Miloslav Uličný (1942-2023) patřil mezi nejvýznamnější české překladatele druhé poloviny 20. stol. Narodil se v moravské vesničce Pravčice. Po maturitě na střední škole v Kroměříži se přesunul do Prahy, kde na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1960-1965 vystudoval obor španělština-italština. V rámci svého studia se však setkal i s dalšími románskými jazyky včetně katalánštiny. Po studiích pracoval nějaký čas v ČTK a v podniku Dílo (spadající pod organizaci Český fond výtvarného umění), několik let pracoval také jako překladatel v Československém rozhlasu. Od počátku 80. let 20. stol. se živil jako překladatel na volné noze, od roku 1993 tuto činnost skloubil s akademickým působením v roli odborného asistenta Ústavu translatologie na své alma mater. V roce 2006 se stal docentem pro obor translatologie.
 |
Překladatelství se věnoval jak v rámci celoživotní praxe, tak na akademické půdě. Byl autorem mnoha odborných statí a článků z oblasti translatologie, z různých jazyků do češtiny přeložil také více než 300 filmů, seriálů a televizních inscenací. Kromě několika málo překladů z angličtiny, ruštiny či italštiny se soustředil především na překlady ze španělštiny. Českému publiku tak zprostředkoval mimo jiné díla velkých španělských (Federico García Lorca, Pedro Calderón de la Barca, Juan Ramón Jiménez) i latinskoamerických klasiků (Julio Cortázar, Elena Poniatowska, Pablo Neruda). Španělským čtenářům se roku 2010 rozhodl zpřístupnit českou klasiku v podobě Máchovy slavné básnické skladby Máj. Za svůj celoživotní přínos překladu hispanoamerických literatur byl několikrát oceněn v Česku (2004 Krameriův vinš, 2013 čestné členství JTP, 2020 Síň slávy Obce překladatelů) i ve Španělsku. Kromě překladu se Miloslav Uličný po několik dekád věnoval i vlastní poetické tvorbě, kterou shrnul v necelé desítce básnických sbírek.
Uličný byl nepochybně jedním z představitelů silné poválečné generace překladatelů. Jeho specializací byla zejména poezie, což je vidět i na jeho odkazu v rámci české katalanistiky, k jejímuž rozvoji přispíval výraznou měrou od 90. let 20. stol. Ke katalánštině se Uličný poprvé dostal během svých studií na počátku 60. let 20. stol., kdy podobně jako velký český katalanista Jan Schejbal navštěvoval hodiny katalánštiny Diany Moix-Tvrdé, a později už jako zavedený překladatel na počátku 90. let, kdy se díky iniciativě andorrské vlády na Karlově univerzitě znovu otevřel lektorát katalánštiny.
Na základě těchto hodin katalánštiny české publikum již v roce 1993 seznámil s několika málo verši Joana Maragalle, J. V. Foixe, Vicenta Andrése Estellése či Miquela Martího Pola. V roce 2001 přebásnil sbírku významného katalánského avantgardního poety Joana Salvata-Papasseita. Roku 2009 Uličný v literárním měsíčníku Host publikoval několik básní významných katalánských tvůrců 20. století (např. Josep Carner, Marià Villangómez, Gabriel Ferrater, Narcís Comadira, Àlex Susanna) a o šest let později spatřila světlo světa jím vybraná a přeložená antologie sta katalánských romancí ze 17.-19. století. Podle našich informací Miloslav Uličný v současnosti pracoval na dalším výboru z katalánské poezie, nicméně tuto práci již nedokončí. Zemřel 5. června 2023.
Knižní překlady:
- SALVAT-PAPASSEIT, Joan. Malý vůz [Ossa menor; výbor z poezie]. Praha: Ivo Železný, 2001.
- V Barceloně, velkém městě [antologie katalánských romancí ze 17.-19. století]. Praha: Nová vlna, 2015.
Překlady v časopisech:
- "Výpravy do katalánských básnických světů". In: Tvar, 33-34, 1993.
- "Katalánská poezie 20. století. Miniantologie". In: Host, 8, 2009.
Žádné komentáře:
Okomentovat