Zimní olympijské hry ve Španělsku zajímají ve srovnání s těmi letními jen minimum lidí. Pár sportovců však nakonec místní olympijský výbor přeci jen dohromady dá - letos v Pekingu Španělsko reprezentuje celkem 14 sportovců, celou polovinu z nich tvoří Katalánci. Největší nadějí na medaili byla 32letá snowboardistka Queralt Castellet, jež spolu s dalším Kataláncem v letošním výběru, skeletonistou Anderem Mirambellem, byla na zahajovacím ceremoniálu španělskou vlajkonoškou.
Queralt Castellet (Foto: Facebook Queralt Castellet) |
Queralt Castellet i Ibáñez (*1989) je katalánská snowboardistka specializující se na U-rampu. Ve španělském kontextu jde o vůbec nejúspěšnější snowboardistku v historii tohoto státu. Rodačka z města Sabadell měla již od počátku jednu důležitou výhodu. Ke snowboardu ji přivedli její rodiče, kteří v Katalánsku patřili k naprostým pionýrům tohoto sportu. Na prkno se tak postavila již v 5 letech a jak hrdě dodává její otec Josep Castellet, "hned první den zvládla sjet červenou sjezdovku". Její první prkno (tmavě zelené značky Morrow o délce 110 cm) otec dodnes uchovává na čestném místě. Queraltin nesporný sportovní talent se projevil i v gymnastice, které se věnovala ve volném čase přibližně stejně dlouho jako snowboardu a ještě v roce 2004 to vypadalo spíše na gymnastickou dráhu, neboť si připsala i několik výrazných úspěchů v národních soutěžích.
Od roku 2005 však jasně převládla láska ke sněžné disciplíně. Zpočátku se věnovala zejména snowboardcrossu, v němž se téhož roku stala španělskou šampionkou a nakoukla i do světových soutěží. O rok později přesedlala na U-rampu a jako šestnáctiletá v této disciplíně nakoukla dokonce do olympijského klání. V Turíně nakonec obsadila 26. místo a stala se velkým příslibem do budoucna. Tak snadné to ale nebylo. Pro vysněnou olympijskou medaili musela na hry celkem pětkrát. Velkou šanci přitom měla již ve Vancouveru 2010. V kvalifikaci podala skvělý výkon a rázem byla velkou kandidátkou na medaili. Jenže v posledním tréninku před finále upadla a přivodila si otřes mozku. Lékaři jí kvůli tomu start ve finále nepovolili. Z Vancouveru tak odjížděla s 12. místem.
Velkým předělem v kariéře i v životě pro ni byl rok 2009. Tehdy se seznámila s novozélandským snowboardistou Benem Jollym, který se záhy stal jejím životním partnerem a trenérem. Queralt trávila část roku přípravou na Novém Zélandu, kde na rozdíl od Španělska našla i mnohem lepší technické zázemí, a její výkony se každým rokem zlepšovaly. Na olympiádě v Soči měla opět velké šance, avšak dva nešťastné pády ve finále nakonec znamenaly pouze 11. místo. Svůj um tak pořádně předvedla až na mistrovství světa v lednu 2015 v rakouském Kreichsbergu, kde si na krk pověsila stříbrnou medaili. V dubnu 2015 však následoval hluboký pád. Po telefonu se dozvěděla zdrcující zprávu - její trenér i životní láska v jedné osobě spáchal sebevraždu. Jolly byl o rok dřív diagnostikován se dvěma nezhoubnými nádory v mozku, které mu znepříjemňovaly každodenní život. 29letý kouč kvůli tomu sklouzl k alkoholismu a nakonec i ke konečnému řešení. Pro 24letou Queralt to znamenalo konec jedné životní etapy. Na dlouhé měsíce se stáhla a trávila čas s rodinou. Nepochybně přitom přemýšlela, jestli má smysl ve snowboardingu i nadále pokračovat. Na sníh se vrátila až na podzim téhož roku poté, co zveřejnila dojemný dopis fanouškům. V tu chvíli si uvědomila, že snowboard je to jediné, co jí zbylo. Díky tomu měla nový a ještě silnější cíl. Tehdy přestala závodit jen za sebe. Začala jezdit i za Bena.
Změnila prostředí - svou evropskou bázi si zřídila ve švýcarském lyžařském středisku Laax, tu americkou v Coloradu; a našla si i nového trenéra - shodou okolností se jím stal Benny Bright, bratr slavné australské snowboardistky Torah Bright, která byla velkým Queraltiným vzorem v začátcích kariéry.
Šťastná Queralt Castellet poté, co v Pekingu 2022 získala stříbrnou olympijskou medaili (Foto: www.mundodeportivo.com) |
Zatímco většina jejích generačních souputnic už sport dávno opustila, Queralt Castellet se v posledních letech stala skutečnou veteránkou své disciplíny. Zároveň ale ukázala, že i po třicítce se dá dostat na vrchol. Na olympiádě v Pchjongčchangu 2018 opět vylepšila svůj finálový výsledek z U-rampy, tentokrát na 7. místo. Medaile však byla stále v nedohlednu. Na nejlepší výsledky své kariéry si však musela počkat až do (pre)pandemického období. V letech 2019-2020 byla 4. na mistrovství světa, vyhrála několik závodů světového poháru a naprostou senzací se stala její stříbrná a posléze i zlatá medaile z prestižních X Games. Skvělou formu ukázala i na Mistrovství světa 2021 v Aspenu, odkud přivezla bronz. Na stejném místě v lednu 2022 vybojovala i stříbro na dalších X Games. Předolympijská forma ji už neopustila. 32letá snowboardistka, vůbec nejstarší v letošním olympijském finále, zajela v Pekingu skvěle. Nestačila pouze na fenomenální Chloe Kimovou, která se ve svých 21 letech stala již dvojnásobnou olympijskou šampionkou na U-rampě. Celý svět jistě obdivoval právě ji, ale byla to druhá v pořadí, Queralt Castellet, která si v tu chvíli vysloužila titul hrdinky dne. Na páté olympiádě konečně získala vytouženou medaili. Pro sebe i pro Bena.
Queralt Castellet se svým pekingským výkonem zapsala do španělské i katalánské sportovní historie. Její medaile je pro Španělsko teprve pátým cenným kovem v historii zimních olympiád, zároveň jde o první španělské stříbro. Katalánskou snowboardistku v historických statistikách doprovázejí např. vítěz mužského slalomu z roku 1972, Francisco Fernández Ochoa*, jeho sestra Blanca Fernández Ochoa, která získala bronz v Albertville 1992 v ženském slalomu, a dvojice Regino Hernández a Javier Fernández, kteří získali taktéž bronz na poslední olympiádě v Pchjongčchangu ve snowboardcrossu, respektive v krasobruslení. Všichni tito závodníci mají však ryze španělský původ - Queralt Castellet je tak vůbec první osobou narozenou v Katalánsku, která na nějaké zimní olympiádě získala cenný kov. Nutno dodat, že touto medailí Queraltina pohádka nekončí. V pozávodní euforii už se Katalánka nechala slyšet, že by ráda startovala i na nadcházející zimní olympiádě v Miláně. Vzhledem k její vzestupné tendenci bychom od ní v roce 2026 měli očekávat jedině zlato...
* Francisco Fernández Ochoa (1950-2006) je doposud jediným španělským vítězem na zimních olympijských hrách a zároveň vůbec prvním španělským medailistou na ZOH. Na hrách v Salt Lake City 2002 pro Španělsko vybojoval hned tři zlaté medaile německý běžec na lyžích Johann Mühlegg, jenž v letech 1999-2002 reprezentoval právě Španělské království, nicméně kvůli pozitivnímu dopingovému nálezu mu posléze byly všechny olympijské medaile odebrány.
Žádné komentáře:
Okomentovat