Apel·les Fenosa i Florensa (1899-1988) byl významným katalánským sochařem 20. stol. Podle mnohých patřil vůbec k těm největším moderním sochařům, nicméně velká část kritiky ho nikdy nedokázala docenit. Proto je dnes v globálním kontextu vnímán stále ještě spíše jako méně významný lokální umělec.
Apel·les Fenosa se narodil roku 1899 v Barceloně. Už v mládí působil jako učeň v ateliéru známého katalánského sochaře Enrica Casanovase, nicméně klíčovým okamžikem pro jeho další umělecký rozvoj byla změna prostředí. Roku 1921 odjel do Paříže, kde se záhy spřátelil s mnoha tamními umělci, ačkoliv zejména s jedním světovým umělcem jej pojil velmi silný vztah. Nedlouho po jeho příjezdu se ho ujal sám Pablo Picasso, pro něhož byl podle mnohých Fenosa takřka synem. Zejména v začátcích kariéry Picasso Fenosu podporoval nejen morálně nýbrž i finančně, dokud se Fenosa "umělecky nenalezl". Sám koupil velkou část Fenosova díla a nutno dodat, že sochařský styl mladého Katalánce Picassa inspiroval i k některým vlastním výtvorům. Všeobecně vzato se dá říct, že Fenosa často inspiroval ostatní umělce či básníky (známý je kupříkladu i jeho krátký románek s francouzskou módní návrhářkou Coco Chanel), zatímco mezi "obyčejnými" lidmi se jeho dílo až tak velkého uznání nedočkalo.
Ve 30. letech 20. stol. se Fenosa vrátil do Katalánska, kde uspořádal několik prvních výstav své tvorby, nicméně španělská občanská válka a následná frankistická diktatura ho donutily k návratu do Francie, kde následně prožil zbytek života a kde také vytvořil většinu svého díla. Nicméně jeho pouto k rodnému kraji přetrženo nebylo, neboť roku 1958 si tehdy už známý sochař pořídil letní sídlo v katalánském městě El Vendrell. Tam pak s manželkou pravidelně trávil celé léto a v přilehlé dílně tvořil. Zmiňovaný dům je dnes sídlem Fundació Apel·les Fenosa, kde je k vidění velká část sochařovi tvorby, zejména pak osm monumentálních bronzových soch, jež jsou umístěny v přilehlé zahradě, aby tak připomínaly zdroje autorovy inspirace. Z dalších známých soch zmiňme ještě tu, jež se nachází v Barceloně (A Pau Casals) a lze na ní jasně pozorovat typické rysy Fenosovy tvorby. Za svou uměleckou činnost byl Fenosa ještě za svého života alespoň částečně oceněn v Katalánsku i ve Francii (Medalla d'Or de la Generalitat de Catalunya, 1982 a Řád čestné legie, 1983). Apel·les Fenosa zemřel v březnu 1988 v Paříži a je pochován na slavném hřbitově Montparnasse.
 |
| Polyphème (1949) - zahrada Fundació Apel·les Fenosa, El Vendrell |
Apel·les Fenosa se narodil roku 1899 v Barceloně. Už v mládí působil jako učeň v ateliéru známého katalánského sochaře Enrica Casanovase, nicméně klíčovým okamžikem pro jeho další umělecký rozvoj byla změna prostředí. Roku 1921 odjel do Paříže, kde se záhy spřátelil s mnoha tamními umělci, ačkoliv zejména s jedním světovým umělcem jej pojil velmi silný vztah. Nedlouho po jeho příjezdu se ho ujal sám Pablo Picasso, pro něhož byl podle mnohých Fenosa takřka synem. Zejména v začátcích kariéry Picasso Fenosu podporoval nejen morálně nýbrž i finančně, dokud se Fenosa "umělecky nenalezl". Sám koupil velkou část Fenosova díla a nutno dodat, že sochařský styl mladého Katalánce Picassa inspiroval i k některým vlastním výtvorům. Všeobecně vzato se dá říct, že Fenosa často inspiroval ostatní umělce či básníky (známý je kupříkladu i jeho krátký románek s francouzskou módní návrhářkou Coco Chanel), zatímco mezi "obyčejnými" lidmi se jeho dílo až tak velkého uznání nedočkalo.
Ve 30. letech 20. stol. se Fenosa vrátil do Katalánska, kde uspořádal několik prvních výstav své tvorby, nicméně španělská občanská válka a následná frankistická diktatura ho donutily k návratu do Francie, kde následně prožil zbytek života a kde také vytvořil většinu svého díla. Nicméně jeho pouto k rodnému kraji přetrženo nebylo, neboť roku 1958 si tehdy už známý sochař pořídil letní sídlo v katalánském městě El Vendrell. Tam pak s manželkou pravidelně trávil celé léto a v přilehlé dílně tvořil. Zmiňovaný dům je dnes sídlem Fundació Apel·les Fenosa, kde je k vidění velká část sochařovi tvorby, zejména pak osm monumentálních bronzových soch, jež jsou umístěny v přilehlé zahradě, aby tak připomínaly zdroje autorovy inspirace. Z dalších známých soch zmiňme ještě tu, jež se nachází v Barceloně (A Pau Casals) a lze na ní jasně pozorovat typické rysy Fenosovy tvorby. Za svou uměleckou činnost byl Fenosa ještě za svého života alespoň částečně oceněn v Katalánsku i ve Francii (Medalla d'Or de la Generalitat de Catalunya, 1982 a Řád čestné legie, 1983). Apel·les Fenosa zemřel v březnu 1988 v Paříži a je pochován na slavném hřbitově Montparnasse.
 |
| Tempete pourchassée par le beau temps (1957) - zahrada Fundació Apel·les Fenosa, El Vendrell |
Žádné komentáře:
Okomentovat