Jak už je zvykem, v rubrice Osobnosti si představujeme zajímavé známé i neznámé Katalánce/Katalánky. Ta dnešní patří především v českých zemích k těm zcela neznámým, přesto však si zasloužila své neotřesitelné jméno v dějinách jednoho krásného ostrova ve Středozemním moři.
Elianora de Arborea (1340 - 1404) totiž patří mezi důležité osobnosti v historii Sardinie. Narodila se pravděpodobně roku 1340 v Katalánsku (Molins de Rei) a celkově byla vychována v katalánské kultuře a tradicích. Její rodina však měla výsadní postavení v části Sardinie zvané Giudicau de Arborea, což byla jedna ze čtyř správních oblastí, do nichž byl ostrov rozdělen již kolem roku 1000. Tak jako vždy, i historie těchto malých sardinských království je obestřena řadou legend a plná bitev, úskoků, útlaku a krveprolití. Pro nás je důležité pouze to, že Elianora stála coby regentka v čele tohoto útvaru v letech 1383 - 1402. Její vláda byla zajímavá tím, že zpočátku pilně pokračovala v politické opozici vůči aragonským králům, kterou započal její otec. Nakonec ale díky dohodě s králem Perem III. zavládl na Sardinii relativní mír a Giudicau de Arborea si uchoval svou suverenitu.
 |
| Elianora de Arborea (Foto: wikipedia.org) |
Elianora de Arborea je však zajímavá spíše dvěma jinými skutečnostmi. Za její vlády na Sardinii totiž vstoupila v platnost Carta de Logu (1392), což byl soubor občanského a civilního práva, kterým se daná oblast měla řídit. Na svou dobu šlo o velice pokrokový zákoník, jenž dodnes patřím k jedněm z nejstarších v Evropě. Hovoří se o něm občas také jako o jedné z prvních primitivních ústav na našem kontinentu. Vliv těchto zákonů na život na Sardinii byl každopádně obrovský.
Po konci Giudicau de Arborea byla totiž jejich působnost rozšířena na území celého ostrova a dané zákony platily až do roku 1827(!), tedy více než 400 let. Nesmírně cenným dokumentem je tato sbírka zákonů pro sardinskou literaturu, protože je celá napsána v sardštině. Tak se tedy stalo, že jedna Katalánka stála u počátků sardinského písemnictví.
Svět na Elianoru nezapomene ještě z jednoho důvodu. Jednou z jejích oblíbených kratochvílí bylo sokolnictví, a tak díky své vášni pro vytváření zákonů nechala sepsat i jeden konkrétní, který zaručoval ochranu tohoto rodu ptáků (Falco). Pravděpodobně šlo o vůbec první zákon na ochranu zvířat v takovém smyslu, jak je známe dnes. Na její počest byl proto pojmenován jeden z ptáků patřících do čeledi sokolovitých následovně: Falco eleonorae (česky: ostříž jižní; anglicky: Eleonora's Falcon; španělsky: halcón de Eleonor; katalánsky: falcó de la reina; německy: Eleonorenfalke; nizozemsky: Eleonora's valk; maďarsky: Eleonóra-sólyom; francouzsky: Faucon d'Éléonore; švédsky: Eleonorafalk; rusky: сокол Элеоноры; baskicky: Eleonor belatz atd.).
Žádné komentáře:
Okomentovat