Katalánské první dámy

Od 21. května 2021 má Katalánsko konečně nového premiéra. S tím souvisí taktéž změna na postu katalánské první dámy. Ta současná, 32 letá Janina Juli Pujol, je v moderní historii regionu celkově dvanáctou první dámou. Na stručné profily jí i jejích předchůdkyň se zaměříme na následujících řádcích.

První pár Katalánska v letech 2016-2017, Carles Puigdemont a Marcela Topor (Foto: www.mujerhoy.es)

EUGÈNIA LAMARCA I DE MIER
O vůbec první katalánské první dámě toho dnes mnoho nevíme. Manželka Francesca Macià, jenž byl prvním katalánským premiérem (1932-1933) v moderní éře Generalitat de Catalunya, byla dcerou známého katalánského architekta a politika Agapita Lamarky. Lamarca a Macià se vzali v roce 1888 po relativně krátké známosti, kterou navázali v jejím rodném městě Lleida, kam byl tehdy Macià převelen. Vychovali spolu tři děti. Samotné funkce katalánské první dámy si však Eugènia Lamarca příliš neužila, neboť její muž byl ve funkci fakticky jen necelé dva roky. Více informací o fungování premiérské rodiny najdete například v dobové reportáži spisovatelky Mercè Rodoredové.

MERCÈ MICÓ I BUSQUETS
Doposud jediný z katalánských premiérů 20. a 21. století měl počas své vlády dvě manželky. Byl jím Lluís Companys, taktéž jediný úřadující katalánský premiér (byť v exilu), jenž byl ve své funkcí popraven. O jeho první manželce Mercè Micó se dnes příliš nemluví. Vzali se roku 1910 a měli spolu dvě děti. Jejich syn Lluís trpěl od rané dospělosti určitým typem schizofrenie, kvůli němuž byl prakticky trvale internován na psychiatrii. Je možné, že spouštěčem tohoto stavu bylo i brzké odloučení jeho rodičů. Po dobu onoho prvního manželství měl Companys několik milenek a minimálně jednu nemanželskou dceru. Pro Mercè, která od sňatku s Companysem očekávala spíše konvenční manželství, byl největším šokem jeho neuspořádaný život, náročná politická kariéra, neustálé avantýry i ne zrovna příkladná finanční situace. Zlé jazyky tvrdí, že v posledních letech Companyse na veřejnosti běžně častovala nepěknými výrazy.

CARME BALLESTER I LLASAT
O tom, že Companysovo první manželství příliš nefungovalo, se vědělo delší dobu. Ostatně už během jednoho z vrcholů jeho premiérské kariéry (události z října 1934) po jeho boku v rozhodujících chvílích stála politická aktivistka a horlivá zastánkyně ženských práv Carme Ballester (1900-1972). Carme byla skutečnou láskou jeho života, o jejich vztahu panuje i celá řada legend. Po Companysově návratu z vězení už se od něj neodloučí a v říjnu 1936 uzavřou sňatek. Její první veřejná akce v roli první dámy se odehrála v červnu 1937 při uctění památky zesnulých při bombardování baskického městečka Gernika. Spolu se svým mužem uprchla na konci války do francouzského exilu. V říjnu 1940 však Gestapo Companyse odeslalo do Španělska, kde byl záhy frankistickým režimem popraven. Ovdovělá Carme Ballester se poté musela sama protloukat válkou zmítanou Francií. Během válečných let pomáhala místnímu odboji, za což byla po válce oceněna a získala i nárok na skromnou finanční rentu. Ani ta jí však nestačila k pokrytí všech základních nákladů, neboť se v Paříži starala o nemocného Companysova syna z prvního manželství. Na udržení jeho psychiatrické péče si tak musela přivydělávat jako uklízečka nebo švadlena.

FLORÈNCIA BAS I PARENT
Josep Irla i Bosch (1876-1958) byl v pořadí 124. předsedou katalánské války, měl ovšem tu velkou smůlu, že celý svůj mandát jako jediný katalánský premiér v moderní historii prožil v exilu. Doo funkce byl zvolen po smrti svého předchůdce Lluíse Companyse na podzim 1940. V čele Generalitat de Catalunya vydržel 14 let, potom ze zdravotních důvodů odstoupil. I z těchto důvodů toho o jeho manželce, taktéž jediné katalánské první dámě sloužící v této funkci kompletně v exilu, víme jen velmi málo. Podobně jako Irla i ona pocházela z městečka Sant Feliu de Guíxols a za svého muže se provdala roku 1902. Ačkoliv pár neměl vlastní děti, vychovával alespoň dvě osvojené holčičky.

ANTÒNIA MACIÀ I GÓMEZ
Antònia Macià Gómez (1904-2001) poznala svého budoucího muže jako čtrnáctiletá. Josepa Tarradellase, dlouholetého katalánského premiéra v exilu (1954-1980), si vzala v roce 1927 a prožila s ním všechny válečné útrapy i dlouhá léta ve vyhnanství, kde jen díky své tvrdohlavosti a neústupnosti Tarradellas dokázal udržet při životě instituci Generalitat de Catalunya, kterou po španělské občanské válce zrušila frankistická diktatura. Po Tarradellasově smrti se na veřejnosti objevovala již jen sporadicky.

Jordi Pujol a Marta Ferrusola v mládí i ve stáří (Foto: www.elperiodico.com)

MARTA FERRUSOLA I LLADÓS
Možná nejkontroverznější katalánskou první dámou byla Marta Ferrusola (*1935). Její muž? Jordi Pujol i Soley, byl nejdéle sloužící katalánský premiér moderních dějin (1980-2003). Po celou dobu tohoto mandátu Ferrusola působila jako příkladná žena konzervativně laděného politika. Svou roli první dámy brala vážně a často se objevovala po boku svého muže či jako čestná členka či předsedkyně rad nejrůznějších spolků. Kromě toho působila jako podnikatelka v rámci zahradnické firmy Hidroplant. S Pujolem se vzali roku 1956 a celkem spolu mají sedm dětí. Ačkoliv sama aktivně v politice nikdy nepůsobila, měla prý velký vliv na jmenování některých ministrů. Podle mnohých bylo lepší si ji předcházet, neboť pokud jí byl některý z politických spolupracovníků jejího muže nesympatický, dala mu to pořádně najevo. Většina Katalánců ji jako první dámu respektovalo, byla koneckonců příkladnou ženou na svém místě a zakládala si i na střídmém životním stylu, ačkoliv byla uvyklá pohybovat se v bohatých a vlivných kruzích. Velký šrám utrpěla její pověst v souvislosti se soudním procesem vedeným proti celé Pujolovic rodině od roku 2014 na základě milionového majetku ukrytého před španělskými daňovými úřady na účtech v Andoře. Podle žalobců měla Marta Ferrusola řídit rodinný korupční byznys. Jak to ale ve skutečnosti celé bylo, se již asi nedozvíme. Ona samotná byla v podstatě jakéhokoliv dalšího stíhání zbavena, neboť jí před nedávnem byla diagnostikována Alzheimerova choroba, a není tak schopna odpovídat za své předchozí činy před soudem. Poněkud tristní konec nejdéle sloužící katalánské první dámy v moderní historii.

DIANA GARRIGOSA LASPEÑAS
Celoživotní partnerka bývalého barcelonského starosty a katalánského premiéra Pasquala Maragalla (2003-2006), Diana Garrigosa, se narodila roku 1944 v Barceloně. V kontextu doby se jí dostalo velmi dobrého vzdělání v USA, kde na univerzitě The New School vystudovala ekonometrii. Profesně pak působila coby ekonomka a profesorka informatiky. S Maragallem se vzali roku 1965 a vychovali spolu celkem tři děti. Podobně jako v případě některých dalších katalánských prvních dam i ona byla členkou politické strany, za niž byl její muž zvolen do premiérského křesla, ačkoliv vzhledem k tomu, jak nehezky se PSC k Maragallovi na konci jeho mandátu zachovala, své členství ve straně ukončila i Garrigosa. Od roku 2008 se plně věnovala předsednictví Fundació Pasqual Maragall, kterou spoluzaložila se svým mužem poté, co mu byla roku 2007 diagnostikována Alzheimerova choroba. Tato nadace se snaží podporovat vědecký výzkum, jenž by měl vést k vymýcení této civilizační choroby 21. století. V posledních letech také občas poskytovala rozhovory ohledně života a zdravotního stavu svého muže, který je nyní ve velmi pokročilé fázi nemoci. Přesto však Pasqual Maragall svoji ženu přežil - Diana Garrigosa zemřela nečekaně v únoru 2020 na infarkt.

ANNA HERNÁNDEZ BONANCIA
Zlé jazyky tvrdí, že bývalý katalánský premiér José Montilla (2006-2010) měl vždy u žen solidní úspěch, ačkoliv tomu jeho pověst šedivého technokrata bez charisma příliš neodpovídá. Tak či onak má za sebou již dvě manželství a z nich celkem pět dětí. Jeho druhá manželka, Anna Henández Bonancia (*1955), se katalánskou první dámou stala v roce 2006, tedy devět let po svatbě s Montillou. Paradoxně to však byla ona, kdo se stal dříve členem PSC, tedy strany, za kterou byl Montilla v roce 2006 zvolen katalánským premiérem. Oba do vztahu přišli v již pokročilejším věku, avšak ani to jim nebránilo ještě rozšířit rodinu - v roce 2000 se jim narodila trojčata. Rodina se usadila ve městě Sant Just Desvern nedaleko od Barcelony, kde byla Anna Hernández dlouhá léta místostarostkou. Kariérní úřednice, vystudovala nejprve právnickou fakultu a později i obor veřejné správy na prestižní katalánské škole ESADE. Žádné větší skandály tuto dvojici nikdy neprovázely, ačkoliv nepřátelsky naladěný tisk jen těžko vydýchával fakt, že Anna zastávala místo hned v několika dozorčích radách a podobných institucích, díky čemuž do rodinné kasičky přispívala takřka 100 000 € ročně, tedy platem, na který nedosáhla ani drtivá většina katalánských ministrů. Řadu Katalánců si znepřátelila prohlášením, že svým dětem mnohem raději dopřeje vzdělání v němčině než v katalánštině, která jim stačí jednou týdně.

Artur Mas a Helena Rakòsnik v časovém srovnání (Foto: Arxiu Jordi Phoenicks)

HELENA RAKÒSNIK
Možná nejzajímavější katalánskou první dámou byla z českého pohledu manželka Artura Mase, katalánského premiéra v letech 2010-2016. Helena Rakòsnik i Tomé (*1957) má už při pohledu na své příjmení nepochybně český původ, podle všech informací však dost dávný. Jeho prvním nositelem byl jeden z jejích pradědečků, jenž se z Českých zemí vydal za štěstím do Valencie. Byl totiž botanik, a tak ho vábila možnost studovat obrovský palmový háj ve městě Elx přímo na vlastní oči. Později se rodina Rakòsnikových přesunula za obchodem do Barcelony. Z generace na generaci tak později přecházelo i toto pro Katalánce jistě podivné příjmení. 4. března 1957 se s ním v barcelonské čtvrti Gràcia budoucí první katalánská první dáma s českým původem. Roku 1979 se na jedné svatbě seznámila s jistým Arturem Masem a o tři roky později se vzali. Po škole působila krátce jako učitelka, od roku 1985 pracuje v tiskové a marketingové sekci barcelonského dopravního podniku (TMB). Toto zaměstnání vykonávala i v pozici první dámy, kdy pokračovala ve svém relativně běžném životě buďto na barcelonské adrese na carrer Tuset nebo v letní rezidenci ve Vilassar de Mar. Jak sama přiznala hned v několika rozhovorech, v Česku s nikým v kontaktu není, místní nositelé podobného příjmení tak možná ani netuší, že součástí jejich rodokmenu je i jedna bývalá katalánská první dáma.

MARCELA TOPOR
Zatímco manželka Artura Mase měla cizokrajné předky, Carles Puigdemont, katalánský premiér v letech 2016-2017 a svého času globálně nejznámější Katalánec, našel své životní štěstí v Rumunsku. Jeho o 14 let mladší manželka Marcela Topor (*1976) se totiž narodila a celé mládí prožila v rumunském městě Vaslui. V 18 letech přesídlila do druhého největšího rumunského města Jasy, aby zde studovala anglickou filologii. Studia již v té době kombinovala s účinkováním v divadelním spolku, s nímž v rámci několika turné projela část Evropy i USA. Roku 1998 se zúčastnila festivalu amatérských divadel v Gironě, kde okouzlila tehdejšího novináře Carlese Puigdemonta. Vztah na dálku trval jen krátce, neboť pár se vzal o necelé dva roky později v jednom luxusním hotelu v katalánském městečku Roses. Od té doby spolu žili v Katalánsku, kde se Marcela velmi rychle a perfektně naučila místní jazyk. Kromě katalánštiny a rumunštiny ovládá s přehledem i angličtinu a španělštinu. Pracovně je Marcela Topor od samého začátku svého pobytu spojena s projektem internetového deníku Catalonia Today, jehož zakladatelem byl právě Puigdemont. Po Puigdemontově vstupu do politiky se jeho manželka stala šéfredaktorkou tohoto periodika. Kvůli Puigdemontově pobytu v exilu aktuálně část rodiny (Marcela a jejich dvě dcery, Magalí a Maria) neustále pendluje mezi Katalánskem a Belgií.

CAROLA MIRÓ I BEDÓS
Carola Miró se narodila v červnu 1965 a svůj profesní život zasvětila práci učitelky na soukromé škole v barcelonské čtvrti Pedralbes, ačkoliv v posledních letech byla kvůli zdravotním problémům v pracovní neschopnosti. Se svým manželem Quimem Torrou, jenž zastával úřad katalánského premiéra v letech 2018-2020, se znala již od mládí, neboť oba navštěvovali stejnou střední školu v barcelonské čtvrti Sarrià, nicméně blíže se seznámili až v roce 1987. Mezitím spolu Carola a Quim vychovali tři dnes již dospělé děti. Mezi Caroliny záliby patří četba, patchwork a cestování. Svého muže ostatně doprovázela i při několikaletém pracovním pobytu ve Švýcarsku. Společnou řeč nacházejí i v politice - Carola se v roce 2010 ucházela (byť na prakticky nevolitelné pozici) o křeslo v katalánském parlamentu za politické hnutí Reagrupament. 

JANINA JULI I PUJOL
Prozatím poslední katalánskou první dámou se 21. května 2021 stala Janina Juli i Pujol (*1989). Manželka současného katalánského premiéra Pere Aragonèse (ERC) pochází ze stejného města jako on, tedy z přímořského letoviska Pineda de Mar. S Perem se však poznali až roku 2011 při komunálních volbách, neboť oba v nich kandidovali do městského zastupitelstva. Jiskra přeskočila i přesto, že Janina na rozdíl od svého muže kandidovala za dnes již neexistující koalici CiU. Vzali se roku 2017 a v současnosti spolu vychovávají dvouletou dceru Claudii. Více se o soukromém i profesním životě nové katalánské první dámy v tuto chvíli neví.

Svatební fotografie Pere Aragonèse a jeho ženy Janiny Juli z roku 2017 (Foto: Instragram Pere Aragonès)