12. 4. 2015

Joan Antoni Samaranch

Joan Antoni Samaranch (1920 - 2010) známější v celém světě spíše jako Juan Antonio Samaranch patřil zcela jednoznačně mezi největší osobnosti katalánského a španělského sportu, ačkoliv sám nikdy žádnou významnou medaili nebo pohár nezískal. Na druhou stranu však pro Katalánsko vybojoval něco mnohem důležitějšího - Olympijské hry 1992.

  
Joan Antoni Samaranch
(Foto: El País)
Z hlediska katalánských dějin je však Samaranch i nadále poněkud kontroverzní osobností. Jako mnoho úspěšných lidí i Samaranch se narodil do dobře situované rodiny, která jako většina katalánské buržoazie podnikala v textilním průmyslu. Mládí prožil v lepších barcelonských čtvrtích (Sant Gervasi, Bonanova), kde navštěvoval prestižní zahraniční školy, spjatý byl také s městečkem Molins de Rei, kde měl jeho otec textilní fabriku. Jako 18letý se v průběhu občanské války vydal do bojů jako zdravotník na straně republikánů, nicméně záhy využil příležitosti a přes Francii se dostal do nacionalistické zóny - ve válce tedy nakonec stál na straně vítězné. A to byl počátek oné kontroverze. Samaranch totiž posléze během frankismu udělal poměrně solidní politickou kariéru - frankisticky laděnou politickou stranu koneckonců založil i po smrti caudilla. I přes své pozdější nesporné zásluhy v oblasti sportu tak pro řadu lidí zůstává jeho jméno až příliš spjato s nenáviděným režimem.

Nás ale zajímá Joan Antoni Samaranch především z hlediska sportu. I když byl Samaranch dosti studijní typ, vždy si našel čas na aktivní sportování. Nejraději měl fotbal, box či jezdectví, velkou část svého života ale zasvětil méně známému sportu - hokeji na kolečkových bruslích. Samaranch tento sport, jenž je populární především v jihoamerických a jihoevropských zemích, provozoval nejprve v barvách barcelonského klubu RCD Espanyol, později ale zamířil spíše do organizační a funkcionářské sféry. Pomáhal kupříkladu organizovat mistrovství světa v tomto sportu (v letech 1951 a 1954 se konalo v Barceloně a španělská reprezentace obě mistrovství vyhrála), později byl i trenérem reprezentace, předsedou Španělské federace kolečkových sportů a místopředsedou Mezinárodní federace kolečkových sportů. Jako novinář se též účastnil Olympijských her v Helsinkách 1952.

Možná právě tehdy mu svět olympijských her učaroval. Roku 1966 byl Samaranch zvolen do Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V letech 1974-1978 zastával funkci místopředsedy MOV. Během tohoto období Samaranch prošel i výbornou školou diplomacie - roku 1977 se stal španělským velvyslancem v Sovětském svazu. Tento post se později ukáže jako velice důležitý, protože Samaranch díky němu navázal vynikající vztahy nejen se SSSR ale i s dalšími státy tehdejšího východního bloku. Jejich podpora mu pak velice pomohla v roce 1980, kdy se ucházel o post předsedy MOV.

Předsedou Mezinárodního olympijského výboru byl nakonec od roku 1980 až do července 2001. Za jeho dlouhého působení se olympiáda otevřela profesionálním sportovcům, stala se skutečně globální záležitostí a především - z prodělečného podniku se stal zlatý důl. Právě vyvedení MOV z velké finanční krize na konci 70. let se často bere jako jeho největší zásluha. Na Pyrenejském poloostrově se na Samaranchův přínos logicky dívají trochu jinak. Díky svému vlivu totiž dosáhl na skvělý úspěch pro celé Katalánsko/Španělsko, když byla roku 1986 za pořadatelské město LOH 1992 zvolena Barcelona.

Na funkci v čele MOV rezignoval v roce 2001. Za svou oddanost a přínos olympijské myšlence byl mnohokrát oceněn. Kromě všech možných španělských, katalánských i mezinárodních cen získal kupříkladu i několik čestných doktorátů (nepřekvapí, že řada z nich byla udělená univerzitami bývalého východního bloku - Praha, Bratislava, Budapešť, Bukurešť). Zemřel roku 2010. Možná se ale jednou dočkáme rodinného pokračování v čele olympijského výboru. Jeho syn, Juan Antonio Samaranch Salisachs, je totiž od roku 2001 zástupcem Španělska v MOV.

Žádné komentáře:

Okomentovat