Francesc d'Assís Tàrrega i Eixea (1852-1909) byl valencijský kytarista a hudební skladatel. Proslul nejen jako ve své době asi nejlepší kytarový virtuóz, nesmrtelným ho o necelé století později učinil výrobce mobilních telefonů Nokia, který jednu z Tàrregových skladeb využil pro dvou legendární znělku.
 |
| Francesc d'Assís Tàrrega (Foto: wikipedia.org) |
Tàrrega se narodil ve valencijském městě Vila-real. Dětství prožil v okolí kláštera klarisek Sant Pasqual, kde pracovali jeho rodiče. Tento fakt se často zmiňuje v souvislosti se vznikem Tàrregovy hudební kariéry, neboť jeho rodiče měli často tolik práce, že se o malého Francesca starala chůva. Té však jednou chlapec utekl a spadl do příkopu, přičemž si poranil zrak. Tàrregův otec se bál, že jeho syn zcela oslepne, proto se rodina přestěhovala do nedalekého okresního centra Castelló de la Plana, aby se chlapec začal věnovat hudbě, a mohl se tak i v případě slepoty živit jako hudebník. Faktem je, že v samotných začátcích Tàrregu ovlivnila hned dvojice slepých hudebníků (Eugeni Ruiz, Manuel González), kteří ho uvedli nejen do všech tajů hry na kytary, nýbrž mu dali i patřičnou průpravu pro pouliční koncertování.
To se mu docela hodilo při krátkém přesunu do Barcelony, kam rodiče Tàrregu vyslali na další studia hudby. Mladík ale rychle zvlčil a místo docházení na konzervatoř s partou jiných mladých hudebníků raději koncertoval po kavárnách a barech. Následoval návrat domů a nutnost přispívat výdělky ze svých koncertů do rodinného rozpočtu. Roku 1874 začal studovat madridskou konzervatoř, kde měl štěstí na chápavé vyučující. Ti rozpoznali jeho nesmírný talent pro hru na kytaru, proto ho nenutili zbytečně ztrácet čas s klavírem a ponechali mu dostatek prostoru ke kytarové dokonalosti. Tàrrega vcelku pravidelně koncertoval již během těchto studií, od 80. let 19. stol. pak zaznamenává i výrazné mezinárodní úspěchy - dlouhé koncertní šňůry, na nichž hrál i pro nejvybranější evropské publikum (např. pro členy královských rodin apod.), ho zavedly do Londýna, Paříže, Madridu, Říma, Neapole, Florencie i do Barcelony.
V katalánské metropoli ostatně díky štědré mecenášce od určitého času disponoval vilkou ve čtvrti Sant Gervasi, kde složil většinu svých nejznámějších skladeb, k nimž patří kupříkladu Capricho árabe, Danza mora, Gran jota nebo Recuerdos de la Alhambra. Tàrrega proslul též svou adaptací některých melodií slavných hudebních skladatelů jako Beethoven, Chopin či Schubert pro kytaru. V odborných kruzích se o něm též často hovoří jako o revolucionáři s přelomovou technikou hry. Ačkoliv měl zkušenosti z velkých koncertních sálů, sám platil za poměrně introvertní osobnost, která dávala přednost domácím koncertům pro úzký okruh přátel. Tento individualistický přístup mu byl výhodou v rámci pedagogické činnosti. Jeho studenti, mezi něž patřila i celá řada pozdějších skvělých kytaristů (např. Emili Pujol, Miquel Llobet, Salvador García), na něj vždy vzpomínali jako na vynikajícího pedagoga.
I přes to všechno ho zejména na konci života provázely vleklé zdravotní potíže, s čímž souvisel i postupný propad do chudoby, z níž mu pořádáním benefičních koncertů museli pomáhat i někteří z jeho přátel. Zemřel na konci roku 1909 v Barceloně, pochován je na hřbitově v Castelló de la Plana. Jedna z jeho skladeb ho však učinila nesmrtelným, neboť ji nyní zná celý svět. Skladbu Gran Vals Tàrrega složil v roce 1902 a ačkoliv patřila k těm populárnějším v jeho repertoáru, světovému věhlasu se začala těšit až od roku 1994, kdy si část této skladby vypůjčila finská telekomunikační společnost Nokia. Ta se rozhodla odlišit od ostatních originální znělkou, kterou obdařila svůj přelomový mobilní telefon Nokia 2110. Jelikož byla tato melodie brzy nastavená jako tovární, ozývala se i na dalších legendárních modelech finské značky, až se stala jednou z vpravdě ikonických znělek. V různých úpravách ji pak Nokia používala prakticky až do konce svých mobilních dní. Ačkoliv je Nokia Tune tím nejznámějším Tàrregovým odkazem našemu světu, jeho hudbou se ve své tvorbě inspirovali mnozí hudebníci (např. Mike Oldfield) nebo tvůrci filmů či televizních seriálů. Po tomto valencijském hudebníkovi byl pojmenován i asteroid s označením (5058) Tarrega.
Žádné komentáře:
Okomentovat