5. 12. 2019

Katalánské univerzity

Katalánské univerzity až na malé výjimky sdružuje asociace Xarxa Vives d'Universitats. Tato nezisková organizace byla založena roku 1994 aby sdružovala a podporovala spolupráci univerzit, které se nacházejí na území Països Catalans. Nejde tedy zdaleka jen o ideu univerzit současné autonomní oblasti Katalánsko, ale opravdu o seskupení univerzit ze všech koutů katalánsky mluvícího světa, což znamená, že mezi členy tohoto uskupení patří vysoké školy hned ze čtyř evropských států: Španělsko, Andorra, Francie a Itálie. V současnosti má Xarxa Vives d'Universitats 22 členů, což představuje asi 500 000 studentů a 40 000 vyučujících. Patří sem veřejné i soukromé vysoké školy. V následujícím přehledu si tak stručně představíme všech 22 katalánských univerzit sdružených v této organizaci.

Přehled univerzit v Katalánsku (Foto: Diari ARA)

Universitat Abat Oliba (UAO)
Tato soukromá vysoká škola patří mezi ty nejmladší katalánské univerzity. Je pojmenována po opatu Olibovi, katalánském duchovním a velkém učenci přelomu 10. a 11. století. Vznikla roku 2003 a její směřování je poněkud v katolické rovině. Mezi hlavní studijní odvětví zde patří psychologie, ekonomie,  právo, žurnalistika a PR. Universitat Abat Oliba sídlí v malém kampusu na carrer Bellesguard, 30, v Barceloně. Hned vedle Gaudího slavného domu Bellesguard.

Universitat d'Alacant (UA)
Univerzita, jejíž kampus se nachází ve valencijském městě Sant Vicent del Raspeig, datuje svou historii od roku 1979. V provincii Alacant však nejde o historicky první takovou instituci. Dříve zde několik staletí působila Universitat d'Oriola, takže jakási aura vzdělanosti tu existuje již dlouho. Kromě Sant Vicent del Raspeig má univerzita pracoviště roztroušená po celé provincii. Je to škola veřejná (Generalitat Valenciana) a může se pochlubit takřka 30 000 studenty. Poměrně slušnou pověst má tamní katedra katalánštiny; z jejich dílny pochází například populární automatický překladač Apertium. Univerzita poskytuje takřka kompletní škálu vědních oborů - humanitní i technické.

Universitat d'Andorra (UdA)
Jediná veřejná vysoká škola v Andoře. Vznikla roku 1997 a má docela omezený okruh studijních odvětví. Nicméně naproti tomu má jednu nespornou výhodu - širokou nabídku virtuálních studií, tedy bez nutnosti do školy chodit. Dobré klidně i pro studenty z ČR. Ale pozor, ačkoliv je to veřejná univerzita a Andorra na tom ekonomicky rozhodně není nikterak špatně, zadarmo toto studium není. Universitat d'Andorra sídlí v Sant Julià de Lòria a je domovem zhruba 1 500 studentů a 200 vyučujících.

Hlavní budova Universitat d'Andorra (Foto: www.bondia.ad)


První ze dvou nejslavnějších barcelonských univerzit. Ačkoliv vznikla až roku 1968, své mnohem starší sestřičce šlape již dlouho pořádně na paty. V mnoha ohledech se UAB a UB spolu perou o přední příčky všech žebříčků porovnávajících španělské univerzity. Veřejná vysoká škola není rozhodně tou největší - studuje tu jen okolo 35-40 000 lidí, což je méně než polovina studentů konkurenční UB. Na druhou stranu je zde jakási rodinnější atmosféra, pokud to u takového malého městečka vůbec jde. Campus Bellaterra asi 30 minut jízdy vlakem od Barcelony je na první pohled určitou nevýhodou, nicméně toto studentské městečko ve svých útrobách skrývá vše potřebné. Mnoho zdejších oborů patří ke skutečným špičkám, občas i na mezinárodní úrovni. Takovým příkladem budiž například místní španělská filologie. I když je UAB pověstná tím, že jde o dosti katalánskou školu ve smyslu myšlenkové orientace, právě španělská filologie je na této škole rozhodně jednou z nejlepších na světě. Vyučuje zde řada špičkových pedagogů - například Francisco Rico nebo Alberto Blecua. Lingvista José Manuel Blecua Perdices je pro změnu zase ředitelem RAE, nejvyšší instituce mající na starost španělštinu a její oficiální podobu. Učí tu i studují/studovaly samozřejmě i mnohé další eminence ve svém oboru.

Logo Universitat Autònoma de Barcelona v univerzitním kampusu Bellaterra (2011)
Universitat de Barcelona (UB)
Historie nejstarší a nejslavnější barcelonské univerzity sahá až do roku 1450. Ani UB však nezůstala zcela ušetřena těžkých historických údělů Katalánska. Na nějakých 150 let po roce 1717 se musela stěhovat do Cervery. Kromě toho ale jinak po celou svoji bohatou historii patřila ke klíčovým kulturním a vědeckým institucím katalánského hlavního města. O takřka 90 000 studentů se stará skoro 5 000 pedagogů, škola má budovy v mnoha kampusech rozesetých po celém městě. V knihovnách UB se nachází skoro 2 miliony svazků, celkem 19 fakult a center se stará o to, aby neexistoval ani jediný obor, který by se na Universitat de Barcelona nedal studovat. Za celou onu dlouhou historii prošly univerzitou celé generace elit. Prakticky každý, kdo v Katalánsku někdy něco znamenal a měl za sebou univerzitní studia, vystudoval právě tady. Jen letmý výčet studentů a pedagogů budiž dostatečně ilustrativní... Dámaso Alonso,  Américo Castro, Joan Coromines, architekti Domènech  i Montaner, Josep Maria Jujol či Puig i Cadafalch, Santiago Ramón y Cajal, Lluís Companys, Jaime Gil de Biedma, Joan Laporta, Joan Maragall, Jordi Pujol...

Jedna z nejméně známých univerzit v katalánsky hovořícím prostředí. Jde také o nejnovější "přírůstek" do Xarxa Vives, neboť do této univerzitní sítě tato instituce vstoupila až roku 2017. Jde o soukromou vysokou školu, která vznikla roku 1999 a nachází se ve Valencii. Pyšní se dvěma kampusy. Jeden se nachází v lokalitě Montcada, asi 12 km od Valencie, druhý je situován ve městě Elx na jihu regionu. Studuje tu okolo 10 000 posluchačů, kteří pocházejí zejména z nejbližších regionů (Valencie, Murcie, Baleárské ostrovy). Univerzita je rozdělena do několika fakult a lze zde studovat například farmacii, veterinářství, fyzioterapii, politologii či audiovizuální komunikaci.

Universitat de Girona (UdG)
Další z historicky důležitých katalánských měst, další univerzita s pradávným základem. Instituce univerzitního typu se v Gironě rozvíjely již od konce 15. století, současná Universitat de Girona však existuje teprve od roku 1991. Ve stejné době došlo i k vytvoření Universitat de Lleida a Universitat Rovira i Virgili tak, aby každá katalánská provincie měla svoji univerzitu. Do počátku 90. let totiž katalánské univerzity sídlily pouze v Barceloně (samozřejmě s odloučenými pracovišti i jinde). Gironská univerzita zatím působí celkem ve třech kampusech (Campus de Montilivi, Campus Barri Vell a Campus Centre), v budoucnosti by však měl přibýt další. Důležitou součástí výzkumu je i Vědecký a technologický park UdG. Deset fakult všeho typu zajišťuje co nejširší pokrytí všemožných vědeckých disciplín. Tak jako řada jiných katalánských vysokých škol i Universitat de Girona má vlastní skupinu castellers.

Instituce vyššího vzdělávání existovala na Baleárských ostrovech již v 15. století. Dnešní škola se však k tomuto dědictví nehlásí. Byla vytvořena roku 1978 společně se skutečným návratem demokracie do Španělska. Hraje důležitou roli v oblasti kodifikace místních dialektů katalánštiny. UIB je školou veřejnou, závislou na vládě Baleárských ostrovů. Zvláštností Universitat de les Illes Balears je její kampus, který se nachází uprostřed mallorského venkova. Do centra Palmy je to sice jen 9 km, ale i tak šlo o stavbu značně kontroverzní a řada lidí protestovala proti tomu, aby se univerzitní kampus budovat uprostřed ničeho. Nicméně tam je a dnes k němu vede i nepříliš vytížené metro. Studuje tu okolo 12 000 lidí.

Soukromá vysoká škola, která sídlí v Barceloně na carrer Immaculada, 22. Založena roku 1997. Má kampus v Barceloně a v Sant Cugat del Vallès. Pochyby u ní budí především spojitost s organizací Opus Dei. Jinak jde o malinkou a spíše méně známou školu, která mezi ostatními nikterak nevyniká.

Celkově můžeme říct, že řada katalánských univerzit nemá zrovna dlouhou tradici. Je tomu tak i u další veřejné vysoké školy, která má tentokrát sídlo ve valencijském Castelló de la Plana. Je pojmenováná po velkém aragonském králi Jaume I. Má jeden kampus, do něhož se vleze prý 15 000 studentů. Univerzita byla ve Španělsku průkopníkem v nových technologiích, byla například první španělskou/katalánskou univerzitou s vlastní internetovou stránkou.

Současná univerzita v Lleidě si velice ráda do data založení píše číslo 1300. Má to však trochu háček. Je pravda, že Universitat de Lleida patří mezi vůbec nejstarší univerzity světa. Právě roku 1300 tu vznikla první katalánská univerzita, která fungovala do roku 1717. Pak ale byla její historie brutálně přerušena dobou, která byla pro vše katalánské jen dobou temna a zkázy. Proto je otázka, jak moc lze následujících 270 let považovat jen za přerušení této tradice či jestli současná Universitat de Lleida, vytvořená na počátku 90. let 20. století, je něčím úplně jiným. Pokud bychom tu současnou tedy za pokračovatelku té původní brali, Universitat de Lleida by byla 14. nejstarší dosud fungující univerzitou na světě. Tato vysoká škola má celkem pět kampusů a lze v nich studovat například historii, medicínu, právo, jazyky, ekonomii či technické disciplíny.

Škola, jež patří pod Generalitat Valenciana - je tedy veřejná, má své sídlo ve městě Elx. Specializuje se spíše na přírodní vědy, medicínu a technické disciplíny. Ačkoliv byla zřízena teprve v roce 1997, patří k těm větším univerzitám v Països Catalans, může se pochlubit takřka 20 000 studenty. Nese jméno poety a rodáka z Orioly Miguela Henándeze.

Velice speciální veřejná vysoká škola. Je totiž absolutně dálková - výuka probíhá přes internet, takže populární UOC můžete studovat odkudkoliv na světě. Své sídlo má v Barceloně, avšak v Katalánsku i ve Španělsku má řadu "podpůrných center". Studijní programy jsou tu dle výběru španělsky či katalánsky a je zde pěkně vidět podpora katalánštině - kdo studuje v tomto jazyce, platí za své studium zhruba o třetinu až polovinu méně, než když studuje ve španělštině. Inu, je to logické - katalánská univerzita = upřednostňování a dotace studia v katalánštině. Po internetu též koluje řada velice pěkných a přehledných studijních materiálů v digitální (jak jinak) podobě. Celkově velice zajímavá možnost, jak nebýt v Katalánsku a přesto tam studovat.

Katalánská univerzita vznikla v dnes francouzském Perpignanu již roku 1349. Zásluhu na tom měl král Pere el Cerimoniós. Šlo tak o druhou katalánskou univerzitu po té v Lleidě, avšak nikdy nedosáhla velké prestiže, jelikož v blízkém okolí vždy našla silnější konkurenci. Ta současná veřejná univerzita tu existuje od roku 1979 a dochází na ni okolo 10 000 studentů. Jde o jedinou univerzitu v síti Xarxa Vives d'Universitats, která se nachází ve Francii, v oblasti, která je v Katalánsku známá spíše jako Catalunya Nord.

Největší katalánská polytechnika je zároveň podle mnoha žebříčků i tou nejlepší v celém Španělsku. Technické a přírodovědné obory se tu vyučují hned v několika kampusech a dalších centrech, patřících pod UPC. Kromě prestižních technických škol zde naleznete i zajímavé fakulty jako třeba Fakulta optiky a optometrie nebo Námořní fakulta. Ačkoliv řada z těchto center má mnohem delší tradici, samotná UPC vznikla roku 1971. Dnes tu působí více než 23 000 studentů a takřka 2 700 vyučujících. Samozřejmostí jsou pak spolupráce se stovkami firem a řada patentů. Zkrátka ta největší a nejlepší technicky zaměřená univerzita v celém Španělsku.

Určitou konkurenci předchozí UPC můžeme vidět v obdobné škole. UPV je taktéž veřejnou vysokou školou a co do statistik si nikterak nezadá s barcelonskou polytechnikou. I tato škola vznikla roku 1971, studuje tu přes 31 000 mladých lidí, na které dohlíží přes 2 000 pedagogů. UPV má tři kampusy - ve Valencii, v Gandii a v Alcoi. Zajímavá jména můžeme najít mezi držiteli čestných akademických titulů dr. h. c. na této škole - Valentina Těreškovová (1. žena ve vesmíru), P. A. Samuelson a F. Modigliani (držitelé Nobelovy ceny za ekonomii), britský architekt Norman Foster nebo třeba spisovatel José Saramago (Nobelova cena za literaturu). 

Ačkoliv tato veřejná (Generalitat de Catalunya) vysoká škola existuje teprve od roku 1990, již platí za jednu z nejlepších katalánských univerzit. Kromě mnoha výzkumných center disponuje též třemi barcelonskými kampusy (Campus de la Ciutadella, Campus Universitari del Mar, Campus de la Comunicació - Poblenou). Okolo 13 000 studentů navštěvuje 7 fakult a spoustu dalších center. Studovat se dá všechno možné od práv a ekonomie přes překladatelství a tlumočení až po různé technické obory. Již zmiňovanou skutečnost, že jde o jednu z nejlepších katalánských škol, podtrhuje fakt, že zde učí mnoho známých a úspěšných osobností, například ekonomové Xavier Sala i Martín nebo Andreu Mas-Colell (oba s řadou pracovních zkušeností na prestižních amerických univerzitách) nebo nedávno zesnulý filosof Eugenio Trías Sagnier.


O něco větší co do počtu studentů než předchozí univerzita je i soukromá barcelonská Universitat Ramon Llull. Byla založena roku 1990 a jde vlastně o sdružení několika různých vzdělávacích center. Asi největší pozornost z nich si pak zasluhuje Escola Superior d'Administració i Derecció d'Empreses neboli ESADE. ESADE (založená 1958) platí za jednu z nejlepších business school na světě. Pokud tedy chcete udělat zářivou manažerskou či podnikatelskou kariéru, ESADE je jednoznačně slibným začátkem. Taky to však bude hodně stát. Studovat na ESADE můžete v Barceloně, další pobočky (kampusy) má škola i v Madridu, Sant Cugat del Vallès nebo v Buenos Aires. Aktuálně má tato univerzita přes 20 000 studentů napříč všemi obory. Touto školou prošli například bývalý barcelonský starosta Jordi Hereu či bývalý prezident FC Barcelona Sandro Rosell. Ze světově významných osobností pak můžeme ve spojitosti s ESADE zmínit například Javiera Solanu, bývalého generálního tajemníka NATO.

Univerzita vznikla v roce 1991 na základě několika fakult a odloučených pracovišť, která v provincii Tarragona měla Universitat de Barcelona, nicméně historie vysokého školství v Tarragoně sahá až do poloviny 16. století. Je veřejná (zřizovatelem a plátcem je katalánská vláda) a studuje na ní okolo 12 000 posluchačů. Svá pracoviště má rozeseta po celé provincii - kromě domovské Tarragony tak její budovy najdeme i v Reusu, Tortose či Vila-Sece. Studovat tu lze klasicky takřka jakýkoliv obor, ať už humanitní nebo technický. Z českého pohledu je tarragonská univerzita zajímavá tím, že ve spolupráci s brněnskou Masarykovou univerzitou nabízí pro své studenty katalánské filologie tzv. dvojí diplom. Tato spolupráce funguje od roku 2017.

Universitat de Sàsser (UniSS)
Univerzita v sardinském městě Sassari má velice dlouhou historii - založena byla roku 1562. Nicméně co se týká členství v Xarxa Vives d'Universitats, jde o člena nejmladšího - do organizace univerzita přistoupila až v roce 2010. Universitat de Sàsser má okolo 14 000 studentů a 11 fakult. jedna z nich, fakulta architektury, se nachází ve městě L'Alguer, jediném katalánsky mluvícím teritoriu v Itálii. V tomto ohledu je tedy začlenění této vysoké školy do organizace univerzit v Països Catalans pochopitelné. Ve své velikostní kategorii patří mezi nejlepší italské univerzity.

Universitat de València (UV)
Největší a nejstarší valencijská univerzita je domovem takřka 57 000 studentů. Učit se zde začalo již v roce 1502. Pyšní se třemi velkými kampusy a řadou dalších pracovišť, která musí pojmout celkem 18 fakult. Vzhledem k velikosti a prestiži univerzity je samozřejmá i bohatá vědecká a výzkumná činnost, zkrátka univerzitní lídr v autonomní oblasti València. Mezi nejvýznamnější studenty či absolventy této školy patřili kupříkladu: spisovatelé Pío Baroja a Joan Fuster, filolog Manuel Sanchis i Guarner nebo třeba sám velký valencijský humanista Joan Lluís Vives (1493-1540), podle něhož je pojmenována organizace sdružující zmiňované univerzity. Universitat de València se pravidelně umisťuje v první pětce žebříčků nejlepších vysokých škol ve Španělsku. 

Universitat de Vic (UVic)
Seznam katalánských univerzit zakončujeme opět jednou z těch mladších. Spíše soukromá univerzita tu funguje teprve od roku 1997, avšak je potřeba říct, že vzhledem k důležitosti a postavení města Vic v katalánské historii zde existuje značná univerzitní tradice. V 17. a 18. století tu tak již instituce univerzitního typu působila, nicméně toto intelektuální dědictví bylo po roce 1714 značně zahlazeno. Universitat de Vic patřila mezi ty menší vysoké školy v Països Catalans, nicméně to už dnes není tak úplně pravda, protože se může pyšnit 16 000 studenty a více než tisícovkou pedagogů. Pryč jsou doby, kdy se na univerzitě znal doslova každý s každým. Kromě široké nabídky především humanitně zaměřených oborů zde lze dělat například i doktorát z biologie, digitálních technologií či překladatelství. Univerzitní kampus se nachází mezi ulicemi carrer Miramarges a carrer Sagrada Família prakticky v sousedství hlavního nádraží ve Vicu. Část výuky probíhá též ve městě Manresa. V posledních letech škola svůj název rozšířila ještě o označení Universitat Central de Catalunya. O tom, že na škole vždy panovala v podstatě rodinná atmosféra, se můžete přesvědčit i v následujícím videu...


Žádné komentáře:

Okomentovat