 |
| Letecký pohled na stanici Maçanet-Massanes (Foto: Google Maps) |
A ač to tak třeba na první pohled nevypadá, stanice Maçanet-Massanes není výplodem dob nedávných. Jako železniční uzel slouží takřka od svého vzniku v srpnu 1860, kdy sem byla prodloužena vnitrozemská trať z Granollers, jež se o rok později spojila s pobřežní linkou Barcelona-Mataró-Blanes. V dřívějších dobách se stanice nazývala Riera de Santa Coloma (podle věčně vyschlé říčky, která tudy občas protéká) a posléze Empalme. Dnes její název odkazuje na dvě nejbližší obce, mezi nimiž se nachází (Maçanet de la Selva a Massanes).
Stanice je navržená do tvaru obráceného Y a v současnosti spojuje tratě Barcelona-Mataró-Maçanet a Tarragona-Barcelona-Portbou. V praxi tu tak odbavují především katalánské regionální linky R1, R2, R11 a RG1, ačkoliv občas tu staví i dálkové vlaky MD. A vlastně tudy projíždí i španělské rychlovlaky AVE, avšak ty jen proletí vysokorychlostním koridorem vystavěným nad stanicí.
Z čistě praktického pohledu musí být cestovatelé, kteří tu nedopatřením či z nutnosti vystoupí, vybavení čímkoliv na ukrácení dlouhé chvíle a alespoň základním orientačním smyslem, neb není až tak snadné se tu hned napoprvé zorientovat. Železniční personál prakticky nepřítomen, občas zahlédnete jen nerudného chlápka z ochranky, avšak jakékoliv náznaky civilizace vám i nadále zůstávají skryty. Taky záleží, na kterém nástupišti vystoupíte. Pravděpodobně vás totiž čeká jen bezprostřední setkání s bývalou a nyní rozpadající se provozní budovou a možná to bude chtít malou okružní cestu po perónu, než pohledem zavadíte o zcela nenápadnou moderní budovu schovanou ve stínu vysokorychlostního koridoru. Teď už jste u cíle. Monitor s plánovanými odjezdy sice i v pravé poledne ukazuje pouze ranní vlaky a židle v prodejním okénku je zoufale prázdná, ale vy už se nějak zorientujete.
 |
| Železniční křižovatka Maçanet-Massanes (2016) |
Žádné komentáře:
Okomentovat