Astroláb je historický astronomický přístroj, který dříve astronomové a mořeplavci používali k určování polohy nebeských či pozemských těles a k měření místního času. Jeho původ dodnes není úplně jasný, vynalezen byl pravděpodobně ve 2. století př. n. l. a nejvíce je spojován s řeckými učenci, jimž ostatně vděčí i za svůj název - astrolábon (přístroj, který měří hvězdy). Následně ho vylepšili Arabové a do Evropy se ve středověku vrátil skrze Pyrenejský poloostrov. Takřka dva tisíce let byl jednou z nejrozšířenějších astronomických pomůcek, pak ho vytlačily modernější přístroje. Svou roli v rozšíření přístroje do západní Evropy sehrál významný katalánský učenec.
 |
| Barcelonský astroláb, jehož originál se dnes nachází v pařížském Institutu arabského světa (Foto: www.historiavibrant.cat) |
Tím učencem byl jistý Sunifred Llobet, známý též jako Lupitus Barchinonensis. O jeho životě víme jen velmi málo. Má se za to, že se narodil kolem roku 950 v katalánském regionu Penedès. Byl spřízněn s významnými církevními hodnostáři, sám vykonával v letech 975 až 995 úřad arcidiakona barcelonské katedrály. Zároveň byl důvěrníkem tehdejšího barcelonského hraběte Borrella II. Kolem roku 997 se vydal do Říma, kde se však jeho historická stopa ztrácí. Ve své době platil Sunifred Llobet za jednoho z největších evropských učenců. Působil ve skriptoriích klášterů ve městech Vic a Ripoll, kde do latiny přeložil mnoho arabských pojednání o astronomii. Katalánské kláštery byly v 10. století významným centrem evropské učenosti, neboť právě zde docházelo k bezprostřednímu kontaktu mezi arabskou a evropskou civilizací. Také se zde dostalo vzdělání významným osobnostem - předpokládáme, že Sunifred Llobet byl ve Vicu učitelem jistého Gerberta z Aurillacu, jenž se později jako Silvestr II. stal prvním papežem francouzského původu (999-1003) a dodnes se mu přisuzuje hlavní zásluha na rozšíření arabských znalostí matematiky a astronomie do Evropy (např. arabské číslice).
Ale zpět k astrolábu. Právě díky přístupu k množství arabských vědeckých spisů byl Sunifred Llobet ve středověku nejspíše prvním Evropanem, který přístroj sestavil a následně adaptoval pro potřeby tehdejšího křesťanského světa. Jeho výtvor, tzv. Barcelonský astroláb, pochází z roku 980 a jeho originál je dnes vystavený v pařížském Institutu arabského světa, zatímco dvě přesné kopie mají v držení katalánská muzea v Barceloně a Terrasse. Astroláb disponuje nápisy v latině a čísla 41-30 odkazují k přibližné zeměpisné šířce, na níž se nachází Barcelona. Konstrukce astrolábu katalánským učencem jen napovídá významu, jakému se tamní kláštery těšily v průběhu 10. a 11. stol. Díky neustálému kontaktu s arabskou učeností se důležité poznatky ze světa matematiky, fyziky či astronomie dostaly nejprve do Katalánska, odkud pak putovaly dále do západní Evropy. Tato privilegovaná pozice později umožnila Aragonské koruně v čele s Katalánskem obchodně ovládnout prostor Středozemního moře. Nemalou zásluhu na tom měli i tamní učenci jako právě Sunifred Llobet.
Žádné komentáře:
Okomentovat