Ačkoliv se zde věnujeme takřka výhradně zajímavostem z katalánsky hovořícího území, občas rádi uděláme výjimku. Již několikrát jsme se tak vydali daleko od Katalánska, a dokonce i mimo Evropu. Tak daleko jako dnes jsme však ještě nebyli. Katalánská diaspora po světě je překvapivě rozšířená a v dnešním článku zavítáme do malé katalánské komunity, jež na počátku 20. století vznikla v městečku Innisfail v australském státě Queensland, nedaleko Velkého korálového útesu.
 |
| Současná podoba Paronella Parku (Foto: lamirillacontenidos.com) |
Většina z nás si nejspíš Austrálii představí jako zemi nekonečných pouští a ráj surfařů. Na severu státu Queensland se však nalézá i kousek zelené džungle, která skrývá nejedno překvapení. Jedním z nich je i památka na zajímavý životní osud katalánského imigranta Josepa Paronelly. Městečko Innisfail totiž ve 20. letech 20. století doslova zaplavilo množství přistěhovalců ze Španělska, konkrétně z Katalánska a Baskicka. Jedním z Katalánců, kteří sem podnikli dlouhatánskou cestu lodí z Evropy, byl i Josep Paronella i Buxeda, přezdívaný "el Pep de la Vall" podle vesničky Vall de Santa Creu, kde se narodil. Idylické místo poblíž známého katalánského kláštera Sant Pere de Rodes mu však dlouho domovem nebylo. Josep se narodil 26. února 1887 jako nejmladší ze šesti sourozenců, ale kvůli brzké smrti rodičů byl ještě jako dítě nucen nastoupit do učení na pekaře a později se vydal hledat štěstí až do Pamplony. Tam ho po čase zaujal inzerát nabízející práci v Austrálii. Tehdy 26letý Josep nad tím příliš nepřemýšlel a na jaře 1913 se nalodil směr Sydney, kam připlul 24. července téhož roku.
Podobně jako řada jeho krajanů pak zamířil rovnou do státu Queensland, kde nejprve pracoval na třtinových plantážích a později se díky znalosti pekařského řemesla stal kuchařem. Když si vydělal dost peněz, koupil si vlastní plantáž. Po deseti letech v Austrálii Josep shromáždil už poměrně solidní majetek, který mu umožnil krátký návrat do Katalánska, kam se vrátil pro svou snoubenku Matilde. Ta se však mezitím provdala za jiného, nicméně Josep byl odhodlán vrátit se za oceán s manželkou, a tak požádal o ruku Matildinu mladší sestru Margaritu. Po návratu do Austrálie spolu dlouho hledali ideální místo k životu, až se jim roku 1929 podařilo zakoupit pozemky nedaleko vesničky Mena Creek. Na kouzelném místě u řeky a romantického vodopádu dvojice postupně a holýma rukama vybudovala malý zábavní park, ideální pro rodiny s dětmi. Přesně tak se začala psát historie Paronella Parku...
Nejdříve ze všeho Paronella postavil emblematické centrální schodiště, později přistavěl i několik dalších pavilonů. Nutno podotknout, že Paronella rozhodně nepatřil k nejbohatším lidem v okolí - většinu práce zastal sám s pomocí dvou místních Aboriginců. Katalánský rodák dílo od samého začátku hodlal sdílet s ostatními lidmi, park se proto roku 1935 otevřel široké veřejnosti. Paronella Park se mezi místními rychle stal oblíbeným místem pro trávení příjemných rodinných víkendů. Každou sobotu se zde promítaly filmy a pořádaly se tu taneční bály. V areálu byl plavecký rybníček pokrytý lekníny, kamenné mosty, tichý lesík (sám Paronella tu vysázel prý až 7 000 stromů) i kulturní vyžití v podobě několika vystavených kolekcí pána domu, jenž si liboval zejména ve sbírání mincí, pohlednic či panenek. Nechyběly dokonce ani tenisové kurty a několik dětských hřišť. Idylka ovšem netrvala dlouho. Již za Josepova života oblast Mena Creek pozbyla důležitosti, neboť nově postavená silnice vedoucí až do Cairnsu vesničku dalece míjela. Paronella Park tak ztratil na atraktivitě. Roku 1946 komplex poškodily povodně (místo je v záplavové zóně dodnes) a o dva roky později park přišel i o svého konstruktéra. Josep Paronella odešel na onen svět. O místo se sice dalších více než dvacet let staraly jeho děti, nicméně i nad nimi se později slehla zem, a tak celý komplex roku 1977 změnil majitele. Chátrající objekty definitivně dorazil požár v roku 1979, po němž na místě zbyly jen trosky.
Roku 1993 park odkoupil australský podnikatel Mark Evans, jenž se místo pod názvem "Spanish Castle" pokusil oživit a postupně z něj opět vybudoval oblíbenou turistickou zastávku. Dnes park navštěvují statisíce výletníků ročně. Nejblíže je sem stále z města Cairns, které se nachází ve vzdálenosti 120 kilometrů, cesta z hlavního města Queenslandu (Brisbane) by vám autem zabrala přibližně 18 hodin. I v současnosti se tento romantický park uprostřed džungle musí vyrovnávat s působením přírodních živlů. Kromě několika povodní ho tvrdě zasáhly i některé cyklony (poslední velký v roce 2011), nicméně areál katalánského původu stále odolává. Paronella by byl jistě potěšen.
Podobně jako řada jeho krajanů pak zamířil rovnou do státu Queensland, kde nejprve pracoval na třtinových plantážích a později se díky znalosti pekařského řemesla stal kuchařem. Když si vydělal dost peněz, koupil si vlastní plantáž. Po deseti letech v Austrálii Josep shromáždil už poměrně solidní majetek, který mu umožnil krátký návrat do Katalánska, kam se vrátil pro svou snoubenku Matilde. Ta se však mezitím provdala za jiného, nicméně Josep byl odhodlán vrátit se za oceán s manželkou, a tak požádal o ruku Matildinu mladší sestru Margaritu. Po návratu do Austrálie spolu dlouho hledali ideální místo k životu, až se jim roku 1929 podařilo zakoupit pozemky nedaleko vesničky Mena Creek. Na kouzelném místě u řeky a romantického vodopádu dvojice postupně a holýma rukama vybudovala malý zábavní park, ideální pro rodiny s dětmi. Přesně tak se začala psát historie Paronella Parku...
Nejdříve ze všeho Paronella postavil emblematické centrální schodiště, později přistavěl i několik dalších pavilonů. Nutno podotknout, že Paronella rozhodně nepatřil k nejbohatším lidem v okolí - většinu práce zastal sám s pomocí dvou místních Aboriginců. Katalánský rodák dílo od samého začátku hodlal sdílet s ostatními lidmi, park se proto roku 1935 otevřel široké veřejnosti. Paronella Park se mezi místními rychle stal oblíbeným místem pro trávení příjemných rodinných víkendů. Každou sobotu se zde promítaly filmy a pořádaly se tu taneční bály. V areálu byl plavecký rybníček pokrytý lekníny, kamenné mosty, tichý lesík (sám Paronella tu vysázel prý až 7 000 stromů) i kulturní vyžití v podobě několika vystavených kolekcí pána domu, jenž si liboval zejména ve sbírání mincí, pohlednic či panenek. Nechyběly dokonce ani tenisové kurty a několik dětských hřišť. Idylka ovšem netrvala dlouho. Již za Josepova života oblast Mena Creek pozbyla důležitosti, neboť nově postavená silnice vedoucí až do Cairnsu vesničku dalece míjela. Paronella Park tak ztratil na atraktivitě. Roku 1946 komplex poškodily povodně (místo je v záplavové zóně dodnes) a o dva roky později park přišel i o svého konstruktéra. Josep Paronella odešel na onen svět. O místo se sice dalších více než dvacet let staraly jeho děti, nicméně i nad nimi se později slehla zem, a tak celý komplex roku 1977 změnil majitele. Chátrající objekty definitivně dorazil požár v roku 1979, po němž na místě zbyly jen trosky.
Roku 1993 park odkoupil australský podnikatel Mark Evans, jenž se místo pod názvem "Spanish Castle" pokusil oživit a postupně z něj opět vybudoval oblíbenou turistickou zastávku. Dnes park navštěvují statisíce výletníků ročně. Nejblíže je sem stále z města Cairns, které se nachází ve vzdálenosti 120 kilometrů, cesta z hlavního města Queenslandu (Brisbane) by vám autem zabrala přibližně 18 hodin. I v současnosti se tento romantický park uprostřed džungle musí vyrovnávat s působením přírodních živlů. Kromě několika povodní ho tvrdě zasáhly i některé cyklony (poslední velký v roce 2011), nicméně areál katalánského původu stále odolává. Paronella by byl jistě potěšen.
Žádné komentáře:
Okomentovat