Nejeden fanoušek FC Barcelona už si někdy podobnou otázku položil. Španělský a katalánský tisk ostatně toto čtenářsky vděčné téma vždy jednou za čas znovu oprašuje. Je to logické. Kdyby se totiž Katalánsko osamostatnilo, pokračovala by Barça ve španělské lize? Nebo by snad hrála v nově vzniklé katalánské lize proti týmům ze Sabadell či Reusu? Ačkoliv na toto téma byla sepsána velká spousta článků, reportáží a analýz, v praxi na danou otázku existuje jediná uspokojivá odpověď: Barça si místo svého dalšího působení bude moct vybírat...
1) SETRVÁNÍ VE ŠPANĚLSKÉ LIZE
Šéf španělské fotbalové ligy Javier Tebas často a rád prohlašuje, že v případě osamostatnění Katalánska by automaticky všechny katalánské kluby musely španělské soutěže opustit. Opírá se přitom o tzv. Sportovní zákon (Ley de Deporte), který dovoluje španělské soutěže hrát pouze týmům ze Španělska. Tedy s jednou výjimkou - jeden z dodatků umožňuje participaci andorrských týmů, neboť vzhledem ke své velikosti tento ministát v době vzniku zákona (1990) vlastní ligové soutěže neměl. Setrvání ve španělské lize a zachování slavného derby El Clásico je samozřejmě tím nejlogičtějším krokem pro všechny zúčastněné, neboť - znovu to připomeňme - za vším je třeba hledat peníze. Ztráta Barcelony pro španělskou ligu by se takřka dala přirovnat ke ztrátě Katalánska pro Španělsko. La Liga by v takovém případě spadla o úroveň níž, někam k bundeslize, takže v rámci finanční spokojenosti i Tebas opustí svou tradiční protikatalánskou rétoriku a bude prvním, kdo začne volat po změně zákona tak, aby tento umožnil participaci katalánských klubů. Pouze pokud by rozvod Katalánska se Španělskem probíhal obzvlášť bolestivě a nepříjemně, je možné, že by Barça ve španělské lize dále nepokračovala. Jinak není pochyb, že i v případě katalánské nezávislosti bychom o El Clásico nepřišli.
2) FRANCOUZSKÉ VÁBENÍ
Jak už tu padlo, Barça by si totiž mohla vybírat a o nápadníky by rozhodně neměla nouzi. Docela logickou náhradní volbou by pro katalánský velkoklub v takovém případě byla Francie. Pro tamní ligu by šlo o nesporné zatraktivnění a koneckonců derby FC Barcelona - Paris Saint-Germain by taky nebylo k zahození zvlášť teď, kdy se do francouzské metropole přestěhoval za 220 milionů euro bývalý hráč FCB Neymar. Francie navíc nemá se zahraničními kluby ve svých ligách žádné potíže - nejvyšší soutěž hraje jisté AS Monako FC a v regionálních soutěžích již dokonce Katalánsko jednoho zástupce má...ale o tom až za chvíli. Pokud by se tedy Španělsko s katalánskou nezávislostí odmítalo smířit, Barça by nesporně zamířila právě na francouzský trh.
3) KATALÁNSKÁ LIGA?
Odpůrci katalánské nezávislosti často mluví nejen o krachu samostatného Katalánska nýbrž i o krachu nejslavnějšího katalánského fotbalového klubu v situaci, kdy by mu soupeři byly týmy jako Gimnàstic de Tarragona, CE Europa, Lleida Esportiu či CE Sabadell. Na druhou stranu spolu s Espanyolem a Gironou by zase nešlo o tak tragickou soutěž - katalánská první liga by vlastně odpovídala první skotské. Ale to je samozřejmě klubu takového formátu málo, takže pravděpodobnější než tato je výše zmíněná francouzská varianta.
KATALÁNSKÝ PRECEDENS
Všeobecně vzato FIFA nerada vidí, když nějaký tým nepůsobí v zemi svého původu, nicméně kupříkladu AS Monako či velšské kluby Swansea a Cardiff mají v tomto ohledu od organizace výjimku. Kdyby čistě náhodou došlo na francouzský scénář, Barça by v tomto ohledu rozhodně nebyla průkopníkem. Již zmíněné AS Monako ale v tomto ohledu není ideální příklad, neboť již od svého založení v roce 1924 je členem francouzské fotbalové federace, takže klub o žádné přijetí do ligy, která se začala hrát až v roce 1932, žádal nemusel. Nicméně je tu jiný zajímavý případ. V nižších patrech francouzského fotbalu nalezneme skutečnou raritu - tým Unió Esportiva Bossòst.
Bossòst je vesnička o tisícovce obyvatel v oblasti Val d'Aran v severozápadním cípu Katalánska. Historicky však tato oblast trpěla velmi špatnou dopravní infrastrukturou směrem do Španělska/Katalánska, takže vždy měla mnohem blíž k sousední Francii. To bylo ostatně důvodem, proč se již od svého vzniku v roce 1927 UE Bossòst účastní jen francouzských fotbalových soutěží. Klub samotný, tehdy složený zejména z horníků pracujících v okolí vesničky, navíc založil Francouz Manuel Huguet. Šest měsíců v roce jsou okolní hory zapadané sněhem a jedinou sjízdnou silnicí byla až do otevření Vielhského tunelu (1948) ta vedoucí do Francie. UE Bossòst navíc své již osmdesátileté působení ve francouzských soutěžích zdůvodňuje větší praktičností - v současnosti má všechny své soupeře v dojezdové vzdálenosti 100 km. Kdyby hrál v Katalánsku, mohla by tato vzdálenost narůst až na dvojnásobek, a to by bylo pro amatérský tým neakceptovatelné. Pokud by tedy Barça, Espanyol nebo Girona musely opustit španělskou ligu, ve Francii se katalánským týmům nejspíš nebrání...
 |
| O své národní identitě mají tito fanoušci jasno... (Foto: www.grup14.com) |
1) SETRVÁNÍ VE ŠPANĚLSKÉ LIZE
Šéf španělské fotbalové ligy Javier Tebas často a rád prohlašuje, že v případě osamostatnění Katalánska by automaticky všechny katalánské kluby musely španělské soutěže opustit. Opírá se přitom o tzv. Sportovní zákon (Ley de Deporte), který dovoluje španělské soutěže hrát pouze týmům ze Španělska. Tedy s jednou výjimkou - jeden z dodatků umožňuje participaci andorrských týmů, neboť vzhledem ke své velikosti tento ministát v době vzniku zákona (1990) vlastní ligové soutěže neměl. Setrvání ve španělské lize a zachování slavného derby El Clásico je samozřejmě tím nejlogičtějším krokem pro všechny zúčastněné, neboť - znovu to připomeňme - za vším je třeba hledat peníze. Ztráta Barcelony pro španělskou ligu by se takřka dala přirovnat ke ztrátě Katalánska pro Španělsko. La Liga by v takovém případě spadla o úroveň níž, někam k bundeslize, takže v rámci finanční spokojenosti i Tebas opustí svou tradiční protikatalánskou rétoriku a bude prvním, kdo začne volat po změně zákona tak, aby tento umožnil participaci katalánských klubů. Pouze pokud by rozvod Katalánska se Španělskem probíhal obzvlášť bolestivě a nepříjemně, je možné, že by Barça ve španělské lize dále nepokračovala. Jinak není pochyb, že i v případě katalánské nezávislosti bychom o El Clásico nepřišli.
2) FRANCOUZSKÉ VÁBENÍ
Jak už tu padlo, Barça by si totiž mohla vybírat a o nápadníky by rozhodně neměla nouzi. Docela logickou náhradní volbou by pro katalánský velkoklub v takovém případě byla Francie. Pro tamní ligu by šlo o nesporné zatraktivnění a koneckonců derby FC Barcelona - Paris Saint-Germain by taky nebylo k zahození zvlášť teď, kdy se do francouzské metropole přestěhoval za 220 milionů euro bývalý hráč FCB Neymar. Francie navíc nemá se zahraničními kluby ve svých ligách žádné potíže - nejvyšší soutěž hraje jisté AS Monako FC a v regionálních soutěžích již dokonce Katalánsko jednoho zástupce má...ale o tom až za chvíli. Pokud by se tedy Španělsko s katalánskou nezávislostí odmítalo smířit, Barça by nesporně zamířila právě na francouzský trh.
3) KATALÁNSKÁ LIGA?
Odpůrci katalánské nezávislosti často mluví nejen o krachu samostatného Katalánska nýbrž i o krachu nejslavnějšího katalánského fotbalového klubu v situaci, kdy by mu soupeři byly týmy jako Gimnàstic de Tarragona, CE Europa, Lleida Esportiu či CE Sabadell. Na druhou stranu spolu s Espanyolem a Gironou by zase nešlo o tak tragickou soutěž - katalánská první liga by vlastně odpovídala první skotské. Ale to je samozřejmě klubu takového formátu málo, takže pravděpodobnější než tato je výše zmíněná francouzská varianta.
KATALÁNSKÝ PRECEDENS
Všeobecně vzato FIFA nerada vidí, když nějaký tým nepůsobí v zemi svého původu, nicméně kupříkladu AS Monako či velšské kluby Swansea a Cardiff mají v tomto ohledu od organizace výjimku. Kdyby čistě náhodou došlo na francouzský scénář, Barça by v tomto ohledu rozhodně nebyla průkopníkem. Již zmíněné AS Monako ale v tomto ohledu není ideální příklad, neboť již od svého založení v roce 1924 je členem francouzské fotbalové federace, takže klub o žádné přijetí do ligy, která se začala hrát až v roce 1932, žádal nemusel. Nicméně je tu jiný zajímavý případ. V nižších patrech francouzského fotbalu nalezneme skutečnou raritu - tým Unió Esportiva Bossòst.
Bossòst je vesnička o tisícovce obyvatel v oblasti Val d'Aran v severozápadním cípu Katalánska. Historicky však tato oblast trpěla velmi špatnou dopravní infrastrukturou směrem do Španělska/Katalánska, takže vždy měla mnohem blíž k sousední Francii. To bylo ostatně důvodem, proč se již od svého vzniku v roce 1927 UE Bossòst účastní jen francouzských fotbalových soutěží. Klub samotný, tehdy složený zejména z horníků pracujících v okolí vesničky, navíc založil Francouz Manuel Huguet. Šest měsíců v roce jsou okolní hory zapadané sněhem a jedinou sjízdnou silnicí byla až do otevření Vielhského tunelu (1948) ta vedoucí do Francie. UE Bossòst navíc své již osmdesátileté působení ve francouzských soutěžích zdůvodňuje větší praktičností - v současnosti má všechny své soupeře v dojezdové vzdálenosti 100 km. Kdyby hrál v Katalánsku, mohla by tato vzdálenost narůst až na dvojnásobek, a to by bylo pro amatérský tým neakceptovatelné. Pokud by tedy Barça, Espanyol nebo Girona musely opustit španělskou ligu, ve Francii se katalánským týmům nejspíš nebrání...
 |
| Malebná vesnička Bossòst v oblasti Val d'Aran (Foto: www.visitvaldaran.com) |
Žádné komentáře:
Okomentovat