Mataró

Hlavní město regionu Maresme, celkově osmé největší město Katalánska s více než 124 000 obyvateli. Přesto však je Mataró, nacházející se asi 30 km severně od Barcelony, jakoby neviditelné, a to nejen pro turisty ale i pro řadu samotných Katalánců. Někteří o něm dokonce nepokrytě mluví jako o největší katalánské vesnici, kde se všichni znají a vše se hned vykecá. Ačkoliv tedy ani pro vás nejspíš toto město nebude první zastávkou na návštěvě Katalánska, pár zajímavých věcí, které se tu udály, se rozhodně najde.

Letecký pohled na Mataró (Foto: www.eltiempo.es)

V první řadě má Mataró až překvapivě dávnou historii. Překvapivě proto, že dnes působí spíše dojmem moderního města sídlištního typu a tak trochu bez osobnosti, kterou by mu dodávaly kupříkladu významné historické památky. Fakticky ale vzniklo již ve 2. stol. př. n. l. jako římská osada Iluro. Ta byla následně přestavěna o století později, tehdy už zcela v duchu moderních římských osad, a v dalších několika stoletích si vybudovala poměrně silné postavení v rámci římských sídel na katalánském pobřeží. S příchodem Vizigótů význam obce klesl; další zprávy o osadě máme až z konce 10. století, kdy se na místě dnešního Mataró nacházela vesnička jménem Alarona (949 - první písemná zmínka). Následně obec změnila jméno ještě jednou, roku 1008 se o ní mluví jako o Civitas Fracta.

Každopádně již tehdy šlo o několik domků, které pomalu vyrůstaly v okolí kostela Santa Maria del Castell de Mata (dnešní bazilika Santa Maria). Zde se také poprvé objevuje název Mataró, který původně sloužil jen pro pojmenování hradu Castell de Mata, jemuž byla vesnice podřízena, nicméně od 13. století už se název začíná používat i pro celou obec. Roku 1294 udělil král Jaume II vesničce právo pořádat každé pondělí trh, čímž její význam rapidně vzrostl. Dalším zajímavým obdobím pro Mataró je až počátek 17. stol., kdy město začalo významně růst, což se projevilo nutností postavit okolo novou a delší hradbu. V průběhu války o španělské dědictví (1701-1714) se Mataró proslavilo zejména tím, že své sympatie vůči jednotlivým stranám měnilo zásadně podle toho, které vojsko se mu zrovna objevilo pod hradbami, nicméně nakonec se přiklonilo na stranu císaře Karla VI. Následovala další "doba temna".

   

Casa Coll i Regàs (Foto: wikipedia.org)

Dnešní tvář města se totiž začala formovat až počínaje rokem 1839, kdy v Mataró vzniká první textilní továrna. Tak jako v řadě dalších katalánských měst i zde bude zbytek 19. století spjat výhradně s textilním průmyslem. O významu Mataró v té době svědčí i fakt, že díky iniciativě významného místního podnikatele Miquela Biady i Bunyola (1789-1848) došlo 28. října 1848 ke zprovoznění vůbec první železniční trati na Pyrenejském poloostrově (linka Barcelona - Mataró).

A dál už je to hlavně příběh velkého růstu. Zatímco po celou první polovinu 20. století mělo město mezi 20 a 30 000 obyvatel, velká imigrace směrem z jihu Španělska do Katalánska v 60. a 70. letech zapříčinila masivní nárůst obyvatelstva. Jen pro srovnání: zatímco v roce 1960 žilo v Mataró přibližně 40 000 obyvatel, o deset let později to bylo již přes 72 000 a na počátku 80. let se Mataró přiblížilo 100 000 obyvatel. To také přineslo řadu problémů s narychlo vyrůstajícími okrajovými čtvrtěmi, které se s centrem města povedlo řádně spojit až v průběhu let devadesátých. V menší míře město rostlo i po roce 2000 především v souvislosti s novou vlnou imigrace z Afriky, Asie či Jižní Ameriky.

Co se týče pamětihodností a podobných záležitostí, jak už bylo řečeno, toho ve srovnání s mnoha ostatními katalánskými městy své velikosti mnoho nabídnout nemůže. Asi nejkrásnější stavbou ve městě je dům Casa Coll i Regàs, který tu roku 1898 zcela v duchu katalánského modernisme navrhl místní rodák Josep Puig i Cadafalch. Stejný architekt je autorem ještě dalších tři zajímavých domů v centru (Casa Sisternes, Casa Parera a La Beneficiencia). Je též spoluautorem místního tržiště na centrálním náměstíčku Plaça Gran. Toto náměstí je mimochodem velmi zajímavé z hlediska možných archeologických vykopávek - mnoho odborníků věří, že se pod ním ukrývá významná část trosek římského Ilura. Příliš se také neví, že i Mataró se může pochlubit nějakou tou stavbou od slavného architektonického génia Antoniho Gaudího. Zmiňovaným dílem je jedna z továrních hal velkolepě zamýšleného projektu společnosti Cooperativa Obrera Mataronense. Gaudí se na něm podílel v letech 1877-1882, nicméně původně zamýšlený dělnický komplex nikdy nespatřil světlo světa v celé své kráse. Dnes z celého projektu zůstala zachována jen část Gaudím navržené haly (Nau Gaudí, 1878) a přilehlých záchodků. Pro danou společnost Gaudí navrhl i firemní standartu v podobě včely.

Mezi další významné památky patří již zmiňovaná bazilika Santa Maria a oblast archeologických vykopávek Torre Llauder. Mezi nejslavnější rodáky z Mataró patří též zmiňovaní Josep Puig i Cadafalch (1868-1956) a Miquel Biada i Bunyol (1789-1848), z těch současných pak kupříkladu hudebník a zpěvák Peret (1935-2014) či spisovatelka Care Santos (1970). Mnoho zajímavých informací z historie i aktuálního dění se dočtete kupříkladu v periodiku El Tot Mataró i Maresme.