Ačkoliv Škoda Auto už dávno není v českých rukou, značka dodnes připomíná bohatou průmyslovou minulost naší malé země ve středu Evropy. Ani první "opravdová" škodovka však nebyla vyloženě českou záležitostí. Limuzína, v níž jezdil i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, vznikla na základě licence od katalánského výrobce aut Hispano-Suiza.
 |
| Škoda Hispano-Suiza 25/100 PS prezidenta T. G. Masaryka (Foto: Škoda Auto) |
Historii vzniku Škoda auto možná netřeba připomínat, ale jen pro osvěžení. Původ této české značky je třeba hledat v roce 1895, kdy pánové Václav Klement a Václav Laurin v Mladé Boleslavi založili výrobnu jízdních kol. Podniku se dařilo, a tak na přelomu let 1898-99 Laurin & Klement slavnostně otevřela novou továrnu, z níž zanedlouho vyjel první motocykl. První skutečný automobil (Laurin & Klement A) společnost vyrobila v roce 1905. O vozy z Mladé Boleslavi byl záhy zájem po celém Rakousko-Uhersku. Po první světové válce začal rozvoj mladé automobilky stagnovat a vše vyvrcholilo ničivým požárem výrobního areálu z června 1924, při kterém společnost přišla o významnou část plánů a technologií. Značka Laurin & Klement se rázem ocitla ve finanční tísni, kterou vyřešilo až spojení s plzeňským strojírenským podnikem Škoda.
Právě plzeňská Škoda navázala kontakt s katalánskou automobilkou Hispano-Suiza již okolo roku 1919. Nejprve vyráběla letecké motory dle licence této katalánské společnosti a v listopadu 1924 se jí podařilo získat licenci na výrobu vlastního automobilu vycházejícího z dnes již legendárního katalánského modelu Hispano-Suiza HB6. Luxusní vůz dostal označení Škoda Hispano-Suiza 25/100. Šlo o první moderní škodovku vzniknuvší po fúzi Laurin & Klement a Škoda a v letech 1926-1929 se jí vyrobilo 100 kusů. Abychom byli přesní, ve škodovácké továrně se takto vyrobila jen stovka podvozků s motorem, neboť karoserie se vyráběly na zakázku, a tak byl vlastně každý vůz nepopiratelným originálem. Vůbec první automobil s tímto označením si v květnu 1926 slavnostně převzal tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který později nedal na svůj Škoda Hispano-Suiza dopustit a používal ho až do roku 1935, kdy na prezidentský úřad abdikoval. Kromě Masaryka si vůz mohli dovolit jen ti nejbohatší podnikatelé či aristokracie. Více než třetina vyrobených kusů šla na export do dalších evropských zemí i do vzdálenějších lokalit (Turecko, Argentina).
Značka Hispano-Suiza v dané době platila skutečně za jednu z nejluxusnějších, což se projevilo i na konceptu licence prodané do Československa. Škoda Hispano-Suiza 25/100 se tak prodávala za 150-190 000 korun (což byl několikanásobek obyčejných vozů), a to hovoříme jen o motoru a podvozku. S přidáním karosérie a dalšími úpravami se cena šplhala až ke 280 000 korun - tolik za první z vozů zaplatila prezidentská kancelář. Šestiválec 6,6 l o výkonu až 135 koní dokázal dvou až třítunový pět metrů dlouhý vůz zrychlit až na 140 km/h. Podle mnohých odborníků šlo v dané době o jeden z nejlepších vozů na světě. Hispano-Suiza na podzim 1926 dokonce porovnala katalánský originál s českým licenčním vozem a v některých ohledech musela konstatovat vyšší kvalitu české produkce. Ze stovky vyrobených kusů se jich do dnešních dní dochovalo jen pět. Jeden z nich můžete obdivovat ve Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi. Ten historicky první, patřící prezidentu Masarykovi, se však v průběhu historie ztratil a nejsou o něm žádné bližší zprávy.
 |
| Kompletně zrestaurovaný exponát Škoda Hispano-Suiza z roku 1928, Škoda Muzeum (Foto: Škoda Auto) |
Žádné komentáře:
Okomentovat