Barcelonský architekt Jeroni Ferran Granell i Manresa (1867-1931) patřil k nesmírně zajímavým postavám katalánského modernismu. Jeho stavby obvykle nepatří mezi turistické cíle, ale přesto katalánskou metropoli významně formují. Granell navíc dlouhá léta stál v čele sklářské dílny, která Barcelonu proslavila po celém světě.
 |
| Charakteristické vitráže v barcelonském Palau de la Música Catalana z dílny Rigalt, Granell & Compañía (2015) |
Jak bylo mezi tehdejšími architekty docela běžné, Jeroni Granell se jako malý zhlédl ve svém otci staviteli, takže volba budoucího povolání pro něj nebyla těžká. Titul architekta získal na barcelonské fakultě v září 1891, patřil tedy mezi onu početnou druhou generaci architektů, jimž se dostalo vzdělání od těch nejvýznamnějších modernistů. Granell mezi nimi příliš nevyčníval, co se týče společenských či politických aktivit, takže o jeho životě mnoho nevíme, nicméně po stránce umělecké patřil bezpochyby mezi nejoriginálnější katalánské modernisty. Granell byl celoživotně věrný především svému rodnému městu, logicky tak řadu jeho staveb dodnes nalezneme převážně v makročtvrti Eixample, která právě tehdy, na pomezí 19. a 20. století, rostla závratným tempem. Mezi nejznámější Granellovy stavby v Eixamplu dnes patří Casa Jeroni F. Granell IV (1904) či Casa Jaume Forn (1909), velkou stopu po sobě zanechal též ve čtvrti Vila de Gràcia, kde zaujmou zejména velké a nádherně vyzdobené činžovní domy (např. Cases Antoni Par nebo Casa Elisa Bremon), jež se honosí takřka všemi charakteristickými prvky Granellova stylu.
Granell si dával extrémně záležet zejména na sgrafitové výzdobě fasády a barevných vitrážích, v obou případech nejčastěji s květinovými motivy. Nádhernou ukázku sgrafitu nalezneme kupříkladu v úzké uličce carrer Pàdua ve čtvrti El Farró. Dům s číslem popisným 75 je ozdobou čtvrti, přičemž kolemjdoucí okamžitě zaujme zejména výrazně dekorativní průčelí vyvedené v živých barvách. Tento rodinný dům byl postaven roku 1903, avšak o jeho původních majitelích se toho dodnes mnoho neví. Rostlinná fasáda každopádně odkazovala k prostorné zahradě s malým rybníčkem ve vnitrobloku. Po několik desetiletí zde pak sídlil místní výrobce parfémů, na konci 80. let 20. stol. byl však dům na spadnutí. Po velké rekonstrukci, která byla za své kvalitní provedení v roce 1992 dokonce oceněna barcelonskou radnicí, se podařilo zachovat alespoň krásné průčelí této modernistické perly.
Od roku 1903 byl Jeroni Granell spolumajitelem známého sklářského ateliéru Rigalt, Granell & Compañía, který stál za tvorbou většiny nejslavnějších vitráží v rámci katalánského modernismu. Takto zprostředkovaně tedy jeho práci vidí i ty miliony zahraničních návštěvníků Barcelony, kteří jinak o žádném Jeronim Granellovi nikdy neslyšeli. Ikonické vitráže z dílny dvojice Rigalt-Granell se nacházejí kupříkladu u většiny staveb slavného architekta Lluíse Domènecha i Montanera (Palau de la Música Catalana, Casa Lleó Morera, Casa Navàs), sám Granell ale krásné barevné vitráže hodně používal i u svých vlastních staveb. Granell zemřel roku 1931, sklářský ateliér ale zůstal v rodině - v jeho vedení se později postupně vystřídalo několik architektových potomků.
Od roku 1903 byl Jeroni Granell spolumajitelem známého sklářského ateliéru Rigalt, Granell & Compañía, který stál za tvorbou většiny nejslavnějších vitráží v rámci katalánského modernismu. Takto zprostředkovaně tedy jeho práci vidí i ty miliony zahraničních návštěvníků Barcelony, kteří jinak o žádném Jeronim Granellovi nikdy neslyšeli. Ikonické vitráže z dílny dvojice Rigalt-Granell se nacházejí kupříkladu u většiny staveb slavného architekta Lluíse Domènecha i Montanera (Palau de la Música Catalana, Casa Lleó Morera, Casa Navàs), sám Granell ale krásné barevné vitráže hodně používal i u svých vlastních staveb. Granell zemřel roku 1931, sklářský ateliér ale zůstal v rodině - v jeho vedení se později postupně vystřídalo několik architektových potomků.
 |
| Dům na carrer Pàdua 75 v Barceloně (Foto: Instagram) |
Žádné komentáře:
Okomentovat