Let Dan-Air 1903: Tragédie v Montseny

3. července 2020 uběhlo přesně 50 let od vůbec největší letecké tragédie na území Katalánska. Shodou okolností byl padl tehdy roku 1970 3. červenec taktéž na pátek. Letadlo plné cestujících z britského Manchesteru za sebou mělo více než dvě hodiny letu a pomalu se přibližovalo svému cíli na letišti El Prat nedaleko Barcelony. Pět minut po 18. hodině však letadlo zmizelo z radaru. Osud 105 cestujících a 7 členů posádky letu 1903 britského leteckého dopravce Dan-Air byl zpečetěn...

Titulní strana deníku La Vanguardia ze dne 5. července 1970

Let Dan-Air 1903 byl vypraven 3. července v 16.08 místního času z letiště v Manchesteru. Stroj De Havilland DH 106 Comet 4, měl namířeno do Barcelony. Let byl součástí turistického balíčku, který si pořídilo celkem 105 cestujících z průmyslových předměstí Manchesteru lačných prázdninového pobytu na Costa Brava. Mezi cestujícími bylo hned několik kompletních rodin a také několik malých dětí. Letecká posádka včetně letušek čítala dalších sedm osob. Stroj měl přistát v Barceloně po necelých třech hodinách letu tak, aby se angličtí turisté ještě ten večer stihli ubytovat ve svých hotelích na pobřeží Costa Brava, nejčastěji ve městě Calella de Palafrugell. Kvůli husté dopravě kolem Paříže se letadlo drobně odchýlilo ze svého kurzu již před překročením Pyrenejí, nicméně let probíhal bez sebemenších komplikací. V 17.53 místního času se pilot spojil s kontrolní věží v Barceloně s tím, že se právě nachází poblíž města Sabadell a že je připraven na sestup. Jen o několik minut později stroj skutečně začal klesat a okolo 18.05 zmizel z radaru...

Tou dobou totiž let Dan-Air 1903 narazil do horského masivu Les Agudes (1 705 m.), jednoho z vrcholů pohoří Montseny. Letoun se totiž nenacházel nad městem Sabadell, ale velmi nebezpečně se blížil mlhou zahalenému pohoří. Tehdejší radary však byly příliš primitivní. Někteří letečtí dispečeři tehdy mimo záznam přiznávali, že tečky na radaru tehdy mohly být čímkoliv. V řízení letového provozu v Barceloně se dokonce mluvilo o tom, že radar zachycoval i mohutnější kamiony, které projížděly po dálnici kolem místního letiště. Dispečerům tak často nezbývalo nic jiného, než věřit pilotům. Let 1903 měl navíc smůlu v tom, že dispečer na barcelonské věži v osudný okamžik skutečně jedno letadlo nad městem Sabadell zahlédl. Jenže to nebylo to správné.

Nutno dodat, že pilot havarovaného letadla, 48letý Alexandre George Neal, byl velmi zkušený a měl nalétáno přes 7 000 letových hodin, ačkoliv do Barcelony letěl podle všeho teprve podruhé v životě. Souhra nešťastných náhod tedy způsobila, že let 1903 začal klesat právě v tu nejnevhodnější dobu přeletu nad pohořím Montseny. V té chvíli měl 410 km/h. O severovýchodní stěnu masivu Les Agudes ve výšce přibližně 1 100 metrů se rozbil zhruba v 18.05 místního času. Výbuch na místě vytvořil kráter o průměru 50 metrů, mnohé trosky zůstaly rozesety v okruhu jednoho kilometru. To ale nebylo zdaleka všechno. K nehodě došlo v relativně nepřístupném terénu mezi obcemi Arbúcies a Viladrau. I přesto, že incident měl několik očitých svědků, trosky letadla se našly až druhého dne dopoledne. Jak řekl katalánskému deníku La Vanguardia 90letý pamětník z Viladrau Àngel Rabat: "Viděl jsem to letadlo tehdy v pátek k večeru klesat, ale jelikož pak nebyla slyšet žádná rána, myslel jsem si, že to nakonec vyrovnal. Další den ráno ve zprávách mluvili o ztraceném letadle, a tak mě napadlo, že by to přeci jen mohl být ten stroj, který jsem viděl předešlého večera. Spolu se starostou Viladrau a několika dalšími muži jsme se nakonec vydali směrem k místu neštěstí".

Àngel podle svých slov na místo tragédie dorazil jako první. To, co zde uviděl, se mu do paměti zarylo již navždy: "Byl jsem na místě sám asi 20 minut a nebyl schopný slova. Byla to šokující podívaná. Všude byly kusy těl. Snad kromě jedné malé holčičky tam nebylo jediné tělo vcelku. Některé hlavy, končetiny a vnitřnosti visely na větvích okolních stromů. Na to se nedá zapomenout. Dodnes nechápu, že jsem na místě neomdlel". Později Àngel přivolal ostatní. Sbírání kusů těl a uklízení zbytků letadla se kromě mnoha místních dobrovolníků ujalo i několik posádek Guardia Civil z Manresy, Vicu a Girony a dokonce i několik jednotek hasičů z Barcelony. Na místo tragédie se už Àngel podle svých slov nikdy nevrátil. Nikdo ho nedostane ani na palubu jakéhokoliv letadla. Trosky letounu byly tedy nalezeny až mnoho hodin po nehodě, zpráva o 112 obětech se dostala na titulní stránku deníku La Vanguardia až 5. července. Ještě téhož dne navíc bylo oznámeno, že těla budou pohřbena v masovém hrobě na hřbitově v Arbúcies. Frankistické úřady chtěly mít celou záležitost co nejrychleji z krku. Oficiálně nedošlo k převozu těl do Anglie údajně kvůli velmi špatnému stavu pozůstatků a také nemožnosti sehnat 112 zinkových rakví, v nichž měly být podle tehdejších zákonů těla přepravena. Neoficiálně se však tehdejší španělská vláda chtěla vyhnout veškeré smolné publicitě, proto ostatně zatlačila i na tehdejší anglickou delegaci, která nakonec souhlasila s tím, že všech 112 těl zůstane v Arbúcies.

Kromě památníku na hřbitově v Arbúcies byl další vytvořen přímo na místě dopadu. Složili se na něj převážně místní obyvatelé. Ačkoliv je na něm všech 112 jmen obětí, dodnes ho obestírá jedna znepokojující legenda. Podle toho, co se traduje mezi lidmi z Arbúcies a Viladrau, se tehdy v červenci 1970 na místě našlo celkem 113 lidských hlav. Možná 113. oběť tak dodnes zůstává určitou záhadou. Podle některých šlo o černého pasažéra, jiní hovoří o pastýři, jenž se možná právě v té chvíli procházel po lese. Ve vsi se dodnes mluví také o tajemné anglické rodině, která k památníku dorazila v den 40. výročí nehody taxíkem z Lloretu de Mar. Rodina si pečlivě pročetla všech 112 jmen obětí, ale to, které hledala, mezi nimi patrně nenašla. Se smutkem ve tváři nasedli do taxíku a od té doby je už na místě nikdo neviděl.

Vrak letadla Mooney M20K byl dlouhé roky vyhledávaným turistickým objektem v lesích okolo přehrady 
Santa Fe v pohoří Montseny (Foto: www.escapadarural.com)

DALŠÍ LETECKÉ NEHODY V POHOŘÍ MONTSENY

Výše zmíněná tragédie však nebyla jedinou svého druhu, k nimž v pohoří Montseny v historii letectví došlo. Podobná nehoda se zde totiž stala již 19. srpna 1959. Tehdy se letadlo Douglas Dakota společnosti Transair Limited s 29 pasažéry a 3 členy posádky odlepilo z ranveje na barcelonském letišti, aby se vydal do Londýna. Většinu cestujících tvořila dvacítka anglických studentů, kteří se vraceli domů z prázdninového pobytu na Mallorce. I tentokrát se letoun lehce vychýlil z plánované dráhy a pouhých 19 minut po vzletu narazil do skalní stěny Turó de l'Home (1 706 m.), nejvyššího vrcholku pohoří Montseny. Letadlo v té době ještě stále stoupalo do své letové hladiny, kvůli husté mlze však pilot přehlédl před ním se tyčící vrcholek hory. Ačkoliv se jednotky španělské Guardia Civil na místo neštěstí dostaly vcelku rychle, letadlo ihned po dopadu vybuchlo a všech 32 osob na palubě na místě zemřelo. Příčinou nehody byla podle vyšetřování chyba pilota, který se neměl bez předchozí konzultace s kontrolní věží do hustých mraků pouštět. Pilot prý navíc neznal přesnou výšku nejvyšších vrcholků pohoří Montseny.

Necelých 10 km vzdušnou čarou od místa dopadu letu Dan-Air 1903 se po několik let nacházel jiný letecký vrak. A do třetice tu máme nepěknou britskou zkušenost s pohořím Montseny. 27. května 2000 v 8.32 místního času odstartoval z letiště v Murcii 71letý britský pilot John William R. I. sedící v menším letadle Mooney M20K s registrační značkou G-GTPL. Během necelých tří hodin chtěl doletět až do jihofrancouzského Perpignanu. Podobně jako u nehody z roku 1970 se dvě hodiny nic nedělo. V 10.25 se ohlásil kontrolní věži na letišti v Sabadell s tím, že trochu klesne, aby měl lepší viditelnost. Před ním se tyčící horský masiv Montseny byl opět zahalen neprostupnou mlhou. Pilot klesl přibližně do výšky 950 metrů, když okolo 10.39 místního času narazil do korun stromů pod vrcholkem Les Agudes. Podle vyšetřování neměl pilot dostatečný přístup k informacím o počasí v dané oblasti. Tato neznalost ho nakonec stála život. Trosky letadla byly objeveny druhého dne ráno nedaleko Font de Corts v katastrálním území obce Gualba, nedaleko přehradní nádrže Santa Fe. Kvůli nepřístupnosti terénu letadlo zůstalo na místě a stalo se brzy vyhledávaným turistickým lákadlem celé zóny. Každoročně k němu proudily stovky a tisíce výletníků pohybujících se v okolí přehrady Santa Fe. Na internetu ostatně dodnes existují turistické itineráře zahrnující právě návštěvu havarovaného letadla. A tak tomu bylo dlouhých 17 let. Trosky letadla byly odklizeny až v průběhu roku 2017. Dnes toto místo připomíná jen neumělý nápis na kameni.