Barcelonské majáky

Díky své přímořské poloze byla Barcelona od nepaměti důležitým obchodním uzlem Středozemí, ačkoliv město až do 15. století v podstatě nedisponovalo žádným skutečným, uměle vytvořeným přístavem. Ten se v průběhu následujících staletí proměňoval a rozšiřoval. Jako provizorní majáky tehdy sloužily kupříkladu strážní věže středověkých městských hradeb, faktem ovšem je, že na první moderní maják si Barcelona musela počkat až do 18. století. Dnes je po barcelonském pobřeží rozmístěná čtveřice majáků a některé z nich stále slouží svému účelu.

Ikonické stavby oblasti barcelonského přístavu. Nalevo Torre del Rellotge
(Foto: www.urbansketchers.org)

TORRE DE LA LLANTERNA / TORRE DEL RELLOTGE
Nejstarším zdokumentovaným barcelonským majákem je dnes lehce zakřiknutá věž známá jako Torre del Rellotge. Nachází se na Moll de Pescadors v srdci starého barcelonského přístavu (Port Vell), kde byl zbudován roku 1772 v rámci velké přestavby a rozšíření přístavu v druhé polovině 18. stol. Spolu s přidrženou budovou sloužil i jako místo pasové kontroly či zdravotních prohlídek. Vzhledem k tomu, že se barcelonský přístav na přelomu 19. a 20. stol. začal čím dál víc rozšiřovat jižním směrem, byl pod montjuïckou pevností v roce 1906 vybudován zcela nový maják, jenž přebral roli dvou stávajících, mezi nimi i tohoto, tehdy známého ještě jako Torre de la Llanterna. Roku 1904 mu proto hrozilo zbourání, avšak díky tlaku místních obyvatel byl maják zachráněn a přebudován na hodinovou věž.

S prvním barcelonským majákem se pojí celá řada zajímavostí. Kupříkladu roku 1799 se stal jedním z bodů, které si francouzský astronom a geograf Pierre Méchain vybral k přeměření tzv. Pařížského poledníku, což napomohlo definitivnímu ustanovení metrické soustavy. Tuto událost na místě dodnes připomíná pamětní deska. Méchain si toto místo nevybral náhodou - maják totiž skutečně leží přímo na poledníku a je zajímavé, že kdyby došlo k protažení barcelonských tříd Avinguda del Paral·lel a Avinguda Meridiana, obě tyto ulice by se spolu křížily přesně v místě Torre del Rellotge. Hodiny, ukazující čas na všechny světové strany, jsou zároveň jednou z nejpozoruhodnějších rozhleden v barcelonském přístavu. Číslice 7 na každém z ciferníků funguje jako okno, z něhož lze pozorovat ruch panující v katalánské  metropoli. Dobrou zprávou je, že okolí Torre del Rellotge projde v následujících dvou letech velkou přestavbou, která by Barceloňanům měla zajistit novou pobřežní promenádu a možnost navštívit veřejnosti nyní nepřístupný maják.

Maják na Montjuïku ke konci 50. let 20. stol. (Foto: Arxiu Fotogràfic de Barcelona)

FAR DE MONTJUÏC
Jediný dodnes funkční a sloužící maják přímo v Barceloně může být i pro mnoho místních velkým překvapením. Jeho umístění na jihovýchodním úbočí kopce Montjuïc z něj totiž dělá jednu velkou neznámou. Historie tohoto majáku sahá do roku 1906, ačkoliv současná budova byla postavena roku 1922. Nachází se ve výšce 108 metrů nad mořem a jeho silné světlo dosahuje do vzdálenosti až 48 kilometrů. Od roku 2000 je maják plně automatizovaný, poměrně velká budova tak zůstala vcelku nevyužitá. Zajímavostí je, že maják obsahuje značné množství původní techniky. Pro obyvatele Barcelony je kvůli svému umístění neviditelný, ačkoliv paradoxně nejsnáze je viditelný seshora, tedy z hradeb pevnosti na Montjuïku, nesnadný je i samotný přístup k němu. Vede k němu jen zanedbaná příjezdová cesta z oblasti Can Tunis. Dovnitř se samozřejmě nedostanete, ale minimálně zvenčí lze tento maják spatřit vcelku bez problémů (video1, video2, video3).

Farola del Llobregat v minulosti a současnosti (Foto: Arxiu Fotogràfic de Barcelona + www.exnovo.com)

FAROLA DEL LLOBREGAT (FAR DE LA TORRE DEL RIU)
Fungující a dodnes sloužící je i nejfotogeničtější barcelonský maják známý jako La Farola del Llobregat. Postaven byl roku 1852 na základech staré obranné věže známé jako Torre del Cap de Riu. Byl jedním z prvních moderních majáků ve Španělsku a posloužil za vzor několika dalším na východním pobřeží Pyrenejského poloostrova. Ačkoliv vyrostl při ústí řeky Llobregat do Středozemního moře a byl součástí zdejší přímořské čtvrti (v majáku byla dokonce škola pro místní děti), dnes byste ho hledali docela obtížně. Nachází se totiž v areálu barcelonské obchodní zóny Zona Franca a je obklopen nejrůznějšími nádržemi a parkovištěm kamionů. Maják stále funguje, jeho světlo je vidět na vzdálenost více než 40 km a může se chlubit i dalšími zvláštnostmi. Na rozdíl od všech ostatních barcelonských majáků má tento prosklenou kupoli, takže se dle jeho světelných záblesků mohou řídit i polito přistávající na nedalekém letišti v El Prat de Llobregat. Nedávno prošel kompletní rekonstrukcí, která v části budovy vyhradila výstavní prostory. Maják sice nelze jen tak navštívit, občas se však dovnitř dostane i hrstka vyvolených zvědavců. Ačkoliv je již dlouhá léta plně automatizovaný, až do roku 2010 v jeho útrobách žil technik starající se o jeho dobré fungování. Další informace např. zde.

MODERNÍ DVOJČATA
Od konce roku 2015 zdobí ústí obou barcelonských přístavů dvojice plně automatizovaných zelenobílých majáků (odlišují se od sebe pouze jiným pruhováním), které dosahují nikterak impozantní výšky 14 metrů. Jsou ale vybaveny nejmodernější LED technologií, takže je jejich světlo viditelné až na nějakých 16-18 kilometrů. Pro své fungování si bohatě vystačí se sluneční energií. Absolutní praktičnost v tomto případě nahrazuje kouzlo klasických majáků, jímž tato dvojčata příliš neoplývají. Severněji položený maják lze zahlédnout z vlnolamu za hotelem W, nicméně jen zdálky, veřejnosti přístupný není.   

Torre del Rellotge ve čtvrti Barceloneta v průběhu let...
(Foto: La Vanguardia, betevé, www.labcnquemegusta.com)