Andreu Audet i Puig (1868-1938) patřil k široké plejádě katalánských architektů přelomu 19. a 20. století tvořících ve stylu modernisme. Architekturu vystudoval roku 1891 a od té doby patřil mezi nejžádanější katalánské architekty. Jeho specializací byly divadelní budovy či koncertní sály, avšak dnes je jeho jméno prakticky neznámé, neboť většina jím navržených budov již z barcelonských ulic zmizela. Audet hned po studiích vykonával nejprve úřad obecního architekta v Gràcii, později zastával podobnou pozici i v rámci katalánské metropole. V letech 1917-1924 byl dokonce vrchním velitelem barcelonských hasičů, z této pozice byl však po nástupu diktatury Primo de Rivery odvolán. Kromě architektury samotné působil i jako pedagog na barcelonské Escola Superior de Bells Oficis, kde vyučoval uměleckou truhlařinu. Na podobné téma napsal i několik článků a jednu rozsáhlejší odbornou knihu.
Jak už bylo řečeno, Audetovou specializací byly divadelní budovy a koncertní sály. Většina z nich se však do dnešních dní nedochovala. Takový osud potkal kupříkladu oblíbenou music-hall Edèn Concert (1903) na carrer Nou de la Rambla nebo Teatre Onofri (1903) na Avinguda del Paral·lel v Barceloně. Tlaku urbanistických změn musel ustoupit i jím projektovaný legendární Hotel Colón (1902) na Plaça Catalunya a zcela jiné okolnosti se zase postaraly o nehezký konec luxusního areálu Gran Casino de l'Arrabassada (1911) v pohoří Collserola mezi Barcelonou a Sant Cugatem. Totální přestavby se dočkalo i jím vyprojektované Teatre Apolo (1901) taktéž na Avinguda del Paral·lel.
Naproti tomu spousta Audetových budov v katalánské metropoli přežila až do dnešních dnů. Řeč je zejména o dvou bytových domech na ulici Rambla del Prat (čísla 9 a 17), o nenápadném ale nádherném bytovém komplexu na carrer d'Astúries 13-15 nebo o luxusní modernistické rezidenci na adrese Gran de Gràcia 81, kde sídlí známá a neméně luxusní restaurace Botafumeiro. Všechny tyto domy spojuje kromě osoby architekta i umístění v barcelonské čtvrti Vila de Gràcia a období vzniku v prvních letech 20. století. Ve všech těchto případech jde o dílo jasně ve stylu modernisme, ať už více či méně honosné. Barcelona však ukrývá i vůbec první větší zakázku tohoto dnes nepříliš známého architekta. Jde o nádherné letní sídlo známé jako "Villa Esperanza" v tiché a úzké uličce Passatge d'Isabel ve čtvrti Vallcarca. Audet ho vyprojektoval již v roce 1893 a i když se jedná o dům ve stylu romantického eklekticismu, svou budoucí modernistickou kariéru zde architekt rozhodně nezapřel. Dům je nyní (podzim 2019) nově zrekonstruován - majitel dbal na co největší zachování dobových dekorací i v sebemenších detailech. Budova i nadále slouží jako soukromá rezidence. Více informací a obrazový materiál naleznete v následující reportáži.
Jak už bylo řečeno, Audetovou specializací byly divadelní budovy a koncertní sály. Většina z nich se však do dnešních dní nedochovala. Takový osud potkal kupříkladu oblíbenou music-hall Edèn Concert (1903) na carrer Nou de la Rambla nebo Teatre Onofri (1903) na Avinguda del Paral·lel v Barceloně. Tlaku urbanistických změn musel ustoupit i jím projektovaný legendární Hotel Colón (1902) na Plaça Catalunya a zcela jiné okolnosti se zase postaraly o nehezký konec luxusního areálu Gran Casino de l'Arrabassada (1911) v pohoří Collserola mezi Barcelonou a Sant Cugatem. Totální přestavby se dočkalo i jím vyprojektované Teatre Apolo (1901) taktéž na Avinguda del Paral·lel.
Naproti tomu spousta Audetových budov v katalánské metropoli přežila až do dnešních dnů. Řeč je zejména o dvou bytových domech na ulici Rambla del Prat (čísla 9 a 17), o nenápadném ale nádherném bytovém komplexu na carrer d'Astúries 13-15 nebo o luxusní modernistické rezidenci na adrese Gran de Gràcia 81, kde sídlí známá a neméně luxusní restaurace Botafumeiro. Všechny tyto domy spojuje kromě osoby architekta i umístění v barcelonské čtvrti Vila de Gràcia a období vzniku v prvních letech 20. století. Ve všech těchto případech jde o dílo jasně ve stylu modernisme, ať už více či méně honosné. Barcelona však ukrývá i vůbec první větší zakázku tohoto dnes nepříliš známého architekta. Jde o nádherné letní sídlo známé jako "Villa Esperanza" v tiché a úzké uličce Passatge d'Isabel ve čtvrti Vallcarca. Audet ho vyprojektoval již v roce 1893 a i když se jedná o dům ve stylu romantického eklekticismu, svou budoucí modernistickou kariéru zde architekt rozhodně nezapřel. Dům je nyní (podzim 2019) nově zrekonstruován - majitel dbal na co největší zachování dobových dekorací i v sebemenších detailech. Budova i nadále slouží jako soukromá rezidence. Více informací a obrazový materiál naleznete v následující reportáži.
Žádné komentáře:
Okomentovat