Zítra dopoledne začne u španělského Nejvyššího soudu politický proces s lídry katalánské nezávislosti. Přelomové soudní líčení bude nepochybně důležitým mementem španělské i katalánské historie. Před nejvyšší soudní instancí stane dvanáct obžalovaných, devět z nich je již dlouhé měsíce ve vazbě. Půjde rozhodně o proces nejsledovanější, avšak v souvislosti s katalánským referendem z října 2017 jsou obviněny další desítky osob, jejichž soudy začnou u různých instancí dost možná v nejbližších měsících. Mnozí přesto nepochybují, že rozsudky jsou již dávno napsány...
 |
| Glosa k soudnímu procesu v podání katalánského kreslíře a karikaturisty Miquela Ferrerese (Foto. Diari ARA) |
Vyhlášení referenda přitom ve Španělsku není trestným činem již od roku 2005, kdy tento delikt zmizel z trestního zákoníku. Španělská justice (a také část španělského politického spektra) však katalánské referendum z 1. října 2017 považuje za vzpouru, v rétorice některých politických stran se hovoří dokonce o pokusu o státní převrat. Kromě toho jsou katalánští političtí lídři obžalováni ze zpronevěry, neboť referendum mělo být podle žaloby uspořádáno z veřejných peněz. Celkem tedy většině obžalovaných hrozí tresty v rozmezí 16-25 let. O jasné vykonstruovanosti celé kauzy už toho zaznělo mnoho. Stačí jen připomenout dvě zásadní fakta: (1) k naplnění skutkové podstaty trestného činu vzpoury je podle trestního zákoníku potřeba násilí - jediné násilí, k němuž během referenda došlo, přišlo ze strany španělské policie; (2) žaloba hovoří o zpronevěře okolo 3 milionů € - paradoxně to ale byli právě zástupci španělského ministerstva financí, kteří se dušovali, že na referendum neodešlo z veřejných peněz jediné euro. A taky bychom mohli pokračovat...
Celý soudní proces má být vysílán živě na stránkách soudu, ačkoliv nepochybně ho budou přenášet i některé katalánské a španělské televize. Každý si tedy bude moci udělat obrázek sám. Tak či onak, o spravedlnost tu opravdu nejde. Celý soudní proces má relativně jasně daný průběh, do úvahy tak připadá jen několik možných konečných scénářů. Řada zastánců nezávislosti nepochybuje o tom, že španělské soudy budou chtít celou frašku dohrát až do konce, proto je reálné, že soud i po vyslechnutí více než čtyř stovek svědků rozhodne o vině ze vzpoury s tresty možná o pár let nižšími, nežli jsou ty nyní navrhované. I tak tu hovoříme o minimálně deseti letech nepodmíněně. V případě, že si soud bude alespoň trochu chtít zachovat tvář a zároveň vyhovět tlakům ze všech stran, hovoří se o možnosti překvalifikování činu na "spiknutí za účelem vzpoury", za nějž je nejvyšší sazba 6 až 7 let, což v případě odečtení doby strávené ve vazbě atd. může znamenat velmi rychlý návrat vězňů do společnosti. Idealisté mezi námi pak i nadále věří, že soud v poslední chvíli couvne a kvůli nedostatku relevantních důkazů všechny osvobodí. Vzhledem k dosavadnímu průběhu se tato možnost nejeví jako příliš pravděpodobná, ale propojení španělské justice s politikou je tak očividné, že vhodný tlak nyní vládnoucí strany PSOE by jistě vykonal své. Pár měsíců si ostatně poseděli, takže alespoň minimální odvetu za facku v podobě vykonaného referenda už si španělští nacionalisté vychutnali.
Nepřekvapilo by, kdyby se v šuplíčku sedmi soudců, kteří budou o vině či nevině katalánských politiků rozhodovat, nacházely všechny tři varianty (nebo víc?) rozsudku a jen v závislosti na průběhu líčení by nakonec velká sedma sáhla pro konkrétní verdikt. Přihodit se ale může ještě ledacos. Nejvyšší soud by samotná stání a výslechy rád stihl do konce dubna, aby proces nekolidoval s volební kampaní před komunálními a evropskými volbami. I tak by ale samotný rozsudek byl vyhlášen nejdříve v červenci, v případě průtahů (velmi pravděpodobné) hovoříme spíše o září či říjnu tohoto roku. Soud tak svým způsobem mohou ovlivnit právě tyto volby, i když podle dnešních zpráv nelze vyloučit i překvapení v podobě předčasných celostátních voleb, jimiž dnes pohrozil premiér Pedro Sánchez (PSOE). Shodou okolností taktéž zítra, 12. února, se má totiž ve španělském Kongresu začít projednávat návrh státního rozpočtu - a za stávající situace je celkem pochopitelné, že katalánské strany, na jejichž podpoře celý návrh mimo jiné závisí, ho smetou ze stolu. Sánchez se je nyní zoufale snaží postrašit volbami, ačkoliv i pro něj samotného by zamýšlený termín v půlce dubna mohl být dosti ošemetný. Tak či onak by vyhlášení termínu předčasných voleb v průběhu soudního procesu s katalánskými lídry celou záležitost patřičně okořenilo.
Podobný průběh by měl dost možná překvapivého vítěze, jak jsme naznačovali v minulém článku. Ne, že by si snad ultrapravicová strana VOX myslela rovnou na vítězství v celostátních volbách, poslední průzkumy jí však přisuzovaly nečekaně vysoké zisky (6-10 % straně, pro niž ve 46 milionovém Španělsku v posledních volbách hlasovalo jen necelých 50 000 lidí, - mimochodem přibližně tolik, kolik se jich sešlo na nedělní demonstraci za jednotu Španělska v centru Madridu - je přeci jen posun). Strana VOX by z takové situace jen těžila, neboť je jednou z žalujících stran ve zmiňovaném procesu, což v praxi znamená možnost vést na televizních obrazovkách několikaměsíční kampaň obrovského dosahu úplně zadarmo. Velký justiční cirkus se nám každopádně v nadcházejících týdnech a měsících postará o mnohé rozptýlení...
Celý soudní proces má být vysílán živě na stránkách soudu, ačkoliv nepochybně ho budou přenášet i některé katalánské a španělské televize. Každý si tedy bude moci udělat obrázek sám. Tak či onak, o spravedlnost tu opravdu nejde. Celý soudní proces má relativně jasně daný průběh, do úvahy tak připadá jen několik možných konečných scénářů. Řada zastánců nezávislosti nepochybuje o tom, že španělské soudy budou chtít celou frašku dohrát až do konce, proto je reálné, že soud i po vyslechnutí více než čtyř stovek svědků rozhodne o vině ze vzpoury s tresty možná o pár let nižšími, nežli jsou ty nyní navrhované. I tak tu hovoříme o minimálně deseti letech nepodmíněně. V případě, že si soud bude alespoň trochu chtít zachovat tvář a zároveň vyhovět tlakům ze všech stran, hovoří se o možnosti překvalifikování činu na "spiknutí za účelem vzpoury", za nějž je nejvyšší sazba 6 až 7 let, což v případě odečtení doby strávené ve vazbě atd. může znamenat velmi rychlý návrat vězňů do společnosti. Idealisté mezi námi pak i nadále věří, že soud v poslední chvíli couvne a kvůli nedostatku relevantních důkazů všechny osvobodí. Vzhledem k dosavadnímu průběhu se tato možnost nejeví jako příliš pravděpodobná, ale propojení španělské justice s politikou je tak očividné, že vhodný tlak nyní vládnoucí strany PSOE by jistě vykonal své. Pár měsíců si ostatně poseděli, takže alespoň minimální odvetu za facku v podobě vykonaného referenda už si španělští nacionalisté vychutnali.
Nepřekvapilo by, kdyby se v šuplíčku sedmi soudců, kteří budou o vině či nevině katalánských politiků rozhodovat, nacházely všechny tři varianty (nebo víc?) rozsudku a jen v závislosti na průběhu líčení by nakonec velká sedma sáhla pro konkrétní verdikt. Přihodit se ale může ještě ledacos. Nejvyšší soud by samotná stání a výslechy rád stihl do konce dubna, aby proces nekolidoval s volební kampaní před komunálními a evropskými volbami. I tak by ale samotný rozsudek byl vyhlášen nejdříve v červenci, v případě průtahů (velmi pravděpodobné) hovoříme spíše o září či říjnu tohoto roku. Soud tak svým způsobem mohou ovlivnit právě tyto volby, i když podle dnešních zpráv nelze vyloučit i překvapení v podobě předčasných celostátních voleb, jimiž dnes pohrozil premiér Pedro Sánchez (PSOE). Shodou okolností taktéž zítra, 12. února, se má totiž ve španělském Kongresu začít projednávat návrh státního rozpočtu - a za stávající situace je celkem pochopitelné, že katalánské strany, na jejichž podpoře celý návrh mimo jiné závisí, ho smetou ze stolu. Sánchez se je nyní zoufale snaží postrašit volbami, ačkoliv i pro něj samotného by zamýšlený termín v půlce dubna mohl být dosti ošemetný. Tak či onak by vyhlášení termínu předčasných voleb v průběhu soudního procesu s katalánskými lídry celou záležitost patřičně okořenilo.
Podobný průběh by měl dost možná překvapivého vítěze, jak jsme naznačovali v minulém článku. Ne, že by si snad ultrapravicová strana VOX myslela rovnou na vítězství v celostátních volbách, poslední průzkumy jí však přisuzovaly nečekaně vysoké zisky (6-10 % straně, pro niž ve 46 milionovém Španělsku v posledních volbách hlasovalo jen necelých 50 000 lidí, - mimochodem přibližně tolik, kolik se jich sešlo na nedělní demonstraci za jednotu Španělska v centru Madridu - je přeci jen posun). Strana VOX by z takové situace jen těžila, neboť je jednou z žalujících stran ve zmiňovaném procesu, což v praxi znamená možnost vést na televizních obrazovkách několikaměsíční kampaň obrovského dosahu úplně zadarmo. Velký justiční cirkus se nám každopádně v nadcházejících týdnech a měsících postará o mnohé rozptýlení...
 |
| Titulní strany madridských deníků ABC a La Razón ze dne 10. února 2019. A pak že vypjatý nacionalismus je jen katalánská výsada... (Foto: www.kiosko.net) |
Žádné komentáře:
Okomentovat