Ačkoliv to tak v některých částech města nemusí být na první pohled patrné, Barcelona překypuje zelení. Ve veřejné správě tu je více než 1100 hektarů zelených prostranství a přes 700 hektarů se nachází v soukromém vlastnictví. Kromě toho se ve městě nachází přes 150 000 stromů. Řada barcelonských parků a zahrad se ostatně těší velkému počtu návštěvníků - stačí zmínit místa jako Parc de la Ciutadella, Park Güell a nově taktéž Parc del Guinardó, jehož součástí je stále oblíbenější vyhlídka na Turó de la Rovira. My se však dnes vydáme do těch barcelonských zahrad a parků, o kterých jste pravděpodobně ještě neslyšeli. Patří totiž k dobře utajeným místům, kde veškerý ruch velkoměsta rázem mizí, o klidné oázy poblíž nejvytíženějších turistických či dopravních tepen. Následující výběr je samozřejmě čistě subjektivní, řada místních by vám v něm ale nejspíš dala za pravdu. Tedy pokud si sami nehýčkají místo ještě utajenější...
1. JARDINS DE LA CASA IGNACIO PUIG
Nemůžeme začít jinak, než skutečným hitem všech barcelonských volnočasových periodik. Neoficiálním titulem nejutajenější barcelonské zahrady se již pár let honosí ta přiléhající k budově, kterou všichni v Barceloně znají jako Casa Ignacio Puig. Honosný dům byl postaven v roce 1861 a v současnosti funguje jako Hotel Petit Palace Boquería Garden. Poklidná terasovitá zahrada, jejíž historie sahá prý minimálně až do 15. století, patří k hotelu, ale během dne (10.00-19.00) je veřejně přístupná, a to buď průchodem skrz hotelovou recepci, nebo výtahem z carrer de n'Aroles. Určitě nejde o nejkrásnější parčík v našem výběru, avšak své první místo si zaslouží zejména pro své umístění - nachází se totiž doslova jen několik kroků od slavné a pekelně rušné Rambly. Avšak prakticky žádný z kolem proudících turistů nemá o této oáze klidu ani tušení. Vlastně stejně jako samotní obyvatelé katalánské metropole. Kromě samotných hotelových hostů sem zavítají maximálně jednotky "cizích" zvědavců denně. Dodnes tak tento miniparčík platí za nejklidnější a nejpohodovější náměstí v Gotické čtvrti. Pokud byste rádi návštěvu oázy klidu spojili i s gastronomickým zážitkem, jen o pár kroků dál, na carrer d'en Quintana, navštivte Can Culleretes, jednu z nejstarších restaurací ve městě. Funguje již od roku 1786.
2. JARDINS DEL PALAU DE LES HEURES
O Palau de les Heures jsme již na blogu psali. Oáza klidu se nachází ve čtvrti Montbau na úpatí pohoří Collserola. Samotný palác je aktuálně součástí kampusu Universitat de Barcelona a běžně v něm probíhá výuka. Je však překvapivé, že místní studenti nikterak zvlášť nevyhledávají nádherný a běžné veřejnosti i turistům naprosto skrytý park, jenž k paláci přiléhá. Velikou výhodou tohoto utajeného království je právě fakt, že tu prakticky nikdy nikdo není. A taková místa bychom v Barceloně mohli vyvažovat zlatem. Kromě všudypřítomného klidu tu na vás čeká klasická středomořská vegetace. Sem tam nějaký ten pomerančovník a nějaká ta palma. Jen málokde v katalánské metropoli zažijete takový klid, ať už se sem vydáte za čtením nebo na romantickou schůzku. Během letní sezony (1. dubna - 30. září) sem můžete zavítat vždy od 10.00 do 20.00, v zimním období se brány tohoto parku ve francouzsko-italském renesančním stylu obvykle zavírají již v 18.00. Nejsnáze se na místo dostanete metrem L3 na stanici Mundet, odkud se pak vydáte pěšky do kopce. Za deset minut už vás přivítají ty nejklidnější zahrady v celé katalánské metropoli.
3. JARDINS DE MOSSÈN COSTA I LLOBERA
3. JARDINS DE MOSSÈN COSTA I LLOBERA
Barcelonský kopec Montjuïc je nejrůznějšími zahradami a parčíky doslova posetý. Mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější Jardins de Joan Maragall, Jardins de Mossèn Cinto Verdaguer či nádherně upravenou zahradu Jardí Botànic. Na severovýchodním úbočí hory, přímo nad barcelonským přístavem, se však nachází i jeden ze spíše ignorovaných parků. Je pravda, že Jardins de Mossèn Costa i Llobera leží mimo obvyklé turistické cesty po Montjuïku, ale tím lépe - hledáte přece zahrady utajené... Jardins de Mossèn Costa i Llobera je ve své podstatě specializovanou botanickou zahradou. Na ploše něco málo přes tři hektary totiž nenaleznete prakticky nic jiného než kaktusy a další sukulenty. Zahrada vznikla v roce 1970 a nese jméno významného mallorského básníka Miquela Costy i Llobery (1854-1922). Naleznete tu více než 800 druhů sukulentů z celého světa, některé z ryze tropických oblastí. Ačkoliv se jim barcelonské klima v posledních letech pozvolna začíná blížit, některé rostliny tu dlouho nepřežily (vzpomeňme na katastrofické zimy 1985 a 1987, kdy se v katalánské metropoli několik dní po sobě teplota pohybovala pod bodem mrazu). Je docela zajímavé, že právě v roce 1987 jistý novinář z New York Times zařadil Jardins Mossèn Costa i Llobera do žebříčku deseti nejlepších zahrad světa. Už tehdy si pochvaloval božský klid a samotu, která na místě vládne. To se za ta léta rozhodně nezměnilo. Většina turistů kaktusový park jednoduše nepovažuje za dostatečně cool pamětihodnost. Gaudí a spol. mají zkrátka přednost. Kaktusovou zahradu hledejte poblíž slavného a přepychového Hotelu Miramar, šipky vás povedou. Otevřeno tu bývá každý den od 10.00 do soumraku. V současnosti zde probíhá několikaměsíční údržba, park je tedy pro veřejnost minimálně do konce března 2020 uzavřený.
4. OLOKUTI GRÀCIA
Obchůdek Olokuti na carrer d'Astúries 38 v barcelonské čtvrti Vila de Gràcia je nejen rájem všech bio a eco friendly zákazníků. Pokud vám tyto směry nakupování nic neříkají, vězte, že tu zkrátka mají mnoho originálního zboží, od oblečení přes knihy, nejrůznější diáře či zápisníky až po čaje, vonné svíčky a řemeslné výrobky všeho druhu. Zejména ženy tu bez potíží dokáží strávit i hodinu. Olokuti se však pyšní ještě jednou výsadou - svou příjemnou a před zraky běžných turistů dobře utajenou zahradou, která je přístupná všem návštěvníkům obchůdku. K dispozici je dokonce i automat na nápoje, takže tajemná zahrada se vlastně velice snadno může proměnit na self-service zahrádku. Otevřeno mají denně (10.00-21.00) kromě neděle. Obchůdek vznikl v roce 2004 v původně bytových prostorách přízemí sto let starého domu na jedné z hlavních gràcijských obchodních tříd. Prodejna přitom zachovává bytové dispozice, takže postupně přecházíte z pokoje do pokoje, až se dostanete k velkému finále v podobě již vzpomínané zahrady. Název majitelé převzali z masajského označení koule potažmo zeměkoule.
5. JARDÍ FUNDACIÓ JULIO MUÑOZ RAMONET
Barcelonský obvod Sarrià-Sant Gervasi je plný spektakulárních zahrad. Většina z nich však patří podobně spektakulárním soukromým rezidencím, takže se do nich běžný smrtelník nikdy nedostane. Zahrada obklopující sídlo Fundació Julio Muñoz Ramonet (roh ulic Muntaner a Marià Cubí) je v tomto ohledu sympatickou výjimkou. Nebylo tomu tak ale odnepaměti. Původní okrasnou zahradu navrhl v roce 1916 francouzský zahradní architekt Jean-Claude Nicolas Forestier. Doplňovala honosný rodinný palác, který si tu v letech 1912-1914 podle návrhu významného katalánského architekta Enrica Sagniera nechal vystavět průmyslník a pozdější barcelonský starosta Ferran Fabra i Puig. Palác stále stojí. V roce 1945 ho i s pozemkem odkoupil barcelonský podnikatel Julio Muñoz Ramonet, jenž po své smrti v roce 1991 odkázal celý komplex barcelonské radnici, která o několik let později založila nadaci nesoucí jméno tohoto průmyslníka. Fakticky však tato nadace své sídlo mohla začít používat až v roce 2013, kdy došlo k ukončení letitého soudního sporu o majetek s Muñozovými příbuznými. V praxi tak byla nádherná zahrada plná alegorických soch a cizokrajných rostlin pro veřejnost otevřena až v roce 2016, tedy celých sto let po svém založení. Možná právě proto o ní ani místní příliš nevědí. Rozhodně jedna z utajených perel Barcelony. Podobně jako i v dalších výše uvedených případech je zahrada otevřená denně od 10.00, avšak ani tady vás nepřivítají s otevřenou náručí, pokud tu máte v plánu venčit pejska nebo zlobivé malé fotbalisty. Vpravdě anglický trávník tu přece musí vydržet i pro příští generace...
DALŠÍ POZORUHODNÉ ZAHRADY A PARČÍKY
Spousta dalších zahrad se do námi vybrané TOP 5 nedostala. Jak už bylo řečeno, skutečně velkolepé zahrady a parčíky naleznete zejména v obvodu Sarrià-Sant Gervasi, kde se historicky nalézá mnoho honosných vil a paláců patřících nejzámožnější vrstvě barcelonských boháčů. Postupem času však některé z těchto budov přecházejí do majetku veřejných institucí, což umožňuje jejich zpřístupnění publiku. Ke krásným a klidným zahradám tak patří kupříkladu Jardins de la Tamarita, Jardins de ca n'Altimira či Jardins de Can Sentmenat. Pokud toužíte spíše po skutečně klidných místech v samotném centru Barcelony, pak vyzkoušejte zadní dvorek Casa Casas-Carbó na Passeig de Gràcia 96. Projdete prodejnou Massimo Dutti a najednou se před vámi zjeví poklidný vnitroblok, jakých jsou v Eixamplu stovky. Toto vykachlíkované místo však nabízí netradiční zážitek. Kromě faktu, že právě sedíte na dvorku, kde kdysi tvořili významní katalánští malíři jako Ramon Casas či Santiago Rusiñol, můžete koukat do oken posledním nájemníkům slavné Gaudího Pedrery v těsném sousedství.
Žádné komentáře:
Okomentovat