Josep Francesc Ràfols i Fontanals (1889-1965) byl katalánský architekt, malíř a historik umění. Narozen ve Vilanova i la Geltrú, od univerzitních studií působil v katalánské metropoli, kde byl nejprve aktivním členem konzervativně orientovaného uměleckého kroužku Cercle Artístic de Sant Lluc, aby v roce 1918 spolu s katalánským keramikem a kritikem umění Josepem Artigasem založil uměleckou skupinu Agrupació Courbet. Toto seskupení se však vydrželo scházet pouze rok, jeho jádro tvořili soudobí katalánští malíři požadující renovaci noucentismu a zhlížející se v osobě francouzského realisty Gustava Courbeta.
Aktivně se Ràfols architektuře věnoval jen okrajově. Je autorem několika staveb v rodné Vilanově, skromně přispěl i ke stavbě slavného barcelonského kostela Sagrada Família. Mnohem významnější byl jeho přínos historii a teorii architektury, neboť J. F. Ràfols byl mimo jiné prvním Gaudího životopiscem (Antoni Gaudí, 1928) a zejména jeden z prvních propagátorů důležitosti odkazu katalánského modernisme. V tomto ohledu zmiňme kupříkladu dvě stěžejní práce zabývající se tímto uměleckým směrem/životním stylem z přelomu 19. a 20. století: El arte modernista catalán (1943) a Modernismo y modernistas (1949). Obě knihy byly pochopitelně vzhledem k charakteristikám doby vydány nejprve ve španělštině. V oblasti historie umění Ràfols publikoval ještě několik dalších odborných studií a roku 1956 se stal prvním ředitelem odborného pracoviště Càtedra Gaudí na Universitat Politècnica de Catalunya.
Žádné komentáře:
Okomentovat