Catalunya (CZ): Panna Marie Meritxellská

Znalce Andorrského knížectví nikterak nepřekvapí, že zdejšímu státnímu svátku je v kalendáři vyhrazeno datum 8. září. Tento den totiž katolická i pravoslavná církev považují za výročí narození Panny Marie. Malý stát v srdci Pyrenejí si pak každoročně 8. září připomíná svou vlastní patronku, Pannu Marii Meritxellskou (Nostra Senyora de Meritxell).

Jako tomu bývá i u jiných starodávných sošek Panny Marie, má i ta andorrská svůj legendární příběh. Podle něj se jednoho dne (pravděpodobně 6. ledna, na Tři krále) někdy v 11. či 12. století vydal jistý pastýř do vesnice Canillo, aby se tam zúčastnil mše právě na počest svátku narození matky Ježíše Krista. Když procházel kolem místa, kde se dnes nachází svatyně, všiml si nádherně rozkvetlého růžového keře. Není divu, že to muže zaujalo, byla totiž právě třeskutá zima. Pod keřem ležela soška madony s dítětem, kterou následně přenesli právě do kostela v Canillu. Druhý den ráno kostelník odemkl a strnul překvapením. Soška zmizela. Ještě týž den ji znovu objevili na stejném místě pod rozkvetlým keřem. Tehdy se ozvali sousedé z nedaleké vsi Encamp s tím, že pokud Panna Marie nechce být v Canillu, nepochybně jí bude lépe právě u nich. I oni ji na noc uzamkli v kostele, ale druhý den ráno se vše opakovalo. Soška byla zpátky pod keřem, kolem něhož se navíc vytvořil dokonale suchý kruh, ačkoliv během noci místo zasypala hustá sněhová vánice. V tu chvíli již nebylo pochyb - stal se zázrak. Obyvatelé Canilla i Encampu se proto rozhodli sošce postavit vlastní svatyni přesně tam, kde ji našli.

Původní románská kaple tak pochází pravděpodobně již ze 12. století, kdy se také v Evropě čím dál tím víc začal rozmáhat mariánský kult. Samotné místo bylo důležité i z ryze laického hlediska, neboť svatyně se nachází hned vedle nejdůležitější andorrské cesty spojující Španělsko s Francií. Chloubou původního kostela se logicky stala dřevěná soška Panny Marie s dítětem na trůnu, taktéž románského původu. Původní svatyně byla časem rozšířena a přebudována v polovině 17. století na spíše barokní kostel. Poslední větší úpravy se dočkal ještě v druhé polovině 19. století. Samotná Panna Marie Meritxellská byla prohlášena andorrskou patronkou 24. října 1873 a naprostá většina Andořanů ji dodnes považuje za nedílnou součást své národní identity. Patronát byl na jaře 1914 uznán i tehdejším papežem Piem X. a dnem národního svátku se mělo stát právě 8. září. Kvůli vypuknutí I. světové války se nakonec první skutečně oslavy andorrského národního dne na počest Panny Marie Meritxellské konaly až v září 1921. Při této příležitosti byla i slavnostně vůbec poprvé zahrána andorrská národní hymna El Gran Carlemany, v níž své důležité místo našla i Panna Marie Meritxellská.

Shodou okolností právě po oslavách v roce 1972 vypukl v noci z 8. na 9. září ve svatyni požár, při němž byla zničena velká část původní svatyně. Plameny dodnes ne zcela vysvětleného požáru údajně pohltily i původní sošku Panny Marie Meritxellské, ačkoliv existuje i teorie, že se byl symbol Andorry jednoduše ukraden a oheň měl jen zahladit stopy. Shořela také část historických dokumentů. Pro Andorru šlo o národní tragédii, ačkoliv pragmaticky viděno šlo zároveň o novou příležitost. Rostoucí Andoře byl totiž zuhelnatělý svatostánek již delší dobu malý. Nakonec bylo rozhodnuto postavit novou, moderní stavbu. Práce se zhostil katalánský architekt Ricard Bofill, jehož projekt byl nakonec realizován jen částečně, neboť celý by si knížectví v té době nemohlo dovolit zaplatit. Nová budova byla slavnostně inaugurována 8. září 1976 a dodnes je na ní patrná silná inspirace původní vyhořelou svatyní. Ta byla v 90. letech rekonstruována a dnes je v ní část výstavy připomínající historii poutního místa Meritxell. Nový kostel získal roku 2014 od papeže Františka čestný titul basilica minor, jenž je propůjčován významným kostelům.

Moderní repliky se dočkala i soška andorrské patronky. V roce 1976 se o ni postaral katalánský sochař žijící v Andoře Sergi Mas. Ani 83 centimetrů vysoká a 15 kilogramů vážící socha však není tou, kterou dnes v Santuari de Meritxell uvidíte. V květnu 2005 byla totiž ukradena a později spálena jistým andorrským občanem, jehož pak soud pro nesvéprávnost osvobodil. V letech 2005-2016 tak meritxellskému chrámu vévodila replika, pod níž se podepsal andorrský umělec Jaume Rossa. Od září 2016 mohou návštěvníci obdivovat repliku zcela novou, vytvořenou týmem vědců a umělců tak, aby co nejvěrněji napodobovala původní románskou předlohu. Každý rok 8. září Andořané slaví svůj národní svátek. Památku Panny Marie Meritxellské oslavují mšemi, poutěmi, koncerty či tancem sardany. V roce 2020 byly bohužel kvůli koronaviru tyto slavnosti osekány až na kost. Snad se jejich tradice vrátí již v roce 2021.