Sant Jaume de Frontanyà

Vesnička Sant Jaume de Frontanyà se po dlouhé roky chlubila titulem nejmenší obce Katalánska. Tento neoficiální titul do obce každoročně přiváděl spousty turistů, a to nejen těch katalánských. Místní románský kostel z 11. století totiž oceňují i mnozí zahraniční návštěvníci, o něž tu do koronavirové krize rozhodně neměli nouzi. Trvalý pobyt zde v roce 2020 mělo zaregistrováno 31 osob, ale jen dvacítka z nich tu bydlí po celý rok. Přitom ve zlaté epoše katalánského vekova, v druhé polovině 19. století, tu žilo bezmála 500 lidí. Podobně jako i v ostatních katalánských vesnicích zde došlo k dramatickému úbytku obyvatel zejména od 60. let 20. století, kdy počet místních obyvatel klesl na 73. A o dekádu později už jich bylo jen dvacet...

Kostel v Sant Jaume de Frontanyà (Foto: Arxiu Jordi Phoenicks)

V posledních 50 letech se tak počet obyvatel Sant Jaume de Frontanyà prakticky nikdy nepřehoupl přes třicítku. Aktuální počet obyvatel (31) je nejvyšší od roku 2006, kdy zde žilo 32 osob. Přesto to na titul nejmenší katalánské obce s vlastní radnicí již dva roky nestačí. V lednu 2018 totiž dle oficiálních statistik katalánské regionální vlády tento titul přebrala nedaleká víska Gisclareny nacházející se ve stejném okrese (Berguedà). Zmiňovaný okres je ostatně přeborníkem v množství nejmenších katalánských vesniček. V pomyslné TOP 10 těch nejméně lidnatých jsou hned čtyři a v ještě užší TOP 5, kterou vám během měsíce prosince 2020 představujeme na našem blogu, najdete hned tři z nich. Jak už bylo řečeno, Sant Jaume de Frontanyà v posledních dnech těžil ze zájmu turistů. Kromě touhy navštívit nejmenší katalánskou obec se sem sjížděli i milovníci divoké přírody. Obec je totiž jednou ze vstupních bran do pohoří El Catllaràs, jehož větší část je od roku 1992 chráněnou krajinnou oblastí, a v okolí najdete i několik stezek kolem horských studánek a malých vodopádů. 

Ve vsi samotné pak návštěvníka ohromí zejména místní románský kostel z 11. století. Ten je nádhernou ukázkou lombardského stylu, který sporadicky pronikl i za Pyreneje. Kostel navíc během své takřka tisícileté historie nebyl prakticky nikdy přestavován, proto se dochoval v nebývalé stylové čistotě. V polovině 12. století při kostele vznikl augustiniánský klášter, který fungoval až do konce století šestnáctého. Ještě o století starší je kaple Sant Esteve de Tubau, nacházející se asi 3 km vzdušnou čarou od centra obce, která je nádhernou ukázkou předrománské architektury. Podobných kapliček je v Pyrenejích stále ještě dost, některé z nich pamatují dokonce i vládu Karla Velikého (747-814). Opačným směrem se tentokrát jen necelé dva kilometry jihozápadně nachází zajímavé poutní místo Mare de Déu dels Oms z konce 18. století.

Zatímco ztráta titulu nejmenší katalánské vesnice se na návštěvnosti obce takřka neprojevila, současná koronavirová krize prozatím ve vsi zlikvidovala zbývající stravovací a ubytovací kapacity. Definitivně zavřená je už nějakou dobu i legendární podnik Fonda Cal Marxandó, jenž fungoval nepřetržitě více než 150 let. Do obecního katastru spadá kromě samotného centra i několik desítek okolo roztroušených venkovských stavení (masies), avšak řada z nich je dnes opuštěna. Uvidíme, jestli krásná a udržovaná obec najde pár nových obyvatel, ačkoliv to by ji o jakékoliv šance na znovuzískání titulu nejmenší obce Katalánska připravilo již nadobro...