Aureo Bis Mas de Xaxars

Jedním z mnoha architektů spadajících svou tvorbou do období katalánského modernismu byl i muž s neobvyklým a exoticky znějícím jménem: Aureo Bis Mas de Xaxars (1863-1907). Patřil mezi typické představitele buržoazie svého času. Díky tomu měl vcelku bezproblémové dětství a dostalo se mu solidního vzdělání. Podobně jako drtivá většina ostatních katalánských architektů narozených v tomto období i on absolvoval barcelonskou architektonickou školu, předchůdkyni dnešní ETSAB, kde se učil od těch největších mistrů katalánského modernismu v čele s Lluísem Domènechem i Montanerem. Titul architekta získal Mas de Xaxars roku 1889. 

Casa Joan Gelat v barcelonské čtvrti El Farró (Foto: Google Maps)

Ve stejném roce byl též jmenován do vedení barcelonského hasičského sboru, přičemž až do své předčasné smrti svůj pracovní život dělil přesně napůl mezi architekturu a vedení hasičů. Kromě toho byl nadšencem do cyklistiky, v počátcích tohoto sportu byl dokonce jedním ze spolupořadatelů a rozhodčích hned několika cyklistických závodů. Roku 1893 byl jmenován obecním architektem v tehdy ještě nezávislém městečku Sant Gervasi de Cassoles, které bylo o čtyři roky později připojeno k nedaleké Barceloně. Právě jako obecní architekt stál za městským stavebním plánem Sant Gervasi a byl také u návrhů několika stěžejních komunikací ve výše položené části města (např. Carretera del Carmel nebo urbanizace Plaça de Lesseps), nicméně stejně aktivně se věnoval i svému soukromému architektonickému ateliéru. Znám byl zejména ve výše zmíněné oblasti Sant Gervasi a okolí, která se i v souvislosti s připojením k Barceloně dočkala na přelomu 19. a 20. stol. překotného rozvoje. Právě zde tak dodnes narazíme na většinu jeho soukromých projektů.

Asi nejkrásnější ukázkou jeho práce je zároveň jedním z jeho posledních projektů předtím, než ve věku pouhých 44 let zemřel zcela nečekaně na mozkovou mrtvici. Jde o dům známý jako Casa Joan Gelat (1905) nacházející se na rohu ulic carrer de Septimània a carrer de Saragossa. Pozorného kolemjdoucího zaujmou zejména květinové štuky okolo oken i výrazná symetrie fasád v obou ulicích. Vzdělanému pozorovateli pak neujde ani stylová podobnost s vedlejším domem známým jako Casa Jordi Cuixart (1905, carrer de Saragossa 94), který je též dílem našeho architekta. Tato stavba je zajímavá tím, že za více než století její existence nedošlo k prakticky žádné modifikaci původních plánů její fasády. Mezi další významné stavby Mas de Xaxarse patří i dvojice modernistických domů v Badaloně: Casa Busquets a Casa Cascante (obě dokončeny roku 1901).