Catalunya (CZ): Gran Casino de l'Arrabassada

Vydáme-li se z Barcelony do Sant Cugatu po carretera de l'Arrabassada, nedaleko po překročení hřebene pohoří Collserola při klesání směrem do údolí mineme po pravé straně stále ještě lehce nápadné ruiny komplexu, který před sto lety patřil k těm nejvyhlášenějším kasinům a všeobecně zábavním podnikům široko daleko. Většinu bývalé slávy mezitím stihla pohltit bujná vegetace, přesto ale ještě některé obvodové zdi zubu času úspěšně odolávají, a představují tak jediný hmatatelný důkaz této kdysi tak slavné a tajemstvím opředené instituce...

Gran Casino de l'Arrabassada v dobách své největší slávy (Foto: Arxiu Fotogràfic de Barcelona)

Historie podniku známého dodnes pod jménem Gran Casino de l'Arrabassada sahá do roku 1899, kdy byl ve zmiňované lokalitě vystavěn honosný hotel. Ten se měl těšit uznalé a bohaté klientele, což majitele motivovalo k megalomanskému rozšíření komplexu v roce 1911 (nutno dodat, že tato investice se nikdy nevrátila). Majestátní kamenná budova byla obehnána okrasnými zahradami, na každém rohu socha a nějaký ten labyrint pro ukrácení dlouhé chvíle na čerstvém vzduchu. Právě tehdy hotel mezi své služby zařadil kasino a dokonce i malý zábavní park s tehdy nejmodernějšími atrakcemi, mezi něž patřila i více než kilometrová horská dráha vedoucí podzemními tunely i mezi korunami stromů v okolních lesích a končící v malém jezírku. Samozřejmostí byla i luxusní restaurace s kuchaři až z Paříže. Slavnostní inaugurace 15. července 1911 se zúčastnily stovky příslušníků barcelonské smetánky, pro něž se Gran Casino de l'Arrabassada záhy stalo místem, kde rozházet jmění. Prvotní zlaté časy ale netrvaly dlouho. Obrovské částky, které barcelonští zbohatlíci prohrávali v ruletě, se brzy dostaly do hledáčku úřadů, které hru v roce 1912 zakázaly.

Od té doby komplex fungoval opět zejména jako hotel, nicméně nějaké té občasné nelegální hry zdaleka nebyl ušetřen. K oživení slávy kasina došlo v souvislosti s přípravami na Světovou výstavu v Barceloně (1929), nicméně hned po jejím konci byla hra opět zakázaná a komplex i kvůli své vzdálenosti od centra města, kde mezitím vznikly modernější hotely a restaurace, začal výrazně upadat. Definitivní ranou pro Gran Casino de l'Arrabassada byla španělská občanská válka (1936-1939), během níž už část budov sloužila jako protiletecké kryty či kasárny. V roce 1940 však většina z nich byla nemilosrdně poslána k zemi. Avšak je zajímavé, že demolice celého areálu proběhla jen částečně, a tak i dnes se ve změti zeleně nacházejí některé obvodové zdi a zbytky soch, tunelů, schodišť, fontán a částečně zachována je i vstupní brána do hotelu.

Dobová pohlednice ukazuje, jak vypadaly sály s ruletou, která se u tehdejších boháčů-gamblerů
těšila největší oblibě (Foto: Arxiu Fotogràfic de Barcelona)

Ruiny samotné by mohly být zdrojem mnoha tajemství a legend, nicméně asi ta nejzajímavější se pojí právě s okamžiky největší slávy kasina, ačkoliv o ní dnes neexistuje žádná věrohodná informace či důkaz. Podle legendy se v suterénu komplexu nacházela tajná místnost. Místnost sebevrahů. Byla určena zejména těm klientům, kteří nahoře v kasinu přišli o všechno a se světem se chtěli rozloučit diskrétně a v soukromí. Majitelé kasina takovým hostům poskytli zbraň a zavedli je do zmiňované tajné místnosti. Součástí servisu bylo samozřejmě i vymyšlení uvěřitelné historky, která by pak klientův náhlý odchod ze světa vysvětlila pozůstalým. Legenda také říká, že ona tajná místnost byla celá obložena bílými kachličkami, které měly usnadnit následné čištění od krve a dalších rozstřelených tělesných tkání. Nutno však podotknout, že žádné relevantní záznamy o takové místnosti neexistují a ani po zbourání komplexu žádný podobný podzemní prostor nebyl nalezen. Jiné legendy zase hovoří o tom, že přilehlé parky a lesy se během občanské války staly dějištěm několika desítek poprav, a proto je prý dnes možné v noci v okolí ruin spatřit duchy. Celé místo je možná i proto památkově chráněné a je zakázáno tu v noci tábořit.