Ačkoliv je barcelonské metro na pohled docela sympatické a relativně dobře se v něm člověk zorientuje, k dokonalosti mu něco chybí. Jedním z mála jeho proslulých nedostatků je vedro k zalknutí, které člověka docela potěší v průběhu ledna či února, nicméně během léta se už tak horká Barcelona pod zemí stane naprosto nesnesitelnou saunou. Ale o tom až někdy jindy. Druhým z uživatelských nedostatků barcelonského metra je často ne úplně šťastné řešení přestupů mezi jednotlivými linkami. Samotná mapa přestupů je vlastně fajn a všichni, kdo v Barceloně někdy delší čas žili, vědí, že metro je v tomto městě velmi šikovným dopravním prostředkem. Co však uživatele zdejších podzemních drah na přestupech těší méně, je častá chaotičnost a délka podzemních přestupů mezi jednotlivými linkami. Pokud se kohokoliv v katalánské metropoli zeptáte, který z přestupů je jeho největší noční můrou, odpověď bude již předem jasná: Passeig de Gràcia.
 |
| Nekonečný tunel mezi linkami metra L2, L3 a L4 na stanici Passeig de Gràcia (Foto: www.elperiodico.com) |
Stanice Passeig de Gràcia je na mapě barcelonského metra docela důležitým přestupním uzlem, neboť spojuje hned tři linky metra (L2, L3 a L4) a vlakovou stanici, z níž se pohodlně dostanete na barcelonské letiště, do Girony, Figueres, Reusu či Tortosy. Zejména při přestupu mezi jednotlivými linkami metra však narazíte na skutečné peklo - více než čtvrtkilometrový podzemní tunel spojující nástupiště zelené linky L3 s nástupišti fialové L2 a žluté L4. Jeho nízký strop je pak jen jakýmsi bonusem pro cestující trpící klaustrofobií. Faktem je, že jednotlivé stanice těchto linek jsou od sebe relativně daleko, nicméně samotný podchod očividně nepředstavuje nejkratší možnou cestu mezi nimi. Obě stanice se nacházejí pod ulicí Passeig de Gràcia. L3 mezi ulicemi Aragó a Consell de Cent, zatímco L2 a L4 jsou o dva bloky dál, mezi ulicemi Diputació a Gran Via.
Důvod je vcelku prostý. Ďábelsky dlouhý a parný podchod je výsledkem absence městského plánování. Zatímco L3 funguje na svém místě pod výstavním barcelonským bulvárem již od roku 1924, tunel současné L4 se začal plánovat až v roce 1969 a vyhlouben byl o 4 roky později. Nicméně tou dobou už se pod Passeig de Gràcia objevila nepřekonatelná překážka - na konci září 1967 bylo slavnostně inaugurováno rozlehlé podzemní parkoviště nacházející se mezi ulicemi Consell de Cent a Gran Via. Plánované propojení metra tak muselo zvolit dnešní nepříjemnou variantu podél onoho parkoviště. Mnoho lidí vlastně dodnes netuší, že onen nekonečný tunel mezi L3 a L2&L4 je vlastně pozůstatkem tohoto parkoviště. V místech, kudy dnes prochází tisíce lidí denně , dříve parkovala auta. Dobře si toho všimnete právě při návštěvě parkingu, neboť jeho druhé podzemní patro je o něco užší, a tak tu auta na jedné straně parkují podélně, zatímco v ostatních patrech řidiči své vozy mohou odstavit kolmo. Velmi pěkně si ostatně celou situaci můžete představit na následující grafice nebo ve videu na konci článku.
Délka podzemního tunelu je tak již desítky let předmětem stížností snad všech cestujících, kteří kdy museli přestup na Passeig de Gràcia absolvovat. Řada pravidelných uživatelů barcelonského metra by se jim často ráda vyhnula, ale nejbližší podobný přestup je v nedohlednu, a tak místní obyvatelé rezignovaně přistoupí na to, že při cestě nejdelším přestupním místem barcelonského metra ztratí okolo 4 až 6 minut času. Při troše štěstí jim nekonečné bloumání zpříjemní nějaký pouliční muzikant, na něhož často natrefíte někde v polovině ďábelského tunelu. Výjimečně vám cestu zpříjemní improvizovaná umělecká výstava nebo alespoň zajímavá reklamní kampaň. Občas se objevují i milé iniciativy v podobě nalajnované závodní dráhy pro ty odvážnější z nás. O případné přestavbě tunelu se mluví již dlouhé roky, ale zmiňované podzemní parkoviště bude významnou překážkou už navždy. Prozatím vždy došlo jen k minimálním úpravám, naposledy v listopadu 2020, kde byly z části chodby odstraněny zbytky azbestových trubek a podobných radostí z doby výstavby. Passeig de Gràcia není jedinou nenáviděnou stanicí. V očích uživatelů barcelonského metra patří k nejhorším přestupům kupříkladu stanice Plaça de Sants (L1-L5), která je jednou velkou překážkovou dráhou s neustálým stoupáním a klesáním, nebo občas nepřehledné labyrinty na Catalunya a Espanya. Naopak zcela pozitivně co se týče délky přestupu jsou dlouhodobě hodnoceny stanice Paral·lel (L2-L3) či Gorg (L2-L10).
 |
| Plánek pozic jednotlivých stanic metra Passeig de Gràcia (Foto: www.beteve.cat) |
Žádné komentáře:
Okomentovat