Fígols

Aktuálně pátou nejmenší katalánskou obcí co do počtu obyvatel je Fígols. Na konci roku 2019 tu mělo trvalý pobyt 42 osob, ačkoliv během covidové pandemie v roce 2020 obec získala tři nové obyvatele - proto až páté místo. Přitom až do 60. let minulého století byla obec v rámci svého okresu (Berguedà) poměrně významným místem, kde trvale žilo více než 300 obyvatel. Již od 19. století tu totiž místní těžili uhlí. Ložiska však byla časem vytěžena a obyvatelé se přesunuli jinam. Opuštěné osady patřící právě do katastrálního území obce Fígols patří k těm nejatraktivnějším v celém Katalánsku.

Opuštěná vesnička Peguera (Foto: wikiloc.com)

FÍGOLS
Vesnička Fígols je dodnes jedinou trvale obydlenou součástí obce. Jde doslova o několik domků v blízkosti románského kostela Santa Cecília de Fígols, jehož preexistenci máme zdokumentovanou již z poloviny 9. století, kdy Fígols údajně existoval i opevněný hrad. Jak už bylo řečeno výše, v 19. a 20. století byla tato lokalita významná těžbou uhlí, od 70. let minulého století se však počet obyvatel dramaticky snížil. Své místo v historii Katalánska si Fígols zajistilo zejména stávkou horníků z ledna 1932, kde se jasně ukázaly pozdější problémy mezi katalánskými odboráři a anarchisty. Připomínku si zaslouží taktéž smutná událost z 3. listopadu 1975, kdy v místním dole zahynula třicítka horníků. Na vině byla exploze důlního plynu. Šlo o jedno z největších důlních neštěstí v celém Španělsku. Na pohřeb horníků tehdy dorazilo až 6 000 osob, ačkoliv celá tragédie poněkud zapadla vzhledem k tomu, že o několik dní později zemřel dlouholetý španělský diktátor Franco a země nastoupila cestu k demokracii. Dnes už ve Fígols kromě bukolického klidu není mnoho k vidění, snad jen ke konci listopadu, kdy vesnička pravidelně pořádá každoroční slavnost (festa major).

PEGUERA
Opuštěná hornická osada Peguera patří k těm nejromantičtějším zákoutím Katalánska. Nachází se v nadmořské výšce 1 600 metrů mezi pohořími Místo pod stejnojmennou horou bylo osídleno nepochybně již v 11. století, kdy máme první zmínky o místním hradu. Jeho ruiny lze na místě spatřit dodnes. Ruiny jsou tu však, kam se jen oko podívá. Lidé tu hospodařili již odnepaměti a i přes drsné země se tu dařilo domácím zvířatům i základnímu zemědělství. Po celém okrese byla kdysi vychvalována sláva místních brambor. Pak přišla těžba uhlí a s ní roky prosperity, ačkoliv původních obyvatel vísky se těžba samotná příliš nedotýkala. S jejím koncem však došlo k žalostnému vylidnění. Poslední obyvatelé vísku opustili v roce 1968. Od té doby opuštěná osada jen chátrá. V roce 2003 se už zdálo, že se blýská na lepší časy, neboť Peguera přešla do vlastnictví jistého šejka ze Spojených arabských emirátů, jenž tu chtěl vybudovat luxusní turistický resort, nicméně celý projekt nakonec vyšuměl do ztracena a od roku 2015 je toto nádherné zákoutí a místo častých výletů na prodej. Stačí si připravit nějakých 7 milionů euro a Peguera je vaše. Pro milovníky historie ještě jedna zajímavost - roku 1908 se zde narodil poslední katalánský partyzán Ramon Vila Capdevila, známý jako Caracremada.

FUMANYA
Vesničku Fumanya tvořilo několik domků a masií roztroušených okolo románského kostelíku Sant Mateu de Fumanya z 11. století. Dnes je drtivá většina staveb na této planině v nadmořské výšce 1 500 metrů opuštěná. Fumanya je tak z turistického hlediska zajímavá zejména svým archeologickým nalezištěm. To se nalézá, jak jinak, v místech bývalé těžby uhlí. Značně svažité naleziště je v Evropě jedinečné zejména dokonale zachovanými stopami titanosaura, ačkoliv zmíněná skalní stěna nabízí až 3 000 dalších stop dinosauří populace. Ve zkamenělinách se tu dochovaly také vzácné ukázky pravěké flory. Část tohoto bohatství byla nenávratně ztracena při sesuvu části svahu v roce 2016. Naleziště je spolu s návštěvnickým centrem přístupné hlavně o víkendech, vstupné pro dospělé činí 10 €.

Románský kostel Sant Mateu de Fumanya (Foto: wikiloc.com)