Přesně před rokem se Barcelona zařadila mezi mnohé západoevropské metropole postižené islámským terorismem. Místa, která se stala hlavními kulisami útoků ze 17. a 18. srpna 2017 (Barcelona, Cambrils, Alcanar a Ripoll), si během těchto dnů připomínají výročí této smutné události, která si vyžádala 16 mrtvých a více než 100 zraněných.
Barcelona se v hledáčku islámských teroristů ocitla již před lety. Dobrá práce policejních složek však až do onoho 17. srpna 2017 dokázala několika připravovaným útokům předejít. Během posledních pěti let se katalánská metropole stala jedním z center evropského džihádismu, v souvislosti s terorismem tu byly zatčeny desítky lidí a místní bazilika Sagrada Família, jeden z nejvýraznějších symbolů Barcelony, se dokonce objevila v jednom z propagačních videí ISIS jako potenciální cíl. V tomto kontextu se zdálo být jen otázkou času, kdy teroristé udeří právě v Barceloně.
Jak již dnes víme, zmiňovaná teroristická buňka, zradikalizovaná ve městě Ripoll a připravující útok v pronajatém domku na okraji městečka Alcanar, měla původně mnohem ničivější ambice. Mezi jejich hlavní cíle podle všeho patřila právě Sagrada Família či fotbalový stadion Camp Nou, nicméně exploze při výrobě výbušnin v noci ze 16. na 17. srpna tyto plány naštěstí zhatila. Útočníci se proto rozhodli improvizovat, neboť jim v tu chvíli do odhalení nezbývalo mnoho času. Více než stovka propanbutanových láhví, které později policisté našli v sutinách domku v Alcanaru, by totiž bezpečnostní složky okamžitě navedly správným směrem. Teroristé si proto pronajali dvě dodávky, s nimiž chtěli zopakovat vražedné útoky ve stylu těch z Nice nebo Berlína. 17. srpna odpoledne, přesně v 16.50, jedna z dodávek najela najela na Ramblu a jízdou cik cak srazila desítky lidí. Šílená jízda Younese Abouyaaqouba skončila přibližně po půl kilometru v místech, kde se na nejznámějším barcelonském bulváru nachází Miróova mozaika. Na místě zůstalo 13 mrtvých a více než stovka zraněných. Další oběť Abouyaaqoub na útěku k smrti ubodal a pak se policistům ztratil ve městě Sant Just Desvern.
K druhé části útoku došlo již 18. srpna. Okolo 1.30 v noci projela pětice útočníků policejní kontrolou poblíž promenády ve městě Cambrils, jejich auto se později převrátilo a útočníci s atrapami výbušných pásů byli nakonec do jednoho zneškodněni policejními posilami. Při tomto útoku bylo zraněno šest osob, jedna z nich později svým zraněním v nemocnici podlehla. Tak se počet nevinných obětí dostal až na číslo 16. Vzhledem k datu a povaze místa útoku bylo jasné, že útok bude mít globální rozsah. Barcelonská Rambla už dávno nepatří místním, což se projevilo i na statistikách obětí. Mezi mrtvými a zraněnými byly osoby 35 národností, oběti pocházely z Austrálie, Belgie, Itálie, Kanady, Německa, Portugalska, Španělska a USA. Barcelona se okamžitě zahalila do smutku. Několik následujících dní se nad Ramblou vznášelo těžké, nezvyklé ticho. Město se semklo. Hned 18. srpna v poledne se v centru Barcelony sešlo 100 000 lidí, aby minutou ticha uctili památku zesnulých. Na Ramble začaly již od samého rána vznikat improvizované pomníčky obětem - některé z nich se nakonec rozrostly do netušených rozměrů (viz foto), celkově se na nejznámější barcelonské ulici nashromáždilo přes 12 000 předmětů a památek na zesnulé. Barcelonská radnice se všechny tyto spontánní reakce snažila zdokumentovat a zkatalogizovat, přičemž k prvnímu výročí atentátu vznikl web "Memorial a la Rambla 17A", kde si dnes všechny tyto předměty může každý prohlédnout online.
Ani dnes, rok po tragédii, ještě neznáme všechny podrobnosti útoku. Mezi ta nejdůležitější zjištění jistě patří fakt, že od té doby Evropa již podobně rozsáhlý útok nezažila. A také to, že ideologický strůjce celého útoku, marocký imám Abdelbaki Es Satty, nejen že nebyl po svém předchozím pobytu ve vězení za pašování drog (2010-2014) vyhoštěn, ale naopak se v té době stal informátorem španělských tajných služeb (CNI). Trestuhodná neschopnost CNI tak dost možná stála na samém začátku barcelonské a cambrilské tragédie. Tragédie, která již provždy ovlivnila životy stovek lidí na celém světě, zejména však ukončila života šestnácti z nich, kteří si z Barcelony chtěli, tak jako miliony dalších turistů, odvézt jen ty nejkrásnější zážitky.
FRANCISCO LÓPEZ & XAVIER MARTÍNEZ
57letý Francisco López se stal vůbec první identifikovanou obětí. Toho se po Ramble procházel v doprovodu své ženy a její neteře se dvěma dětmi. Bílá dodávka srazila celou tuto rodinu sídlící v katalánském městě Rubí, kromě Francisca zemřel i tříletý Xavier Martínez, nejmladší oběť celého útoku.
MARIA DE LURDES RIBEIRO & MARIA CORREIA
Babička s vnučkou. Maria de Lurdes se do Barcelony vydala oslavit své 74. narozeniny. Společnost na této osmidenní cestě jí měla dělat její dvacetiletá vnučka. Obě onoho 17. srpna dorazily do města, ubytovaly se a vydaly se na první procházku městem. Pak jejich cestu překřížila bílá dodávka s Younesem Abouyaaqoubem za volantem.
SILVINA PEREYRA
40letá Argentinka bolivijského původu a se španělským pasem. V Barceloně žila deset let, polovinu toho času pak pracovala jako prodavačka ovoce v jednom ze stánků na slavné a nedaleké tržnici La Boqueria. V době útoku v tržnici už přes rok nepracovala, ale pravidelně tam chodívala navštěvovat svého přítele Beba. Možná právě taková návštěva se jí toho dne stala osudnou.
IAN MOORE
Kanaďan Ian Moore do Barcelony na dovolenou vyrazil spolu se svou ženou Valerií. Odpolední procházka po Ramble se jim však stala osudnou. Zatímco Valerie se po útoku v nemocnici zotavila, její muž to štěstí neměl.
JARED TUCKER
43letý otec tří dětí byl v Barceloně spolu s manželkou na opožděné svatební cestě. Aby oslavili první rok společného života, rozhodli se pro romantickou cestu po Evropě. Nejprve se zastavili v Paříži, poté v Benátkách a nakonec v katalánské metropoli. Těsně před útokem se jejich cesty rozdělily - po posezení na jedné z vyhlášených teras se Tucker vydal na záchod, zatímco jeho žena Heidi zamířila k jedné z výloh. V nastalém zmatku se pak Heidi zachránila v jednom z místních kiosků, Jared byl dlouhé hodiny považován za pohřešovaného. Až poté se zjistilo, že i on patřil mezi jednu z 13 obětí z Rambly.
JOSEFINA CODINA
75letá Katalánka žila ve vesnici Sant Hipòlit de Voltregà nedaleko Manlleu. V Barceloně měla byt, ale většinu času trávila raději na venkově. V osudný den se po Ramble procházela se svou dcerou. Obě ženy dodávka těžce zranila, Pepita Codina svým zraněním bohužel podlehla.
CARMEN LOPARDO
Carmen se narodila roku 1937 na jihu Itálie, avšak jako třináctiletá se podobně jako mnoho dalších Italů vydala za oceán ve snaze uniknout všudypřítomnému hladu a bídě v poválečné Evropě. V Barceloně byla na prázdninách, podobně jako řada ostatních turistů na tom nejnevhodnějším místě v ten nejnevhodnější čas.
LUCA RUSSO
25letý inženýr ze severu Itálie byl v Barceloně na prázdninách spolu se svou přítelkyní Martou. V okamžiku tragédie se oba procházeli po Ramble, když se proti nim vyřítila bílá dodávka. Martu vůz odhodil stranou, Luca zmizel pod ním.
BRUNO GULOTTA
35letý informatik byl v Barceloně na dovolené s manželkou Martinou a jejich dvěma dětmi, šestiletým Alessandrem a sedmiměsíční dcerou Ariou. Bruno v okamžiku tragédie vlastním tělem chránil svého syna, za což zaplatil vlastním životem. Zbytek rodiny přežil.
JULIAN CADMAN
Sedmiletý Australan Julian Cadman se stal možná nejznámější obětí barcelonského atentátu. Kvůli špatné komunikaci mezi rodinnými příslušníky chlapce byl Julian několik dní médii považován za pohřešovaného, na sociálních sítích se rozjela obrovská kampaň s cílem malého chlapce najít, avšak jak později vyšlo najevo, katalánské bezpečnostní složky ani na chvíli nepochybovaly, že malý Julian je jednou z obětí. V době tragédie byl na Ramble se svou matkou, která útok i přes těžká zranění přežila.
ELKE VANBOCKRIJCK
44letá poštovní úřednice z Belgie byla v Barceloně na prázdninách s celou rodinou. Radost tak chtěla udělat zejména jednomu ze svých synů, který byl nadšeným fanouškem Lionela Messiho a klubu FC Barcelona. Od 17. srpna 2017 se pro něj však Barcelona stala místem, kde přišel o matku.
DESIRÉE ZOLOTAS
51letá žena německé národnosti je asi nejméně známou obětí barcelonské tragédie. Do médií o ní neprosákly takřka žádné informace, což bylo způsobeno zejména faktem, že Desirée se po útoku dostala v kritickém stavu do jedné z barcelonských nemocnic, kde dalších deset dní bojovala o život. Bohužel neúspěšně. I Desirée byla na Ramble s celou svou rodinou, manželem a dvěma dětmi. Ti přežili, ale jejich život už nikdy nebude stejný.
PAU PÉREZ
 |
Jak již dnes víme, zmiňovaná teroristická buňka, zradikalizovaná ve městě Ripoll a připravující útok v pronajatém domku na okraji městečka Alcanar, měla původně mnohem ničivější ambice. Mezi jejich hlavní cíle podle všeho patřila právě Sagrada Família či fotbalový stadion Camp Nou, nicméně exploze při výrobě výbušnin v noci ze 16. na 17. srpna tyto plány naštěstí zhatila. Útočníci se proto rozhodli improvizovat, neboť jim v tu chvíli do odhalení nezbývalo mnoho času. Více než stovka propanbutanových láhví, které později policisté našli v sutinách domku v Alcanaru, by totiž bezpečnostní složky okamžitě navedly správným směrem. Teroristé si proto pronajali dvě dodávky, s nimiž chtěli zopakovat vražedné útoky ve stylu těch z Nice nebo Berlína. 17. srpna odpoledne, přesně v 16.50, jedna z dodávek najela najela na Ramblu a jízdou cik cak srazila desítky lidí. Šílená jízda Younese Abouyaaqouba skončila přibližně po půl kilometru v místech, kde se na nejznámějším barcelonském bulváru nachází Miróova mozaika. Na místě zůstalo 13 mrtvých a více než stovka zraněných. Další oběť Abouyaaqoub na útěku k smrti ubodal a pak se policistům ztratil ve městě Sant Just Desvern.
K druhé části útoku došlo již 18. srpna. Okolo 1.30 v noci projela pětice útočníků policejní kontrolou poblíž promenády ve městě Cambrils, jejich auto se později převrátilo a útočníci s atrapami výbušných pásů byli nakonec do jednoho zneškodněni policejními posilami. Při tomto útoku bylo zraněno šest osob, jedna z nich později svým zraněním v nemocnici podlehla. Tak se počet nevinných obětí dostal až na číslo 16. Vzhledem k datu a povaze místa útoku bylo jasné, že útok bude mít globální rozsah. Barcelonská Rambla už dávno nepatří místním, což se projevilo i na statistikách obětí. Mezi mrtvými a zraněnými byly osoby 35 národností, oběti pocházely z Austrálie, Belgie, Itálie, Kanady, Německa, Portugalska, Španělska a USA. Barcelona se okamžitě zahalila do smutku. Několik následujících dní se nad Ramblou vznášelo těžké, nezvyklé ticho. Město se semklo. Hned 18. srpna v poledne se v centru Barcelony sešlo 100 000 lidí, aby minutou ticha uctili památku zesnulých. Na Ramble začaly již od samého rána vznikat improvizované pomníčky obětem - některé z nich se nakonec rozrostly do netušených rozměrů (viz foto), celkově se na nejznámější barcelonské ulici nashromáždilo přes 12 000 předmětů a památek na zesnulé. Barcelonská radnice se všechny tyto spontánní reakce snažila zdokumentovat a zkatalogizovat, přičemž k prvnímu výročí atentátu vznikl web "Memorial a la Rambla 17A", kde si dnes všechny tyto předměty může každý prohlédnout online.
Ani dnes, rok po tragédii, ještě neznáme všechny podrobnosti útoku. Mezi ta nejdůležitější zjištění jistě patří fakt, že od té doby Evropa již podobně rozsáhlý útok nezažila. A také to, že ideologický strůjce celého útoku, marocký imám Abdelbaki Es Satty, nejen že nebyl po svém předchozím pobytu ve vězení za pašování drog (2010-2014) vyhoštěn, ale naopak se v té době stal informátorem španělských tajných služeb (CNI). Trestuhodná neschopnost CNI tak dost možná stála na samém začátku barcelonské a cambrilské tragédie. Tragédie, která již provždy ovlivnila životy stovek lidí na celém světě, zejména však ukončila života šestnácti z nich, kteří si z Barcelony chtěli, tak jako miliony dalších turistů, odvézt jen ty nejkrásnější zážitky.
 |
| Záplava svíček, květin a dalších předmětů na památku obětí uprostřed Rambly (Foto: 28/08/2017) |
FRANCISCO LÓPEZ & XAVIER MARTÍNEZ
57letý Francisco López se stal vůbec první identifikovanou obětí. Toho se po Ramble procházel v doprovodu své ženy a její neteře se dvěma dětmi. Bílá dodávka srazila celou tuto rodinu sídlící v katalánském městě Rubí, kromě Francisca zemřel i tříletý Xavier Martínez, nejmladší oběť celého útoku.
MARIA DE LURDES RIBEIRO & MARIA CORREIA
Babička s vnučkou. Maria de Lurdes se do Barcelony vydala oslavit své 74. narozeniny. Společnost na této osmidenní cestě jí měla dělat její dvacetiletá vnučka. Obě onoho 17. srpna dorazily do města, ubytovaly se a vydaly se na první procházku městem. Pak jejich cestu překřížila bílá dodávka s Younesem Abouyaaqoubem za volantem.
SILVINA PEREYRA
40letá Argentinka bolivijského původu a se španělským pasem. V Barceloně žila deset let, polovinu toho času pak pracovala jako prodavačka ovoce v jednom ze stánků na slavné a nedaleké tržnici La Boqueria. V době útoku v tržnici už přes rok nepracovala, ale pravidelně tam chodívala navštěvovat svého přítele Beba. Možná právě taková návštěva se jí toho dne stala osudnou.
IAN MOORE
Kanaďan Ian Moore do Barcelony na dovolenou vyrazil spolu se svou ženou Valerií. Odpolední procházka po Ramble se jim však stala osudnou. Zatímco Valerie se po útoku v nemocnici zotavila, její muž to štěstí neměl.
JARED TUCKER
43letý otec tří dětí byl v Barceloně spolu s manželkou na opožděné svatební cestě. Aby oslavili první rok společného života, rozhodli se pro romantickou cestu po Evropě. Nejprve se zastavili v Paříži, poté v Benátkách a nakonec v katalánské metropoli. Těsně před útokem se jejich cesty rozdělily - po posezení na jedné z vyhlášených teras se Tucker vydal na záchod, zatímco jeho žena Heidi zamířila k jedné z výloh. V nastalém zmatku se pak Heidi zachránila v jednom z místních kiosků, Jared byl dlouhé hodiny považován za pohřešovaného. Až poté se zjistilo, že i on patřil mezi jednu z 13 obětí z Rambly.
JOSEFINA CODINA
75letá Katalánka žila ve vesnici Sant Hipòlit de Voltregà nedaleko Manlleu. V Barceloně měla byt, ale většinu času trávila raději na venkově. V osudný den se po Ramble procházela se svou dcerou. Obě ženy dodávka těžce zranila, Pepita Codina svým zraněním bohužel podlehla.
CARMEN LOPARDO
Carmen se narodila roku 1937 na jihu Itálie, avšak jako třináctiletá se podobně jako mnoho dalších Italů vydala za oceán ve snaze uniknout všudypřítomnému hladu a bídě v poválečné Evropě. V Barceloně byla na prázdninách, podobně jako řada ostatních turistů na tom nejnevhodnějším místě v ten nejnevhodnější čas.
LUCA RUSSO
25letý inženýr ze severu Itálie byl v Barceloně na prázdninách spolu se svou přítelkyní Martou. V okamžiku tragédie se oba procházeli po Ramble, když se proti nim vyřítila bílá dodávka. Martu vůz odhodil stranou, Luca zmizel pod ním.
BRUNO GULOTTA
35letý informatik byl v Barceloně na dovolené s manželkou Martinou a jejich dvěma dětmi, šestiletým Alessandrem a sedmiměsíční dcerou Ariou. Bruno v okamžiku tragédie vlastním tělem chránil svého syna, za což zaplatil vlastním životem. Zbytek rodiny přežil.
JULIAN CADMAN
Sedmiletý Australan Julian Cadman se stal možná nejznámější obětí barcelonského atentátu. Kvůli špatné komunikaci mezi rodinnými příslušníky chlapce byl Julian několik dní médii považován za pohřešovaného, na sociálních sítích se rozjela obrovská kampaň s cílem malého chlapce najít, avšak jak později vyšlo najevo, katalánské bezpečnostní složky ani na chvíli nepochybovaly, že malý Julian je jednou z obětí. V době tragédie byl na Ramble se svou matkou, která útok i přes těžká zranění přežila.
ELKE VANBOCKRIJCK
44letá poštovní úřednice z Belgie byla v Barceloně na prázdninách s celou rodinou. Radost tak chtěla udělat zejména jednomu ze svých synů, který byl nadšeným fanouškem Lionela Messiho a klubu FC Barcelona. Od 17. srpna 2017 se pro něj však Barcelona stala místem, kde přišel o matku.
DESIRÉE ZOLOTAS
51letá žena německé národnosti je asi nejméně známou obětí barcelonské tragédie. Do médií o ní neprosákly takřka žádné informace, což bylo způsobeno zejména faktem, že Desirée se po útoku dostala v kritickém stavu do jedné z barcelonských nemocnic, kde dalších deset dní bojovala o život. Bohužel neúspěšně. I Desirée byla na Ramble s celou svou rodinou, manželem a dvěma dětmi. Ti přežili, ale jejich život už nikdy nebude stejný.
PAU PÉREZ
34letý milovník fotbalu žil ve Vilafranca del Penedès, odkud každý den dojížděl za prací do Barcelony. Pau se stal poslední barcelonskou obětí krátce před sedmou hodinou večer. Právě se ve svém Fordu Focus na jednom z parkovišť v oblasti Zona Universitària chystal na zpáteční cestu domů, když ho Younes Abouyaaqoub na svém útěku z katalánské metropole přepadl a ubodal k smrti. Vrah následně s vozem ujel několik kilometrů, než ho nechal opuštěné před emblematickou budovou Walden 7 ve městě Sant Just Desvern. Ačkoliv se o úmrtí Pau Péreze vědělo ještě ten samý den, s útokem na Ramble bylo spojeno až o čtyři dny později.
ANA MARÍA SUÁREZ
Poslední obětí útoků, a zároveň jedinou ve městě Cambrils, se stala 67letá Ana María Suárez. Na osudné promenádě se ve chvíli útoku nacházela spolu s manželem a se sestrou. Do Cambrils jezdili často a rádi, dokonce tu měli zakoupený menší letní byt. Právě se vraceli z oslavy manželových narozenin, všechny tři teroristé smetli svým vozem, všichni tři utrpěli těžká zranění, jediná Ana María jim ale ještě téhož dne v nemocnici podlehla.
 |
| Trojice mužů mající na starosti co nejrychlejší reakci na atentáty ze 17. srpna 2017 v Barceloně. Zleva: Joaquim Form, Josep Lluís Trapero, Carles Puigdemont (Foto: Racó Català) |
Připomínka prvního výročí loňských atentátů je neoddělitelná od současné politické situace v Katalánsku. Stačí jen pohledět na fotografii zachycující tři mediálně nejviditelnější osobnosti, které měly na starost vypořádání se s následky zmiňovaných teroristických útoků. Vlevo stojí tehdejší katalánský ministr vnitra Joaquim Forn, jenž byl do této funkce jmenován jen měsíc před atentátem. Dnes je již více než 9 měsíců ve vazbě, vlastně již trojnásobek svého působení na ministerstvu, přičemž podobně jako ostatní členové tehdejší vlády čelí obvinění ze vzpoury v rámci uspořádání katalánského referenda 1. října 2017. Uprostřed se nachází Josep Lluís Trapero, velitel katalánské policie Mossos d'Esquadra a tehdy nejviditelnější tvář katalánské koordinace zásahu a komunikace s médii po útocích. Právě díky jeho vedení si Mossos v očích katalánské veřejnosti získali skutečný respekt a lásku svého národa. Z funkce byl v rámci podzimního dění v Katalánsku odvolán a v současnosti čelí mimo jiné obvinění ze vzpoury. Posledního muže na fotografii dnes zná minimálně celá Evropa. Tehdejší katalánský premiér Carles Puigdemont v rámci dění po útocích působil jako skutečná hlava státu. Dnes se nachází v belgickém exilu. Smí se zcela volně pohybovat prakticky po celém světě, jen se nesmí vrátit do Španělska, kde by ho okamžitě čekala vazba. Obvinění stejné jako u Trapera i Forna. Na všechny nyní španělská justice pohlíží jako na zločince, ale to, že strůjce katalánských atentátů ze 17. srpna 2017 byl důvěrným spolupracovníkem španělských tajných služeb, se královsky přehlíží...
Žádné komentáře:
Okomentovat