Avinguda de la Llum

Avinguda de la Llum (česky: Světelná třída) byla barcelonská podzemní obchodní galerie fungující v letech 1940 - 1990. I když i časy její největší slávy jsou dnes již dávno zapomenuty, tato podzemní ulice, která byla ve své době regulérně zanesená i na mapě Barcelony, se dodnes nachází v jednom z podzemních pater pod ulicí carrer de Pelai, hned vedle náměstí Plaça de Catalunya. Byla první obchodní galerií svého typu v Barceloně i v Evropě.

Avinguda de la Llum v dobách své slávy (Foto: La Vanguardia)

Samotný podzemní tunel, v němž byla později vybudována Avinguda de la Llum, existuje již od konce 20. let minulého století, kdy pod povrchem Plaça de Catalunya panoval čilý stavební ruch. Bylo totiž třeba propojit jednotlivé linky metra a příměstských vlaků pro jejich lepší návaznost. Výsledkem propojování obou linek byl složitý systém tunelů pod centrálním barcelonským náměstím (složitý dodnes). Prostor pozdější Avinguda de la Llum se zrodil již při první etapě změn (1926 - 1929), kdy pod zmiňovanou carrer de Pelai vznikl dvoupatrový vestibul, jehož první patro bylo již tehdy rezervováno pro pozdější komerční využití a jehož druhé patro sloužilo jako nová stanice vlaků, které mířily do Sarrià a dále směrem do Sant Cugat.

Veškeré větší plány pak přerušila občanská válka (1936 - 1939), nicméně ihned po jejím skončení došlo k oživení myšlenky komerčního využití skvěle umístěného prostoru. Promotérem projektu Avinguda de la Llum byl Jaume Sabaté Quixal, jemuž se podařilo získat všechna povolení, a tak v půlce léta 1940 zahájil velkou úpravu předem připraveného prostoru. Slavnostní otevření první podzemní obchodní galerie v Evropě se odehrálo 30. října 1940. Vzhledem k zoufalé ekonomické situaci v poválečném Španělsku byl skoro zázrak, že veškeré práce trvaly necelé 4 měsíce. Celý projekt stál 30 milionů peset a galerie počítala s více než šedesátkou obchodů včetně několika barů, kinosálu a výstavních prostor.

Celá 40. a 50. léta 20. století pak byla ve znamení obrovské popularity podzemní nákupní galerie. Avinguda de la Llum se stala obchodním korzem číslo 1 nejen u samotných obyvatel Barcelony; oblíbili si ji i návštěvníci katalánské metropole. Galerie záhy pronikla do městských map i průvodců a fungovala jako skutečná ulice se všemi náležitostmi. Galerií denně proudilo přes 60 000 lidí. Největší oblibě se těšily především obchody s hodinkami, šicími stroji či ostatní elektronikou. Nechyběly však ani služby jako pošta či telegraf. V jednom z lokálů si dokonce jedna barcelonská rozhlasová stanice zřídila své studio. Díky velkému úspěchu Avinguda de la Llum se po celá 50. léta nemluvilo o ničem jiném než o rozšíření projektu a vzniku tzv. Ciutat Subterrànea de la Llum (česky: Podzemní světelné město). Celé podzemní město plné obchůdků, barů či kulturních prostor mělo vzniknout v samotném srdci Barcelony a propojit širokými podzemními bulváry tři barcelonská centrální náměstí - Plaça de Catalunya, Plaça de la Universitat a Plaça d'Urquinaona. Rozhodně by bylo zajímavé představit si takovou podzemní Barcelonu... Zůstalo však jen u snů. Podzemní město v takovém rozsahu pod Barcelonou nakonec nevzniklo kvůli nedostatku investorů, navíc i sláva samotné Avinguda de la Llum začínala kvůli nevyjasněným vlastnickým poměrům od 60. let pomaličku upadat.

Počet denních návštěvníků se tehdy snížil na 40 000 a pomalu se začal vytrácet i dřívější glamour. Galerie sice ještě stále uchvacovala svým nasvícením, ovšem složení obchodů se postupem času měnilo - nyní převládaly spíše krámky se zbožím pro nižší střední třídu.

V 70. letech Avinguda de la Llum začínala pomalu žít už jen ze své vlastní podstaty. Kvůli stále nevyjasněným majetkovým poměrům se do podzemní galerie vůbec neinvestovalo, a tak se čím dál častěji začalo projevovat neúprosné působení času. Ani vnější údržba nefungovala, takže kdysi ta nejvíce fashion obchodní třída v celé Barceloně se rázem stala útočištěm bezdomovců, opilců, prostitutek a jiných podivných existencí. Úpadek pokračoval i v průběhu 80. let, kdy Barcelona pomalu začala snít svůj olympijský sen. Z Avinguda de la Llum se stala spíše ulička hrůzy a z původních 68 obchodů jich do té doby přežilo jen něco málo přes 30, většinu z nich ale tvořily jen zaplivané bary a kulečníkové herny. Postupnou dekadenci skvěle ukazuje i příklad místního kina. Kino na Avinguda de la Llum otevřelo na počátku roku 1943 a jeho vůbec první projekce byly věnovány dílům Walta Disneyho. I poté se kino zaměřovalo především na dětské publikum. Chátralo však spolu se zbytkem galerie, a tak do něj chodilo méně a méně lidí. Poslední 4 roky svého fungování (1988 - 1992) se skutečně stylově přizpůsobilo nové dekadentní klientele obchodní pasáže - z kina se stala tzv. Sala X, tedy místo kde se promítají pornofilmy. Tím posledním pak byl film El placer entre las nalgas promítaný 22. listopadu 1992. Skutečně pikantní tečka za historií Avinguda de la Llum...

Jediná barcelonská podzemní ulice byla definitivně uzavřena roku 1990, 50 let po její slavnostní inauguraci. Další dva roky ještě jako poslední fungoval zmiňovaný kinosál pro dospělé, avšak poolympijská Barcelona definitivně smazala jakékoliv stopy po své bývalé výstavní třídě*. V roce 1998 byla na Plaça de Catalunya postavena budova El Triangle. V jejím suterénu dnes můžeme narazit na to, co zbylo z Avinguda de la Llum. Část bývalé obchodní pasáže totiž posloužila jako základy pro zmiňovaný El Triangle, takže pokud se v tomto obchodním centru dnes procházíte po prodejně Sephora, vězte, že kráčíte místem, které kdysi dávno bylo tou nejoriginálnější obchodní galerií v Evropě. Důkazem budiž ony pruhované sloupy, poslední odlesk pasáže Avinguda de la Llum.

Dnešní pozůstatky Avinguda de la Llum  - obchod Sephora
v nákupním centru El Triangle (Foto: neokunst.wordpress.com)

Více informací...

• Xalabarder Aulet, M. - La Avenida de la Luz, una calle subterránea en Barcelona
• Blog Barcelofília - Avinguda de la Llum (1940 - 1990) (katalánsky)
• Blog Bereshit - Les ombres de l'Avinguda de la Llum (katalánsky)
• Blog Neokunst - La Avenida de la Luz (španělsky)

*Veliký kinosál zůstal v majetku společnosti FGC (Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya), která v něm občas pořádá výstavy - naposledy si v něm roku 2013 připomínala 150. výročí vlakového spojení Barcelony a Sarrià. V roce 2014 se začalo uvažovat o novém využití poměrně zachovalého sálu - ve hře je i obnovení kinematografické tradice, i když úpravy nutné pro splnění všech bezpečnostním norem současných kinosálů by znamenaly solidní investici. Podle deníku La Vanguardia (21/07/2014) však má FGC se zbývajícími prostory Avinguda de la Llum velké plány, a tak existuje šance, že v průběhu let 2015 - 2016 se jim dostane (staro)nového využití.