Amer je i pro většinu Katalánců docela neznámou a nevýznamnou vesničkou. Nachází se asi 25 km západně od Girony a žije zde něco málo přes 2 000 lidí. I přes tyto evidentní znaky naprosté průměrnosti je tu minimálně jedna zajímavost, kterou vám hrdě prozradí opravdu každý místní obyvatel: z lůna této obce vzešlo hned několik mužů, kteří stanuli v čele Generalitat de Catalunya.
Pravdou je, že dnešní katastrální území Ameru bylo lidmi obýváno již před několika tisíciletími, současná obec ale svou historii spojuje především s klášterem Santa Maria d'Amer. Toto benediktýnské opatství bylo v Ameru založeno roku 949 a od té doby až do poloviny 19. století s ním byla spojena veškerá prosperita této nenápadné vesnice. Klášter Santa Maria d'Amer patřil především ve středověku a na počátku novověku k těm nejvýznamnějším v Katalánsku a byl vždy úzce spojen s biskupstvím v nedaleké Gironě, i když v 11. a 12. století si zachovával na této autoritě naprostou nezávislost. Místní opat tak díky tomu požíval velké vážnosti.
Od 17. století klášter postupně upadal, nehezky se na jeho podobě podepsalo i několik válečných střetů, k nimž v jeho bezprostřední blízkosti došlo, stejně jako zemětřesení ve století patnáctém. Mniši tu žili do roku 1835, pak byl klášter zrušen. Jeho část dodnes stojí v centru obce na náměstí Placa del Monestir. Jen kousek vedle se pak nachází skutečné centrum Ameru, Placa de la Vila, také přezdívaná jako Placa Porxada (podle webové stránky obce jde prý o druhé největší loubené náměstí v Katalánsku a jeho zvláštností je, že každé podloubí je jiné). Tím už jsme opravdu vyčerpali vše zajímavé, co je v Ameru fyzicky k vidění.
Amer je ovšem hrdý především na své slavné rodáky (nebo alespoň na ty, kteří zde nějakou dobu žili a dotáhli to opravdu vysoko). V roce 1904 se tu narodil například Josep Maria Porcioles, starosta Barcelony v letech 1957-1973, jehož jméno je nepříliš slavně spjato s mnoha developerskými projekty, jejichž vinou Barcelona přišla o řadu krásných historických budov. Skutečně zajímavý je však počet místních rodáků, kteří stanuli v čele Generalitat de Catalunya. Připomeňme, že Generalitat de Catalunya je jednou z nejstarších vládních institucí v Evropě. Vznikla roku 1359 a dnes funguje jako katalánská regionální vláda. Její předseda se pak honosí titulem President de la Generalitat. A takových vzešlo z Ameru hned několik!
Hned na úvod si řekněme, že to není tak úplně způsobeno tím, že by se v tak malé vesničce rodili po dlouhá staletí geniální politikové. Tak vysoký počet katalánských vedoucích představitelů je způsobem zejména tím, co už jsme lehce zmínili. V dřívějších dobách totiž byly v Generalitat reprezentovány pouze tři společenské třídy (církev, šlechta a měšťanstvo) a předsednický post této instituce až do roku 1714 zastával vždy zástupce církve, některý z katalánských biskupů, opatů či kanovníků. A jak jsme již také prozradili, klášter v Ameru patřil ve své době k těm významnějším, proto se i někteří z jeho opatů mohli těšit této poctě. Konkrétně tak funkci President de la Generalitat zastávali tito amerští opati: Francesc Giginta (v letech 1566-1569), Miquel d'Alentorn (1635-1638) a Andreu Pont (1647-1650). S amerským opatstvím byli ve svém životě spojeni i další dva vůdci Generalitat, Dalmau de Cartellà (1422-1425) a Josep Sastre (1680-1683).
O všech výše zmíněných platí, že nějakou dobu žili v amerském klášteře, avšak pravděpodobně se narodili jinde - u některých to víme, u jiných je místo narození neznámé. Nicméně pořád ještě tu máme další dva vůdce Generalitat de Catalunya, které lze považovat za skutečné syny Ameru. Tím prvním byl v pořadí 10. President de la Generalitat, Arnau Descolomer (v letech 1384-1389), jenž se narodil někdy v první polovině 14. století na samotě na sever od Ameru; tím druhým potom současný (a zároveň 130. v pořadí) President de la Generalitat, Carles Puigdemont i Casamajó, narozený v prosinci 1962. Když si to tedy shrneme, napočítáme celkem sedm vůdců Generalitat, kteří byli ve svém životě úzce spjati s touto obcí. Proto nezbývá, než potvrdit, že Amer je opravdu "terra de presidents".
Žádné komentáře:
Okomentovat