Francesc Macià i Ambert (1658-1713) byl katalánský vojevůdce známější jako Bac de Roda. Pocházel z usedlosti ve vesnici Roda de Ter (okres Osona) a nesmrtelnost v rámci katalánské historie si zajistil zejména svými bojovými schopnostmi na straně habsburského krále Karla VI. v rámci války o španělské dědictví. Poměrně zajímavý je příběh jména, pod nímž vstoupil do historie. Ve velmi mladém věku se totiž oženil s dědičkou statku Bac de Roda v vsi Les Masies de Roda a zavázal se přebrat a užívat její příjmení. Což se v pozdějších dějinách docela hodilo, neboť jiný Francesc Macià byl ve 30. letech 20. stol. taktéž klíčovou postavou katalánské historie, když se v roce 1931 stal historicky 122. předsedou Generalitat de Catalunya, a to po více než dvě stě let trvající pauze ve fungování této instituce.
Ale zpátky k muži, jehož jméno dnes v Barceloně nese ulice, most i jedna stanice metra. Bac de Roda si vysloužil válečné ostruhy již v několika bojích na konci 17. století, avšak do povědomí Katalánců se zapsal až svou účastí při podpisu tzv. Pacte dels Vigatans (17. května 1705), jímž byla stvrzena tajná dohoda s Anglií. Angličané se měli vylodit v Barceloně, zatímco Bac de Roda a jeho muži ve službách Habsburků měli převzít kontrolu nad okolím města Vic a bránit se případným útokům bourbonského vojska. Habsburský král tak s podporou Angličanů kontroloval Katalánsko. Bac de Roda později jako vojevůdce žoldáckých jednotek miquelets brání nejprve hranice Aragonské koruny, později se stahuje k obraně Barcelony před nebezpečně se blížícími bourbonskými vojáky. Ke konci války vedl své oddíly v rámci malých guerillových výbojů v katalánských lesích. Když na konci léta 1713 bourbonské oddíly obklíčily oblast Osony, snažil se Bac de Roda skrýt v lesích poblíž rodné vsi, ale byl prozrazen jedním z dávných přátel, načež byl Bourbony zadržen a 2. listopadu téhož roku ve Vicu popraven. Více o jeho životě a válečných příhodách naleznete v podrobném životopisu na serveru 11Setembre1714.org.
Žádné komentáře:
Okomentovat