Raimon

Raimon Pelegero Sanchis (1940) je valencijský písničkář známý pod uměleckým jménem Raimon. Patří mezi zásadní představitele katalánského hudebního a uměleckého hnutí Nova Cançó a zároveň je asi mezinárodně nejuznávanějším písničkářem, který tvoří v katalánštině.

Raimon se narodil ve valencijském městě Xàtiva, kde také jako teenager nějakou chvíli pracoval v místním rádiu, díky čemuž měl možnost důkladně se seznámit s nejrůznějšími hudebními žánry. V 17 letech se přestěhoval do Valencie, kde na místní univerzitě vystudoval historii (1962). Již tehdy ale bylo jasné, že jeho hlavním životním údělem bude hudba. Svou první a vůbec nejznámější skladbu, Al vent, napsal již v roce 1959 a následně s ní vystupoval po valencijských barech. Kromě dokončeného univerzitního vzdělání byl pro Raimona rok 1962 důležitý i po stránce hudební. Právě tehdy totiž vydal své první album a zároveň se přestěhoval do Barcelony, kde měl podle všeho větší šanci se prosadit.

A to se mu také povedlo. První úspěchy slavil ještě v tom samém roce. Zajímavé je, že zpočátku se v katalánštině zpívající písničkář jevil tehdejšímu frankistickému režimu jako zcela neškodný, avšak s jeho rostoucí popularitou se na katalánské písničkáře začala čím dál tím víc soustředit cenzura. Řada Raimonových textů tak na zbývající roky diktatury utrpěla jisté škrty, avšak to jen posilovalo jeho postavení v rámci protirežimně naladěných kulturních elit. Ne nadarmo se později řada jeho textů stala jakýmsi soundtrackem období španělského přechodu k demokracii v druhé polovině 70. let. Ještě na konci těch šedesátých ale stihl první masová vystoupení a turné po zahraničí (Francie, Německo, později Mexiko, Švýcarsko či Kuba). V té samé době také kromě vlastní tvorby začíná zhudebňovat básně katalánských poetů. Nejprve převádí do hudební podoby básně Salvadora Espriu (1913-1985), nicméně v dalších desetiletích se věnuje i zhudebnění dávných klasiků katalánského verše (Ausiàs March, Jordi de Sant Jordi, J. Rois de Corella a další).

S návratem demokracie roku 1975 Raimon začíná víc experimentovat. Zatímco doposud byl klasickým písničkářem, stojícím na pódiu sám jen se svou kytarou, postupně začíná hrát s doprovodem. Od 80. let si mezi jednotlivými alby nechává větší rozestupy, zaměřuje se hodně na již zmiňované básníky tzv. valencijského zlatého věku, svou vlastní tvorbu omezuje na jedno album za 6-7 let. Nicméně i nadále je velmi aktivní, za svou dosavadní kariéru vydal před tři desítky alb, odehrál několik světových turné a stal se žijící legendou katalánského písničkářství a protest songu. Roku 1997 mu byla udělena Medalla d'Or de la Generalitat de Catalunya, nejvyšší katalánské ocenění.

Mezi jeho legendární vystoupení patří nejen ta masová v Palau Sant Jordi (viz záznam z koncertu roku 1993 výše), ale i komornější recitály v Palau de la Música Catalana, kde roku 1967 debutoval jako sólista a kde si definitivně podmanil barcelonské publikum. Ačkoliv neustále aktivní, letos 76letý hudebník se před několika měsíci rozhodl, že nastal čas dát sbohem aktivnímu vystupování. A rozloučit se plánuje právě v Barceloně, městě, kde jeho skutečná kariéra začala. Poslední šancí vidět a poslechnout si legendárního valencijského písničkáře naživo bude v květnu 2017. 

Raimon odehraje v barcelonském Palau de la Música Catalana posledních 12 koncertů (vždy o víkendech, pátek-neděle) a pak už se hodlá věnovat skutečnému hudebnímu důchodu. Jak sám prohlásil v rozhovoru pro deník Ara: "Přemýšlel jsem o tom dlouho, alespoň od roku 2014. Teď chci být divákem já. Chci žít jako obyčejný člověk a poslechnout si všechna ta alba, na která jsem během posledních let neměl čas a chci se taky vypravit na koncerty, na které jsem kvůli těm vlastním nemohl". A svým fanouškům slibuje pořádně dlouhá vystoupení a lidové ceny. Nejdražší lístky na květnové koncerty by měly vyjít na 44 €. Ani tak ale nebude snadné je sehnat. Raimon totiž veškeré barcelonské koncerty vyprodává zatraceně rychle.