Mossos d'Esquadra

Na území Španělska působí velké množství různých policejních složek. Když pomineme celníky, přístavní policii a všemožné městské a obecní policie, mezi základní španělské pořádkové síly patří Guardia Civil a Cuerpo Nacional de Policía (CNP). Zatímco první z nich je složkou polovojenskou (jako například carabinieri v italském či gendarmerie ve francouzském případě), ta druhá funguje naprosto stejně jako třeba Policie ČR. Na španělském území však existují dvě autonomní společenství, jež disponují svými vlastními, na centrální vládě nezávislými policejními složkami, které na daném území ve většině kompetencí nahrazují výše zmiňované státní útvary. Jsou jimi Ertzaintza v Baskicku a Mossos d'Esquadra v Katalánsku.

Historie Mossos d'Esquadra sahá až do počátku 18. století, kdy hlavním úkolem těchto ozbrojených složek bylo zejména pronásledování banditů. Později šlo o uniformovaný sbor, který zejména v druhé polovině 19. a první třetině 20. století svým fungováním připomínal skutečnou policii. V období před španělskou občanskou válkou i během ní byli Mossos d'Esquadra ve své podstatě neoficiální autonomní policií a vždy zachovávali věrnost katalánské Generalitat, za což byli následně zrušeni frankistickým režimem. V letech 1950-1983 soubor fungoval v rámci frankistického režimu jako určitá soukromá ochranka Diputació de Barcelona - příslušníci Mossos d'Esquadra měli v té době spíše reprezentativní funkci coby ostraha budov apod.

Skutečná historie současné katalánské policie se začala psát až roku 1983. Frankistický režim sice padl již roku 1975, nicméně na katalánské straně existovala určitá nerozhodnost v otázce autonomní policie, a proto se v této otázce dlouho nic nedělo. Po Tejerově nezdařeném pokusu o převrat (1981) však i katalánská vláda nabyla dojmu, že region musí mít svou policii. Zákonem z roku 1983 byl sbor Mossos d'Esquadra reformován a od následujícího roku došlo k otevírání prvních policejních stanic. Nicméně až události z dubna 1985, kdy španělské policejní složky v Katalánsku drsným způsobem rozehnaly několik demonstrací, přiměly katalánský parlament, aby požádal o co nejkompletnější přesun pravomocí policie na autonomní bezpečnostní složky, k čemuž došlo postupně v průběhu následující dekády. V letech 1994-2008 pak postupně na celém katalánském teritoriu došlo k nahrazení španělských policejních složek těmi katalánskými (v listopadu 2005 převzaly kontrolu nad oblastí Barcelony), jež disponují drtivou většinou obvyklých policejních pravomocí a fungují ve všech obvyklých odvětvích (doprava, kriminalisté, útvar rychlého nasazení, pyrotechnici, policejní vyjednavači, vězeňská služba apod.). 

V praxi se tak na katalánských silnicích a ve městech setkáte výhradně s Mossos d'Esquadra, byť to neznamená, že by Guardia Civil či CNP z Katalánska úplně vymizely - i nadále si zachovávají určité pravomoci v oblasti boje s organizovaným zločinem či terorismem a zabývají se i problematikou migrace. Ve všech těchto záležitostech pak často spolupracují nebo by měly spolupracovat právě s Mossos d'Esquadra, což se ne vždy úplně daří. Mossos d'Esquadra jsou zároveň v poměrně nezáviděníhodné pozici z hlediska politické situace v Katalánsku. Jelikož spadají pod katalánskou vládu, které byli historicky vždy věrní, v případě vyostření konfliktu mezi Španělskem a Katalánskem by měli dosti obtížnou pozici a není zcela jasné, jestli by i tentokrát stáli za každých okolností na straně Generalitat či na straně španělské ústavy.

Aktuálně Mossos d'Esquadra disponují přibližně 17 000 příslušníky. Jejich vrchním velitelem je momentálně charismatický major Josep Lluís Trapero, i když formálně vykonává funkci ředitele odborník dosazený politiky. Katalánská policie je závislá na katalánském Ministerstvu vnitra. Hlavním sídlem Mossos d'Esquadra je od roku 2009 Complex Central Egara situovaný mezi městy Sabadell a Terrassa. V případě nutnosti Mossos fungují na klasickém celoevropském čísle 112, přičemž disponují operátory mluvícími katalánsky, španělsky, anglicky, francouzsky i německy. Zatímco zejména v letech krize byla tato policejní složka katalánskou veřejností často kritizována za příliš drsné metody potlačování demonstrací, v souvislosti s teroristickými útoky ze 17. a 18. srpna 2017 v Barceloně a Cambrils jejich prestiž neskutečným způsobem narostla zejména díky rychlému zásahu a likvidaci teroristů i díky skvělé komunikaci směrem k veřejnosti. Ve dnech po útoku se policejní jednotky často v ulicích Barcelony setkávaly s potleskem a dalšími projevy uznání.