Je pravdou, že v posledních dvou letech téma globálního oteplování jaksi zapadlo, neboť Západ nyní trápí problematika krapet jiná. Ať už si o globálním oteplování a o tom, kdo a jak za něj může či nemůže, myslíte své, nás bude zajímat čistě katalánský rozměr dané problematiky. Poslouží nám k tomu docela zajímavá internetová stránka simulující růst světové vodní hladiny dle nejrůznějších předpovědí. Podle řady neziskových i některých vládních organizací lidstvo v 21. století bude muset svést krutý boj s globálním oteplováním, kvůli němuž hrozí zvýšení hladiny světových moří a oceánů. Podle nejodvážnějších propočtů by v případě růstu průměrné teploty o 2°C do roku 2100 mohla hladina světových moří a oceánů stoupnout o 1,5 metru, což je cifra, která může seriózně ohrozit většinu pobřežních měst světa. Pro rok 2200 se pak hovoří o růstu až o 4 metry oproti současnému stavu.
V takovém případě by katalánské pobřeží čekaly již solidní změny. Část Baix Empordà by zmizela pod vodou, stejně jako Empuriabrava či ruiny bývalého přístavu Emporion, naopak Castelló d'Empúries by se stalo přímořským letoviskem. Mataró by přišlo o přístav i o TecnoCampus. Přístav by si neudržela ani města jako Premià de Mar, Vilanova i la Geltrú, Tarragona či Masnou. Velké potíže by měl i ten barcelonský. Zcela pod vodou by pak zůstalo letiště v El Prat de Llobregat. Přímo katastrofické účinky by zvýšení o 4 metry mělo na deltu řeky Ebre, pobřežním městem by se nově stala Amposta. Radikálně by se zmenšila městská plocha Valencie a v Murcii by takřka zmizela laguna známá jako Mar Menor. Gibraltar a Cádiz by se staly samostatnými ostrovy, zatímco jižní čtvrtě Sevilly by začalo omývat Středozemní moře. Růst o 30 metrů by zničil město Alguer, poslední výspu katalánštiny v Itálii, přestala by definitivně existovat přímořská letoviska na Costa Brava; voda by pronikla až k barcelonskému náměstí Plaça de Catalunya, Leo Messi by se musel odstěhovat z vodou zcela zatopeného Castelldefels, o značnou část pobřeží by přišla Comunitat Valenciana, zatímco obyvatelé severních čtvrtí města Murcia by mohli na pláž vyrazit pěšky. Byl by to svět, v němž už by se nelétalo na Bahamy, do Šnaghaje ani na Floridu. A smysl by postrádala i legendární věta "Houstone, máme problém".
Podle časopisu National Geographic by roztání veškerého ledu na Zemi zvedlo světové oceány o nějakých 65 metrů a dojít by k tomu mohlo již/až za 5 000 let, což je opravdu časový rámec, který nejspíš nikoho z nás nemusí příliš trápit. Kdyby se ale přeci jen někomu z nás poštěstilo přemítat o Katalánsku v roce 7017, z Girony by v té chvíli bylo přímořské letovisko, kraj Empordà by takřka přestal existovat, stoprocentně by to platilo o městě Figueres. Platit by přestala i oblíbené gràcijské rčení "Gràcia té un barri marítim i es diu Barcelona". Nová hranice pobřeží by totiž probíhala někde na úrovni Hotelu Casa Fuster a Hospital de Santa Creu i Sant Pau. Pod vodou by byla Badalona, Tarragona i Amposta. Perský záliv by pohltil Bagdád; Londýn a Benátky by byly již jen vzpomínkami. O moc lépe by se však nevedlo ani Berlínu či Římu. Nizozemsku by nepomohla sebelepší hráz a společně s Dánskem by připomínalo spíš bájnou Atlantidu. Stejný osud by potkal New York, San Francisco, Buenos Aires, Pchjongjang, Tokio, Helsinky, Cancún i poslední zbytky Floridy. Jen ta česká kotlina se pořád toho svého moře ne a ne dočkat...
Žádné komentáře:
Okomentovat