5. 10. 2017

Carles Puigdemont

Do hledáčků objektivů celého světa se v uplynulém týdnu dostal současný katalánský premiér (President de la Generalitat) Carles Puigdemont. V jeho politické kariéře sehrály klíčovou roli nečekané náhody a jedna z nich ho v lednu 2016 katapultovala až do role nejdůležitějšího katalánského politika. Podle svědectví ze svého okolí zarytý zastánce nezávislosti, pro svou zemi se brzy může stát hrdinou, nebo skončit za mřížemi. Jaký je životní příběh muže, jenž dostal mandát dovést Katalánce k nezávislosti?

Carles Puigdemont při přípravě na rozhovor v Gironě (Foto: El Periódico)

Carles Puigdemont i Casamajó (*1962) pochází z malé obce Amer, 25 km západně od Girony. Narodil se jako druhý z celkově osmi sourozenců do rodiny s dlouhou pekařskou a cukrářskou tradicí. Oproti řadě svých předchůdců v křesle katalánského premiéra tedy Puigdemont nepochází z kruhů barcelonské buržoazie, nýbrž je dokonalým synem venkovské střední třídy. Po celé mládí pomáhal v rodinném pekařství, zatímco v garáži pěstoval svou lásku k hudbě. Pod vlivem Beatles, Rolling Stones či Guns'n'Roses dokonce založil rockovou kapelu Zenit, jejíž ambice ale nakonec nedosáhly mimo rodný kraj. Rockerské mládí katalánského premiéra koneckonců připomíná premiérův sestřih, který se zejména během jeho nástupu do úřadu stal objektem nejrůznějších žertů.

Již v mládí také projevil velký zájem o práci žurnalisty. Se spolužákem na střední škole dokonce založil drobné lokální periodikum a ve spolupráci s oblastními novinami pokračoval i během studií katalánské filologie na Universitat de Girona. Školu nakonec nedokončil, neboť svět novinařiny ho zcela pohltil. V roce 1982 začal pracovat v deníku El Punt, nejprve jako korektor, později jako redaktor a deník nakonec opouštěl jako jeho výkonný šéfredaktor. V roce 1993 si vzal rok volna a procestoval takřka celou Evropu. Své zkušenosti z cest později zúročil v mnoha reportážích, a zároveň tak načerpal inspiraci k publikování své první knihy Cata...què? (1994), v niž se věnuje zahraničnímu pokrytí katalanismu v průběhu 20. století. V letech 1999-2002 byl vůbec prvním šéfem katalánské tiskové kanceláře Agència Catalana de Notícies a roku 2004 stál u zrodu magazínu Catalonia Today, který od té doby přináší všechny zásadní zprávy z Katalánska v angličtině. Carles Puigdemont se během své novinářské dráhy také velmi zajímal o použití nových technologií v komunikaci a později, už jako politik, byl též jedním z průkopníků komunikace skrze sociální sítě.


Členem politického uskupení Convergència i Unió (CiU) se Puigdemont stal již roku 1983, nicméně novinářskou dráhu kvůli politice opustil až v roce 2006, kdy se nečekaně stal jedním z kandidátů CiU do katalánského parlamentu v rodné provincii Girona. Ve volbách uspěl, a tak je již více než 10 let jedním ze 135 katalánských poslanců. V roce 2011 se mu s CiU podařilo zvítězit i v komunálních volbách, a tak po 32 letech nadvlády socialistů stanul v čele radnice v Gironě. Ve městě se díky své politice záhy stal poměrně oblíbeným, což mu v roce 2015 vyneslo znovuzvolení do křesla starosty. V létě 2015 se zároveň stal předsedou Associació de Municipis per la Independència, čímž se alespoň trochu dostal do mediálního povědomí. Možná právě tato role nakonec jinak nepříliš výrazného lokálního politika pasovala až do role překvapivého kandidáta na premiéra, když pod tlakem strany CUP musel v lednu 2016 tuto pozici opustit jeho předchůdce Artur Mas.


I když se nejprve tak trochu očekávalo, že Puigdemont bude spíše loutkou Artura Mase, nový premiér dal hned od začátku jasně najevo, že s ním nabere proces boje za katalánskou nezávislost vyšší obrátky. Vzhledem k aktuální situaci je možná vhodné připomenout, že Puigdemont tehdy vzbudil polemiku už samotným nástupem do úřadu, při němž přísahal věrnost pouze katalánskému lidu a nikoliv králi či španělské ústavě tak, jak dříve učinili jeho předchůdci. Během svého působení v úřadu katalánského premiéra se musel potýkat s řadou vnitřních potíží koaličního bloku Junts pel Sí, nicméně nakonec se ukázal být přesně tím lídrem, který volební program (tedy cestu k nezávislosti) dotáhne do konce či alespoň nejdál, co jen to půjde. Toto odhodlání totiž jeho předchůdci chybělo. A pravdou je, že Puigdemont se díky tomu může stát jednou z nejdůležitějších postav katalánských dějin (když uspěje), avšak musí být připraven i na to, že kvůli svému politickému přesvědčení skončí ve vězení.


Carles Puigdemont je přitom přesvědčeným zastáncem katalánské nezávislosti. To z něj po dlouhou dobu dělalo raritu v řadách CiU, která historicky nebyla přímé nezávislosti nakloněna. To se změnilo až v roce 2012. Nicméně Puigdemont je zapáleným independentistou skutečně od mládí. O jeho touze po nezávislosti kolují hotové legendy - kupříkladu fakt, že mýtnými bránami na katalánských dálnicích projížděl vždy v pruhu, nad nímž byl nadpis v katalánštině (peatge), nebo když musel letět do Madridu, vždy si vybíral let s přestupem (Barcelona-Brusel-Madrid), i když byl mnohem dražší, jen kvůli možnosti vejít na madridské letiště vstupem pro mezinárodní lety. Sám také při jedné příležitosti přiznal, že během svých cest po Evropě v 90. letech občas používal pro registraci v hotelech katalánský občanský průkaz (samozřejmě zcela neoficiální dokument), neboť recepční na noční službě často neuměli anglicky či francouzsky tak dobře, a proto je vždy dokázal přesvědčit, že opravdu pochází ze země jménem Katalánsko, i když oni o ní možná nikdy neslyšeli.


Tato jasná vyhraněnost společně s odhodláním se tedy může ukázat být klíčovou vlastností současného katalánského premiéra při cestě za nezávislostí. Carles Puigdemont ostatně o řadě svých kroků čile informuje na mnoha sociálních sítích (TwitterFacebook i Instagram), jejichž byl v Katalánsku průkopníkem. Dlouhé roky žil Carles Puigdemont v Gironě (kde je znám pod důvěrnou přezdívkou Puigdi) a svému rodnému kraji zůstal věrný i po zvolení do křesla premiéra, jen se přestěhoval o pár kilometrů dál, do vesničky Sant Julià de Ramis. V roce 2000 se oženil s rumunskou novinářkou Marcelou Topor, která je v současnosti šéfredaktorkou Puigdemontem založeného magazínu Catalonia Today. Se současným katalánským prezidentem se poznali v rámci festivalu amatérských divadel v Gironě, jehož se Marcela Topor účastnila coby herečka. Společně vychovávají dvě dcery. Carles Puigdemont hovoří katalánsky, španělsky, anglicky, francouzsky a rumunsky. Nedá dopustit na tradiční gironský cukrářský výrobek xuixo

Carles Puigdemont - 130. President de la Generalitat
(Foto: www.cdm.me)

Žádné komentáře:

Okomentovat