. V samotné Barceloně nakonec z prvního kola hlasování vzešlo pět finalistů. Kromě Passeig de Sant Joan se oblibě hlasujících těší i carrer d'Enric Granados, Passeig de Gràcia, Rambla de Catalunya a samozřejmě i mezinárodně slavná La Rambla. Vítěze z této pětice nakonec zvolila barcelonská redakce Time Outu, podle níž je Passeig de Sant Joan výjimečná zejména coby křižovatka cest, která se součástí hned čtyř barcelonských čtvrtí a de facto půlí město na severní a jižní část. Mezi další významné plusy patří její šířka a výborné uzpůsobení pěším nebo přítomnost bohaté gastronomické scény zahrnující žhavé novinky i prověřené klasiky. Nachází se tu mnoho zajímavých budov a institucí, zároveň tu nakoupíte prakticky vše, což tuto ulici odlišuje například od nejdražších barcelonských adres jako Passeig de Gràcia či Portal de l'Àngel, jimž aktuálně zcela dominují luxusní i běžné butiky. Rozmanitost této široké třídě ostatně dodává i provizorně sem přemístěný Mercat de l'Abaceria, jenž čeká na rekonstrukci svého původního umístění v Gràcii.

Mezi nejkrásnější ulice Barcelony se Passeig de Sant Joan nepochybně zařadila až po rozsáhlé rekonstrukci z let 2010-2014, při které doznala zejména spodní část třídy (od Plaça de Mossèn Jacint Verdaguer po Arc de Triomf) velké proměny. Výrazně se tu zredukovalo místo pro auta a chodníky byly rozšířeny na 17 metrů po každé straně bulváru. Zejména úprava tohoto chodníkového prostoru dnes představuje inspiraci pro další města a nadchla i českého architekta Adama Gebriana, který si všímá rozdělení na dvě odlišné části tohoto prostoru. První představuje šest metrů široký klasický chodník, druhá, 11 metrů široká část nacházející se blíže silnici nadchne různorodostí stromů, designovými dřevěnými lavicemi a nápaditě řešeným povrchem představujícím kombinaci klasické kamenné dlažby a travnatých pruhů (viz foto). Celý chodník tak dostal zcela nový rozměr a ve městě, které má jednu z největších hustot obyvatelstva v Evropě, vytvořil relativně zelenou oázu klidu. Za projektem stojí architektky Lola Domènech a Teresa Galí.

Passeig de Sant Joan začíná u Triumfálního oblouku (Arc de Triomf), odkud pozvolna stoupá směrem na západ. Jde o jednu z mála ulic Eixamplu, jimž se jeho autor Ildefons Cerdà musel ve svých plánech přizpůsobit, protože tu již existovala. Měří přibližně dva kilometry a dala by se rozdělit do tří úseků. První z nich vede od již zmiňovaného Triumfálního oblouku po náměstí Plaça de Tetuan. Právě v této části ulice najdeme dokonalý příklad odlišnosti s paralelním bulvárem Passeig de Gràcia, kde sídlí všechny luxusní značky světa. Tady se naopak nachází tzv. triangle friki, neboli oblast obchůdků zabývající se nejrůznějšími subkulturami. Na několika málo krocích tu natrefíte na celou řadu malých knihkupectví specializovaných na komiksy, manga a fantasy literaturu (Norma Còmics, Freaks či Gigamesh), které doplňují obchůdky zaměřené na cosplay a řadu dalších trendů pocházejících z Japonska a okolí (Chunichi, Kaburi). V čísle 26 se pro změnu můžete pokochat jedním ze symbolů západní kultury, totiž zmenšenou replikou slavné Sochy svobody, jež je součástí interiéru Biblioteca Pública Arús, veřejné knihovny a jednoho z nejdůležitějších center svobodného zednářství v Katalánsku. Celý úsek je plný čínských restaurací, ačkoliv pokud je libo i něco středomořského, navštivte bistro Secrets del Mediterrani.

Pohlednice z počátku 20. století. Na snímku je kostel Sant Francesc de Sales (Foto: www.historiadebarcelona.org)

Samotné náměstí Plaça de Tetuan má své zastánce i odpůrce. Tento obrovský kruhový objezd tvoří křižovatku s rušnou dopravní tepnou Gran Via de les Corts Catalanes. Název se vztahuje k bitvě o stejnojmenné marocké město v roce 1860. Španělské vojsko tehdy i díky pomoci katalánské divize město Maroku uzmulo, ačkoliv ne na dlouho. Kromě pár stromů a dětského hřiště tu najdete i zajímavě řešenou městskou kašnu (Font de la Sardana) od Frederica Marèse a také velkolepě pojaté sousoší Monument al Doctor Robert věnované jednomu z dávných barcelonských starostů. Tento monument byl dlouhá léta umístěn na Plaça de la Universitat, během frankismu strávit dlouhý čas v městském depozitáři a na současném místě je od roku 1985. Pod náměstím se nachází stejnojmenná stanice metra (L2). Druhý úsek Passeig de Sant Joan vede odsud opět mírně do kopce až po další náměstí/kruhový objezd Plaça de Mossèn Jacint Verdaguer. Nepřehlédnutelnou dominantou tohoto úseku je klášterní komplex Sant Francesc de Sales z konce 19. století. Klášter přestal fungovat během španělské občanské války a brzy po jejím konci se proměnil v základní a střední školu pod patronátem řádu maristů. Dominantou celého komplexu však i nadále zůstává krásný kostel, na jehož stavbě se dle některých odborníků jako pomocník mohl podílet i samotný Antoni Gaudí. Tato část ulice už má běžnější barcelonský profil, objevují se tu menší řetězcové podniky jako 100 Montaditos nebo Timesburg.

Plaça de Mossèn Jacint Verdaguer je zasvěcena jednomu z nejslavnějších katalánských básníků. Ten má uprostřed této rušné křižovatky hned tří dopravních tepen (carrer Mallorca, Passeig de Sant Joan a Avinguda Diagonal) výrazný monument. Na vrcholku dvacet metrů vysokého sloupu z kamene z Montjuïku pak trůní bronzová socha tohoto poety ztvárněná katalánským sochařem Joanem Borrellem. Poslední a nejzápadnější část našeho bulváru je pak odlišná od jeho zbytku. Tento úsek, končící střetem s ulicí Travessera de Gràcia, nabízí ještě méně prostoru pro auta, která tu jezdí pouze po stranách, zatímco široký prostředek ulice je tvořen příjemnou alejí s dětskými hřišti a spoustou laviček. V čísle 108 nedaleko Verdaguerova monumentu se nachází jedna z perel katalánského modernismu - Palau Macaya. Tento nádherný palác byl postaven roku 1901 dle návrhu slavného místního architekta Josepa Puig i Cadafalcha. Budova funguje jako kulturní instituce a občas se v jejím interiéru pořádají výstavy. Těm, kdo by tento zajímavý dům rádi viděli i z druhé strany, doporučujeme návštěvu parku ve vnitrobloku (Jardins d'Agustí Centelles).

Poslední zajímavou pamětihodností na Passeig de Sant Joan je zdobná kašna Font d'Hèrcules na křižovatce s carrer de Còrsega. Tato neoklasicistní fontána byla slavnostně inaugurována v roce 1802, a jde tak o nejstarší dosud fungující kašnu v celém městě. Na svém současném místě je již od roku 1929. V roce 2020 se dočkala prozatím poslední významné restaurace. Při troše štěstí ji můžete obdivovat z nedaleké terásky legendárního Baru Oller, jenž patří k místní klasice. I v tomto úseku pak narazíte na gastronomii z celého světa. Vedle čínské, argentinské a katalánské kuchyně si tu můžete nakoupit i nějaký ten ruský pamlsek. Relativně nedaleko odsud se ostatně nachází i slavná Gaudího Sagrada Família a v její blízkosti další místa spojená se slovanskou gastronomií (polský obchod Krakoviak, československý bar Pivobar). V čísle 152 se nachází jeden z řetězců s levnými knihami Re-Read. Od konce našeho bulváru už je to jen krok do útulné a svébytné čtvrti Vila de Gràcia.